Umělá inteligence mění pravidla hry

Wesley Lebeau, portfolio manažer akciového fondu CPR Global Disruptive Opportunities ze společnosti CPR Asset Management, která náleží do skupiny Amundi, odpovídal na dotazy FOND SHOPu týkající se zejména:

• akciových fondů CPR Global Disruptive Opportunities a CPR Artificial Intelligence
• sektorů s největší šancí profitovat z rozvoje umělé inteligence
• rozdílů v regulačním rámci a inovačním prostředí mezi USA, EU a Čínou.

Jako portfolio manažer spravujete tematický akciový fond CPR Global Disruptive Opportunities, který využívá růstový investiční styl a zaměřuje se na společnosti zavádějící na svých trzích převratné inovace. Tyto společnosti často působí v sektoru informačních technologií. Jaká bude Vaše odpověď hodnotovým investorům, kteří považují ocenění příslušných akcií v současné době za příliš drahé (na základě poměru P/E a podobných ukazatelů) a jejich další zhodnocování za těžko udržitelné ve střednědobém horizontu?

Domníváme se, že trh je poháněn motorem sekulárního růstu, který lze charakterizovat dlouhodobými trendy v mnoha odvětvích. Např. technologie a zdravotnictví poskytují udržitelnou investiční cestu, která je méně náchylná na ekonomické cykly. Růstové akcie často těží z revizí zisků směrem nahoru, protože trvale překonávají očekávání trhu, což vede k výraznému vzestupu jejich cen.

To kontrastuje s hodnotovými akciemi, které mohou být podhodnoceny z důvodu omezeného růstového potenciálu, jenž může vést ke stagnaci výkonnosti. S pokračujícím vývojem trhu se růstové investování jeví jako atraktivní strategie pro investory, kteří chtějí využít transformačních změn, zajistit si dlouhodobé zisky a zaujmout výhodnou pozici v rychle se měnícím ekonomickém prostředí. Vyšší úroveň ocenění odráží toto rozlišení i perspektivu silnějšího růstu s tím, že poměr P/E konverguje k hodnotě titulu v horizontu 2 nebo 3 let.

Růstové investování se jeví jako atraktivní strategie pro investory, kteří chtějí využít transformačních změn, zajistit si dlouhodobé zisky a zaujmout výhodnou pozici v rychle se měnícím ekonomickém prostředí.

Můžete stručně popsat investiční proces fondu CPR Global Disruptive Opportunities a nejdůležitější kritéria pro výběr akciových pozic do portfolia?

Abychom se úspěšně orientovali na těchto rychle se vyvíjejících trzích, musíme jít nad rámec povrchních módních slov. Klíčovým aspektem našeho investičního procesu je tedy pochopení základní technologie, případů jejího použití a konkurenčního prostředí pro posouzení potenciálního trhu, škálovatelnosti a rychlosti přijetí.

Abychom byli agilní a generovali výkonnost, setkáváme se důsledně se společnostmi, analytiky a odborníky na každé dílčí téma. Cestujeme také s cílem účastnit se konferencí a exkurzí po celém světě. Dále je to o správném přístupu k sestavování portfolia a vyvažování míry přesvědčení, resp. zastoupení jednotlivých pozic s úrovní volatility.

Nový akciový fond CPR Artificial Intelligence cílí na oblast umělé inteligence. Můžete stručně popsat jeho investiční strategii a investiční proces? A jak se bude typické složení portfolia tohoto fondu lišit od fondu CPR Global Disruptive Opportunities?

Pokud jde o nový fond CPR Artificial Intelligence, máme stejný investiční proces jako fond CPR Global Disruptive Opportunities. Klíčovým rozdílem je investiční prostor, který bude oproti fondu CPR GDO více koncentrovaný, a to i proto, aby se zabránilo výraznému překrývání. U fondu CPR GDO diverzifikují investoři svou expozici do více disruptivních témat, místo aby soustředili všechny své investice do jednoho tématu.

Investiční prostor fondu CPR AI pokrývá technologický sektor strukturovaný kolem 3 pilířů: infrastruktura, zmocňovatelé (enablers) a příjemci (adopters). Při investování do AI je pro nás klíčové soustředit se na společnosti, které využívají technologii inovativním způsobem.

V kterých sektorech je nejpravděpodobnější, že v následujících letech dojde k dramatickému narušení stávající struktury trhu nebo růstu produktivity práce v důsledku převratných inovací a rozvoje generativní umělé inteligence? 

Investiční příležitost v době katastrofy?

Podle nás změní umělá inteligence pravidla hry v oblasti investic, a to především proto, že způsobuje zásadní narušení nejen technologického sektoru. Historicky jsme svědky toho, že technologické cykly se objevují zhruba jednou za 15 let, přičemž každý cyklus vede k hlubokým změnám v ekonomice a průmyslových odvětvích. 

Podle nás změní umělá inteligence pravidla hry v oblasti investic, a to především proto, že způsobuje zásadní narušení nejen technologického sektoru.

Od mainframů v 60. letech 20. století až po nástup osobních počítačů a chytrých telefonů přinesl každý cyklus zvýšenou poptávku po klíčových technologiích, jako jsou polovodiče, u nichž se v těchto obdobích poptávka ztrojnásobila nebo zečtyřnásobila. Umělá inteligence spouští další velký cyklus.

Domníváme se, že umělá inteligence by mohla mít v dlouhodobém horizontu pozitivní dopad na produktivitu a růst HDP. Dopad nebude v jednotlivých odvětvích lineární, zejména v počátečních fázích. Dlouhodobě se 2/3 trhu s umělou inteligencí zaměří na zákaznický management, marketing a prodej, vývoj softwaru a výzkum a vývoj. To jsou čtyři strategické osy pro všechna odvětví a společnosti ke zlepšení provozní efektivity, zvýšení prodejů a příjmů, upevnění spokojenosti zákazníků, snížení nákladů, posílení vývoje nových produktů a služeb a v konečném důsledku získání konkurenční výhody.

Nejvíce tak budou z umělé inteligence těžit pravděpodobně tyto sektory:

• zdravotnictví díky dřívějšímu objevování nových léků, rychlejšímu testování, přesnější diagnostice a personalizované léčbě
• finance díky zefektivnění operací, personalizovanému finančnímu plánování, lepšímu řízení rizik a zdokonalení služeb chatbotů
• IT díky zlepšení procesu výzkumu a vývoje, vyšší kybernetické bezpečnosti, zefektivnění cloud computingu a správy dat i podpoře vývoje inovativních softwarových sad
• komunikační služby díky usnadnění cíleného marketingu, rychlejší a rozsáhlejší tvorbě obsahu, optimalizaci spotřebitelského průzkumu a posílení efektivity.

Jaké jsou podle vás hlavní výzvy pro rozvoj (generativní) umělé inteligence? Mohou jej v blízké budoucnosti zpomalit některé faktory – např. rostoucí energetická náročnost (provozu datových center), obtížnější monetizace nástrojů a aplikací AI nebo regulační zásahy vlád založené na ochraně duševního vlastnictví a pracovních míst?

V uplynulých 18 měsících trh většinou upřednostňoval zvyšování kapitálových výdajů na rozvoj infrastruktury generativní AI, přičemž tyto investice byly vnímány jako předstihový ukazatel rostoucí poptávky po generativní AI. Domníváme se, že obava z nedostatečné monetizace je předčasná; počáteční zavádění produktů a míra jejich přijetí byly ve skutečnosti docela působivé. Stále se nacházíme v raných fázích revoluce AI a lze očekávat, že širší monetizace AI získá skutečnou dynamiku kolem roku 2025 až 2026. 

Stále se nacházíme v raných fázích revoluce AI a lze očekávat, že širší monetizace AI získá skutečnou dynamiku kolem roku 2025 až 2026.

Avšak pokud jde o větší přijetí, čelí AI skutečně některým výzvám týkajícím se budoucího vývoje a celosvětového pokroku, počínaje vznikem nového regulačního rámce a konče potřebnými zdroji. 

Evropská unie se díky svému zákonu o umělé inteligenci etablovala jako průkopník v oblasti komplexní regulace umělé inteligence. Tato legislativa využívá sofistikovaný, na rizicích založený přístup, který kategorizuje systémy AI podle jejich potenciálního dopadu na společnost, přičemž klade velký důraz na lidská práva a etické normy.

Naproti tomu Spojené státy se vydaly výrazně odlišnou cestou a přijaly decentralizovaný, odvětvově specifický přístup k řízení AI. Americký přístup odráží rovnováhu mezi podporou inovací a řešením konkrétních problémů, které se objeví.

Další odlišný model představuje čínský rámec, v němž je správa AI úzce propojena se zákony o datové bezpečnosti, přičemž se klade důraz na státní kontrolu a soulad s národními zájmy. Tento dynamický přístup umožňuje Číně udržet si kontrolu a zároveň podporovat technologický pokrok.

V konečném důsledku se bude rychlost a rozvoj AI v těchto třech geografických oblastech výrazně lišit, z čehož vzejdou vítězové a ti, kteří budou za nimi zaostávat.

Kromě toho se velkou překážkou stane dostupnost elektrické energie. Po téměř dvou desetiletích bez růstu poptávky po elektřině budou USA v příštích 5 letech potřebovat 100 GW pro napájení datových center s generativní AI, což je obrovský objem a řešení vyžaduje průlomový přístup. K dnešku mají k dispozici pouze 27 GW instalované kapacity.

Velkou překážkou se stane dostupnost elektrické energie. Po téměř dvou desetiletích bez růstu poptávky po elektřině budou USA v příštích 5 letech potřebovat 100 GW pro napájení datových center s generativní AI, což je obrovský objem.

Jak se v souvislosti s převratnými inovacemi díváte na fenomén obřích společností typu „úžasné sedmičky“ v USA nebo 11 evropských „granol“, které se letos dostaly do popředí a svou obrovskou tržní kapitalizací zastínily většinu svých konkurentů? Je taková koncentrace akciového trhu do budoucna udržitelná a nedostanou se dříve či později na vrchol v aktuálně malé a ne moc známé společnosti?

Inovační prostředí ve Spojených státech a v Evropě projevuje značné rozdíly, přičemž USA obecně vedou v klíčových oblastech, jako jsou investice do výzkumu a vývoje nebo vytváření rychle rostoucích společností. Americké firmy trvale převyšují své evropské protějšky, což podporuje dynamické prostředí, které je hnací silou technologického pokroku zejména v IT sektoru. Úžasnou sedmičku tvoří technologické nebo obdobné platformy, které jsou schopny v průběhu času výrazně zvětšit svůj relevantní trh, a proto nabízejí neomezený růst zisku.

Evropa se naproti tomu moc nesnaží pěstovat srovnatelnou inovační kulturu, což má za následek pomalejší růst a méně zářné ekosystémy pro startupy. Tento rozdíl přináší hluboké důsledky pro finanční trhy, což dokládají výrazné rozdíly v tržní kapitalizaci a koncentraci.

Granoly v Evropě jsou mnohem diverzifikovanější z hlediska sektorové expozice a netvoří je nutně růstové tituly. Pocházejí však z předchozího inovačního cyklu, kdy byla Evropa inovativní. Jedenáct největších evropských společností je nicméně stále menších než jediná z úžasné sedmičky.

Koncentrace společností s velkou tržní kapitalizací je v USA výrazně vyšší a pravděpodobně to tak vydrží i do budoucna. Evropa bude muset posílit své inovační strategie a vytvořit příznivější ekosystém pro rychle rostoucí firmy, aby zůstala konkurenceschopná na globální scéně.

Evropa bude muset posílit své inovační strategie a vytvořit příznivější ekosystém pro rychle rostoucí firmy, aby zůstala konkurenceschopná na globální scéně.

Mají čínské technologie šanci stát se globálně úspěšnějšími než doposud, nebo jim hrozí, že vzhledem k riziku obchodní války ze strany nové Trumpovy administrativy nebudou schopny konkurovat americkým big techům?

Iniciativy Číny v oblasti umělé inteligence odpovídají jejím geopolitickým cílům, zpochybňují západocentrické názory a podporují technologickou soběstačnost v reakci na mezinárodní konkurenci. Čínské technologie mají silný potenciál dosáhnout většího globálního úspěchu; vedou ve vědeckých publikacích a patentech v oblasti AI. Čelí však mnoha výzvám ve světle přetrvávajícího obchodního napětí a možných budoucích restrikcí ze strany Spojených států, zejména pokud jde o přístup k pokročilým polovodičovým technologiím.

Čínské technologie mají silný potenciál dosáhnout většího globálního úspěchu; vedou ve vědeckých publikacích a patentech v oblasti AI. Čelí však mnoha výzvám ve světle přetrvávajícího obchodního napětí a možných budoucích restrikcí ze strany Spojených států.

Vzhledem k tomu, že se umělá inteligence stává novým geopolitickým nástrojem, máme za to, že globální ambice čínských technologických společností zůstanou v budoucnu omezené.