Praktické zkušenosti s Dlouhodobým investičním produktem a ETF
Dlouhodobý investiční produkt neboli DIP lze aktuálně sjednat u řady bank a investičních společností. Popsat celou nabídku je v pravdě nemožné. Podívejme se ale na praktické zkušenosti při sjednání DIP u některých z českých bank.
„Dlouhodobý investiční produkt (DIP) je souhrnné označení investičních nebo spořicích produktů, které napomáhají zabezpečení na stáří a mohou nově mít daňovou podporu,“ komunikovalo ministerstvo financí. DIP vzniká smlouvou mezi spotřebitelem a poskytovatelem DIP zapsaném v seznamu poskytovatelů. Investovat lze mimo jiné do akcií, dluhopisů nebo fondů obchodovaných na burze.
"Své investice v dlouhodobém investičním produktu můžete měnit podle své aktuální situace a cílů," informuje na svém webu jedna z bank nabízejících DIP. V našem článku uvažovaný modelový klient z nabídky banky nadšený není, výběr investičních instrumentů je zde jako u leckteré jiné banky omezen jen na podílové fondy. Průzkum a hledání ukázalo, že banky se do smluv v rámci režimu DIP a do portfolií svých klientů snaží příznačně prodat produkty vlastní distribuční sítě. Náš modelový klient ovšem ve snaze minimalizovat náklady cílí na burzovně obchodované fondy a zajímají ho i poplatky uplatňované u investic v režimu DIP.
Nabídky bank
Na webu Komerční banky jsou obecné podmínky DIPu vcelku výstižně vysvětleny:
"Pro využití daňové podpory je nutné prostředky z DIP vybrat až po splnění podmínky minimálně deseti let investování v programu DIP a dosažení minimálního věku 60 let. Způsob výběru není omezen; může se jednat o jednorázovou částku nebo pravidelné výplaty. Klienti se mohou rozhodnout vybrat prostředky před splněním podmínek (zcela nebo částečně), musí však uhradit dříve získané daňové výhody."
Klient má v této bance na výběr z téměř 100 fondů Amundi. "Své investice v dlouhodobém investičním produktu můžete měnit podle své aktuální situace a cílů," informuje na svém webu o další obecné charakteristice DIPu Komerční banka. Klient, který hledá větší výběr investičních instrumentů, musí hledat jinde nebo si otevřít více smluv v režimu DIP u více poskytovatelů.
Námi uvažovaný modelový klient chce své portfolio složit z akumulačních ETF, ať už důvodu nízkého TER, tak z důvodu automatické reinvestice výnosů – při držení takového fondu nevznikají příjmy, které by bylo nutné danit.
J&T Banka na svém webu komunikuje další z obecných charakteristik DIPu zamlouvající se klientovi, který chce své investice rozložit, mít vyvážené portfolio odpovídající jeho věku a plánu čerpání:
"Dlouhodobý investiční produkt je zcela flexibilní – o výši investice stejně tak jako o její frekvenci a rozložení, rozhodujete vy. Nechejte pro sebe pracovat čas – dlouhodobým a pravidelným investováním můžete dosáhnout zajímavých výnosů, které vám v pozdějším věku pomohou zachovat si životní úroveň, na kterou jste zvyklí."
Banka vcelku výstižně shrnuje, o čem DIP je. Již méně, ostatně podobně jako většina ostatních bank, uspokojí apetit investora, který pro svůj DIP prahne třeba po burzovně obchodovaných fondech anebo akciích. V rámci DIP je u tohoto poskytovatele totiž možné investovat do podílových fondů, včetně fondů spravovaných skupinou J&T, anebo vybraných dluhopisů z nabídky J&T Banky. Náš modelový klient má jasno, nehledá výběr konkrétních dluhopisů nebo fondů podílových, pátrá dál.
ETF v DIPu
Česká spořitelna komunikuje, že "DIP nabízí širokou škálu investičních produktů – podílové fondy, dluhopisy, akcie, ETF i certifikáty." Prostřednictvím DIPu lze u této banky investovat jen v českých korunách. Znalého investora okamžitě napadne, že veškeré operace, ať už nákupy, prodeje cizoměnových instrumentů, rebalancování, proběhnou přes korunový účet, což bude znamenat v pozadí vznikající transakční náklady vyplývající z měnové konverze.
Každá koruna zaplacená na poplatcích a transakčních nákladech se nutně počítá a náš modelový klient uvažovaný v tomto článku má kompetence, aby tyto náklady efektivně minimalizoval. Právě proto klade důraz na burzovně obchodované fondy, u kterých budou roční náklady na správu na úrovni samotného fondu v řádu desetin procent. Právě s takovýmto zadáním klient přišel, nechce nést zbytečné náklady. Chce najít poskytovatele DIP, který burzovně obchodované instrumenty umožní s rozumnými poplatky a transakčními náklady koupit a držet.
Ceník Spořitelny napoví, že typický poplatek za nákup anebo prodej cenného papíru na zahraničním trhu v rámci DIP u této banky bude činit 0,4 %, minimálně však 17 EUR. Není to poplatek jediný, pátrání v ceníku odhalí, že se mimo jiné někdy uplatní třeba i poplatek za vypořádání obchodu (delivery fee). Co se týká poplatků za uložení cenných papírů (depot), v ceníku je opět více variant uložení cenných papírů a uvést zde ve zkratce nějakou reprezentativní výši takového poplatku ani není možné. Ceník moc přehledný není ani z pohledu kohosi, kdo je kompetentní položky rozklíčovat. Platí to koneckonců obecně i u jiných poskytovatelů DIP, jenom najít na webu ceník bývá vcelku náročné.
Pokračování článku je dostupné pro předplatitele
Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP
- Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
- Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
- Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
FOND SHOP newsletter
Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.
Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.