95 let od krachu newyorské burzy a začátku velké deprese

Aleš Vocílka
Foto: Shutterstock.com

Před 95 lety znervóznil investory po celém světě krach newyorské burzy, po kterém následovala hluboká, vleklá a celkově zvlášť krutá hospodářská krize nejen v USA, ale i evropských zemích. K nastolení makroekonomicky a investičně nejhoršího období moderních dějin 1929-1933 přispěla řada různých faktorů od nestabilního poválečného uspořádání mezinárodních vztahů přes nedostatečnou regulaci finančního systému až po závažné chyby v hospodářské politice, které krizi dramaticky prohloubily. Americká centrální banka a vláda totiž reagovaly na hospodářský útlum tvrdými restriktivními opatřeními. Na popularitě pak rychle získalo keynesiánství jako směr hospodářské politiky, který naopak doporučuje stimulovat výkon ekonomiky během recese.

Za 5 let si připomeneme 100. výročí od krachu newyorské burzy a následného vypuknutí velké hospodářské krize či velké deprese, která tehdy zacloumala nejen americkou, ale v podstatě celou světovou ekonomikou a výrazně rovněž proměnila hospodářskou politiku. Dlouho nevídaný propad amerických akcií nabral na síle v týdnu do 25. října 1929 a pokračoval i v pondělí 28. října a úterý 29. října 1929, kdy již ztráta akciového indexu Dow Jones Industrial Average (DJIA) dosáhla téměř -30 % v týdenní bilanci, resp. téměř -40 % proti mnohaletému maximu z 3. září 1929. Nepříjemný obrat z růstu do poklesu tak rychle dospěl do medvědího trhu, který se (navzdory dočasnému přerušení od poloviny listopadu 1929 od poloviny dubna 1930) nakonec ukázal jako extrémně hluboký a dlouhý, když trval až do léta 1932. Burzovní krach a doprovodná velká deprese tak zarámovaly velmi špatný 4letý hospodářský vývoj a vstoupily do dějin. Obohatily také jazyk o termíny černý pátek 25. října 1929 (vyhlášení burzovního krachu z předchozího dne) a černé úterý 29. října 1929.

Za touto pohnutou kapitolou 20. století stojí celý komplex finančně-systémových, hospodářskopolitických, makroekonomických, mezinárodně obchodních i (geo)politických faktorů, které k ní ve společné síle přispěly. Díky základnímu povědomí o událostech, jež narušily chod světové ekonomiky před 95 lety, můžeme lépe pochopit, jak dokáže souhra markantních rizik nebo pochybení ve více oblastech destabilizovat finančně-ekonomický systém. Za 5 let pak budeme lépe připraveni na záplavu informací různé kvality o superkulatém 100. výročí ze všech ekonomických médií. Podívejme se tedy na hlavní milníky burzovního krachu v USA a celosvětové velké deprese včetně toho, co jim předcházelo a co po nich následovalo.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 91 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení
Článek byl upraven:

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související články

Jaká makrodata hýbou trhy?

13 minut

Makroekonomický vývoj ovlivňuje podmínky podnikání firem i dluhového financování států a jde tak o důležité, byť ne jediné kritérium investičního rozhodování. Některé ekonomické ukazatele se ovšem vyplácí průběžně sledovat, zatímco jiné toho mnoho neřeknou.

Indickou ekonomiku a akciový trh vidíme optimisticky

13 minut

Investiční experti ze společnosti Amundi očekávají v nejbližším období udržení tempa růstu HDP v hlavních světových regionech mimo USA. Upozorňují však také na náročné dlouhodobé výzvy pro výkonnost největších ekonomik a k současnému nadšení kolem umělé inteligence se staví skepticky. Naopak pozitivně hodnotí kondici indické ekonomiky a nadále věří jejímu akciovému trhu i přes silné zhodnocení indických akciových indexů v posledních letech.

Napjaté akciové valuace aneb možná přijde i korekce

13 minut

Podle hodnotových investorů bijí valuační ukazatele zejména amerického akciového trhu na poplach, ten ale již asi 6měsíců odolává výrazným korekcím a má za sebou silné zhodnocení. Které faktory stojí za vysokými valuacemi či jejich dlouhodobým vzestupem? Mají nyní akcioví investoři projevit zvýšenou opatrnost?

Zůstane Amerika na výsluní?

10 minut

Americká ekonomika dosahovala po finanční krizi v průměru o dost rychlejšího tempa růstu HDP než evropská nebo japonská. Akciový trh USA navíc zaznamenal dlouhodobý náskok proti zbytku vyspělého i rozvíjejícího se světa. Má Amerika šanci udržet se na ekonomickém a investičním výsluní i nadále, nebo pro ni vznikají nová rizika schopná vyvolat sestup?

Akcie korigovaly Trumpovu rally převažujícím poklesem, dolar ovšem prudce posílil s podporou opatrnějšího Fedu

4 minuty

Od 11. do 14. listopadu došlo na finančních trzích ke korekci výrazné akciové rally z předchozího týdne, která reagovala na vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. V lokálních měnách citelně klesly hlavní akciové indexy pro rozvíjející se Asii, Japonsko a USA, zatímco ty evropské se udržely lehce nad nulou. Protože však dolar značně posílil vůči ostatním světovým měnám i koruně, vedly si po přepočtu do ní nejlépe americké akcie. Záporná výkonnost v lokálních měnách převážila u bonitních dluhopisů investičního stupně, zejména korporátních a státních USA. Šéf Fedu Jerome Powell zdůraznil, že není potřeba spěchat s uvolňováním měnové politiky, protože ekonomika stále roste a trh práce zůstává robustní. Inflace v USA i ČR za říjen pak vyšla v souladu s očekáváním. Na komoditních trzích značně klesla dolarová cena zlata.

Trumpovo vítězství posílilo americké akcie s cyklickým a růstovým charakterem na úkor evropských akcií

5 minut

V týdnu od 4. do 8. listopadu nastavilo jako hlavní událost směr finančním trhům vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Jeho očekávaná politika v podobě výrazného snížení korporátních daní a vyšponování dovozních cel může v zámoří způsobit reflační tendence, tj. posílit růst HDP i inflaci a jinak omezit růst zejména evropské ekonomiky. S velkými sektorovými rozdíly tak vyskočily především americké akciové indexy, zatímco ty evropské uvízly v záporu, japonské solidně zhodnotily a rozvíjející se trhy včetně Číny si připsaly menší zisky. Dolar navíc prudce posílil proti ostatním měnám. Jinak se dařilo korporátním dluhopisům, zatímco státní dluhopisy vyspělých zemí brzdil zmíněný reflační impuls, i když jim na druhé straně pomohlo pokračování holubičí politiky centrálních bank. Fed, BoE i ČNB na svých zasedáních snížily základní úrokovou sazbu o 25 bps.

Stárnoucí populace – demografický problém, ale CA$Hcow pro investory?

10 minut

Demografické změny, zejména stárnutí populace, představují pro mnohé vlády výzvu spojenou s rostoucími náklady na sociální zabezpečení a zdravotní péči. Zatímco ekonomicky neaktivní obyvatelstvo roste, mnozí investoři mohou tuto situaci vnímat jako cennou příležitost. V článku se podíváme na to, jak mohou demografické trendy ovlivnit investiční strategie a jaké sektory mohou těžit z měnícího se postavení starších lidí ve společnosti.