95 let od krachu newyorské burzy a začátku velké deprese

Aleš Vocílka
Foto: Shutterstock.com

Před 95 lety znervóznil investory po celém světě krach newyorské burzy, po kterém následovala hluboká, vleklá a celkově zvlášť krutá hospodářská krize nejen v USA, ale i evropských zemích. K nastolení makroekonomicky a investičně nejhoršího období moderních dějin 1929-1933 přispěla řada různých faktorů od nestabilního poválečného uspořádání mezinárodních vztahů přes nedostatečnou regulaci finančního systému až po závažné chyby v hospodářské politice, které krizi dramaticky prohloubily. Americká centrální banka a vláda totiž reagovaly na hospodářský útlum tvrdými restriktivními opatřeními. Na popularitě pak rychle získalo keynesiánství jako směr hospodářské politiky, který naopak doporučuje stimulovat výkon ekonomiky během recese.

Za 5 let si připomeneme 100. výročí od krachu newyorské burzy a následného vypuknutí velké hospodářské krize či velké deprese, která tehdy zacloumala nejen americkou, ale v podstatě celou světovou ekonomikou a výrazně rovněž proměnila hospodářskou politiku. Dlouho nevídaný propad amerických akcií nabral na síle v týdnu do 25. října 1929 a pokračoval i v pondělí 28. října a úterý 29. října 1929, kdy již ztráta akciového indexu Dow Jones Industrial Average (DJIA) dosáhla téměř -30 % v týdenní bilanci, resp. téměř -40 % proti mnohaletému maximu z 3. září 1929. Nepříjemný obrat z růstu do poklesu tak rychle dospěl do medvědího trhu, který se (navzdory dočasnému přerušení od poloviny listopadu 1929 od poloviny dubna 1930) nakonec ukázal jako extrémně hluboký a dlouhý, když trval až do léta 1932. Burzovní krach a doprovodná velká deprese tak zarámovaly velmi špatný 4letý hospodářský vývoj a vstoupily do dějin. Obohatily také jazyk o termíny černý pátek 25. října 1929 (vyhlášení burzovního krachu z předchozího dne) a černé úterý 29. října 1929.

Za touto pohnutou kapitolou 20. století stojí celý komplex finančně-systémových, hospodářskopolitických, makroekonomických, mezinárodně obchodních i (geo)politických faktorů, které k ní ve společné síle přispěly. Díky základnímu povědomí o událostech, jež narušily chod světové ekonomiky před 95 lety, můžeme lépe pochopit, jak dokáže souhra markantních rizik nebo pochybení ve více oblastech destabilizovat finančně-ekonomický systém. Za 5 let pak budeme lépe připraveni na záplavu informací různé kvality o superkulatém 100. výročí ze všech ekonomických médií. Podívejme se tedy na hlavní milníky burzovního krachu v USA a celosvětové velké deprese včetně toho, co jim předcházelo a co po nich následovalo.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 91 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení
Článek byl upraven:

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související články

Co čekáme v roce 2025? Akciový růst zpomalí a státní dluhopisy více zohlední kreditní riziko.

17 minut

Makroekonomicky předpokládáme zachování růstu reálného HDP ve významných investičních regionech včetně Evropy s tím, že inflace může vystrčit růžky zejména v USA. Akciové trhy by měly v základním scénáři přinést slabší zhodnocení než v předchozích 2 letech, avšak vykázat stále dobrou kladnou výkonnost. Na tu mají šanci i evropské dluhopisy investičního stupně nebo korporátní dluhopisy s vysokým výnosem z USA. Dolar může poněkud zkorigovat nedávné výrazné posílení.

Jaká makrodata hýbou trhy?

13 minut

Makroekonomický vývoj ovlivňuje podmínky podnikání firem i dluhového financování států a jde tak o důležité, byť ne jediné kritérium investičního rozhodování. Některé ekonomické ukazatele se ovšem vyplácí průběžně sledovat, zatímco jiné toho mnoho neřeknou.

Indickou ekonomiku a akciový trh vidíme optimisticky

13 minut

Investiční experti ze společnosti Amundi očekávají v nejbližším období udržení tempa růstu HDP v hlavních světových regionech mimo USA. Upozorňují však také na náročné dlouhodobé výzvy pro výkonnost největších ekonomik a k současnému nadšení kolem umělé inteligence se staví skepticky. Naopak pozitivně hodnotí kondici indické ekonomiky a nadále věří jejímu akciovému trhu i přes silné zhodnocení indických akciových indexů v posledních letech.

Napjaté akciové valuace aneb možná přijde i korekce

13 minut

Podle hodnotových investorů bijí valuační ukazatele zejména amerického akciového trhu na poplach, ten ale již asi 6měsíců odolává výrazným korekcím a má za sebou silné zhodnocení. Které faktory stojí za vysokými valuacemi či jejich dlouhodobým vzestupem? Mají nyní akcioví investoři projevit zvýšenou opatrnost?

Zůstane Amerika na výsluní?

10 minut

Americká ekonomika dosahovala po finanční krizi v průměru o dost rychlejšího tempa růstu HDP než evropská nebo japonská. Akciový trh USA navíc zaznamenal dlouhodobý náskok proti zbytku vyspělého i rozvíjejícího se světa. Má Amerika šanci udržet se na ekonomickém a investičním výsluní i nadále, nebo pro ni vznikají nová rizika schopná vyvolat sestup?

Akcie i dluhopisy pěkně vydělaly díky nižší než očekávané jádrové inflaci v USA a slibnému začátku výsledkové sezóny pro banky

6 minut

V týdnu od 13. do 17. ledna zhodnotily (v lokálních měnách) téměř všechny sledované třídy aktiv s výjimkou japonských akcií. Těm nesvědčilo výrazné posílení jenu proti dolaru a euru, resp. ještě prudší vůči libře a koruně. Po přepočtu do koruny tak byly zisky rizikových tříd aktiv podstatně silnější. Na akciových trzích vynikl na prvním místě americký a hned za ním evropský region. Jasně kladnou výkonnost v lokálních měnách zaznamenaly i různé dluhopisové indexy, především ty reprezentující investiční ratingové stupně. K velmi příznivému vývoji na finančních trzích vedly dva hlavní faktory. V první řadě ustoupily obavy ze zvýšených inflačních tlaků v USA díky nečekanému prosincovému zpomalení jádrové inflace. Dále oznámily velké americké banky skvělé kvartální výsledky za 4Q 2024, které v souhrnu značně překonaly odhady. Na akciových trzích se nejlépe dařilo hodnotovým a cyklickým sektorům (zastoupeným paradoxně více v Evropě), ovšem solidní kladné skóre zaznamenaly i růstové sektory, jimž svědčil razantní pokles dluhopisových výnosů.

Akcie z růstových sektorů i bonitní dluhopisy citelně ztratily, protože silný trh práce v USA tlačí Fed do delší pauzy ve snižování sazeb

5 minut

Regionální akciové indexy v týdnu od 6. do 10. ledna většinou výrazně klesly při zvýšené volatilitě. Drsné ztráty utrpěly především růstové digitálně technologické sektory, resp. japonský a americký akciový trh, zatímco solidní růst uhájily evropské akcie a slušně se dařilo těm českým. Po přepočtu do koruny, která proti světovým měnám posílila, se výhoda pražské burzy ještě zvýraznila. Značně záporná výkonnost nicméně postihla i dluhopisové trhy, zejména státní a korporátní dluhopisy investičního stupně. Za negativním vývojem obou hlavních tříd aktiv stál strach, že silná tvorba pracovních míst v USA odradí jako proinflační riziko centrální banku Fed od snižování úrokových sazeb na delší dobu a zřetelné zrychlení meziroční inflace v eurozóně může upevnit opatrnost ECB ohledně dalšího uvolňování měnové politiky. Neblaze dopadly též britské státní dluhopisy v souvislosti s expanzivními fiskálními plány několik měsíců existující vlády. Negativní sentiment upozorňující na inflační nebo dokonce stagflační rizika navíc přiživilo zdražení širokého spektra komodit včetně ropy, zlata a průmyslových kovů. Naopak pozitivním signálem pro evropské akcie se stala zpráva listu The Washington Post, že nastupující Trumpova administrativa plánuje uvalit spíše selektivní než plošná cla na dovozy z Evropy do USA.