FOND SHOP

Proč se obři stále zvětšují?

Aleš Vocílka
Foto: Shutterstock.com

Poslední dobou stojí za vydatným růstem amerického i evropského akciového trhu jen několik málo společností z omezeného okruhu sektorů. Jejich celková tržní kapitalizace nabírá na síle, stejně jako podíl v hlavních akciových indexech. Jedná se o udržitelný trend? Nezvyšuje nadměrná tržní koncentrace sama o sobě riziko?

Na americkém i evropském akciovém trhu se minimálně od ledna 2023 hlásí o pozornost stále viditelnější, avšak úzká skupina několika úspěšných korporací, které významně přispěly k nebývalému zhodnocení za poslední více než rok. Prudký růst tržní kapitalizace „7 statečných“ obřích společností v USA (Apple, Microsoft, Nvidia, Alphabet, Meta Platforms, Amazon a Tesla) i 11 „granol“ v Evropě (GSK, Roche Holding, ASML Holding, Nestlé, Novo Nordisk, Novartis, L'Oréal, LVMH, Astra Zeneca, Sanofi a SAP) ovšem vyvolává otázku, zda je taková koncentrace kapitálu udržitelná a nepředstavuje do budoucna spíše riziko ve smyslu hlubšího poklesu hlavních akciových indexů.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 96 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Ochrana osobních údajů

Témata

Akcie Evropa USA

Související články

Premium

Trump nebo Harrisová? Kdo rozvíří trhy a co čeká investory po volbách?

Téma
9 minut

Trump, nebo Harrisová. Americké prezidentské volby jsou vždy velmi sledované. A letos možná nejvíce v historii. Stojí proti sobě totiž dva velmi odlišní a nesmiřitelní kandidáti. Vítezství toho či onoho kandidáta přitom může, vzhledem k významu USA, zahýbat mnohými trhy. Včetně akciových. Jaké trhy by tedy mohly těžit z prezidenta Trumpa a jaké z prezidentky Harrisové?

Premium

Jaká makrodata hýbou trhy?

Ekonomika
13 minut

Makroekonomický vývoj ovlivňuje podmínky podnikání firem i dluhového financování států a jde tak o důležité, byť ne jediné kritérium investičního rozhodování. Některé ekonomické ukazatele se ovšem vyplácí průběžně sledovat, zatímco jiné toho mnoho neřeknou.

Indickou ekonomiku a akciový trh vidíme optimisticky

Rozhovor
13 minut

Investiční experti ze společnosti Amundi očekávají v nejbližším období udržení tempa růstu HDP v hlavních světových regionech mimo USA. Upozorňují však také na náročné dlouhodobé výzvy pro výkonnost největších ekonomik a k současnému nadšení kolem umělé inteligence se staví skepticky. Naopak pozitivně hodnotí kondici indické ekonomiky a nadále věří jejímu akciovému trhu i přes silné zhodnocení indických akciových indexů v posledních letech.

Premium

Goldman Sachs odhaduje +3% p.a. pro S&P 500 v příštích 10 letech

Pohled experta
10 minut

Můj oblíbený citát je: „Pokud neuvažujete o investici do akcií minimálně na 10 let, tak o tom neuvažujte ani 10 minut.“ Kdybych měl od akciové části svého portfolia čekat +3% p.a. za 10 let, tak o tom nebudu uvažovat ani 10 minut. Co ale dělat, když David Kostin z Goldam Sachs Group v říjnu 2024 vyděsil mnoho investorů tím, že index amerických akcií S&P 500 dosáhne v příštích 10 letech průměrného zhodnocení +3% p.a.? Dlouhodobé historické zhodnocení tohoto indexu je přitom +10,3% p.a.

Premium

95 let od krachu newyorské burzy a začátku velké deprese

Téma
14 minut

Před 95 lety znervóznil investory po celém světě krach newyorské burzy, po kterém následovala hluboká, vleklá a celkově zvlášť krutá hospodářská krize nejen v USA, ale i evropských zemích. K nastolení makroekonomicky a investičně nejhoršího období moderních dějin 1929-1933 přispěla řada různých faktorů od nestabilního poválečného uspořádání mezinárodních vztahů přes nedostatečnou regulaci finančního systému až po závažné chyby v hospodářské politice, které krizi dramaticky prohloubily. Americká centrální banka a vláda totiž reagovaly na hospodářský útlum tvrdými restriktivními opatřeními. Na popularitě pak rychle získalo keynesiánství jako směr hospodářské politiky, který naopak doporučuje stimulovat výkon ekonomiky během recese.