Ani dvouprocentní inflace nenechá reálné úspory na pokoji

Aleš Vocílka
Foto: Shutterstock.com

Zkrocení české inflace k cílovým 2 % a naděje na její udržení blízko této úrovně svádí k dojmu, že naše úspory již nebudou významně ztrácet na kupní síle. Výpočty Fond Shopu ale naznačují, že dlouhodobě pocítíme nepříznivé důsledky i takto nízké inflace, pokud úspory neinvestujeme. Obzvláště to platí pro vytváření soukromé finanční rezervy mladší populace na penzijní účely.

V posledních 3 letech se inflace pořádně zakousla do našich reálných úspor a nešlo jen o český, ale celosvětový problém. V současnosti si mnozí oddychli, neboť to letos vypadá na zřetelný návrat meziroční inflace v ČR k cílovým 2 %, jak naznačují poslední dostupná data i aktuální prognóza ČNB.

Jenže řada lidí si neuvědomuje, že i standardně nízká míra inflace kolem 2 % ročně dokáže na velmi dlouhém horizontu 10 až 40 let pořádně osekat jejich úspory (na penzijní účely) ve smyslu podstatného snížení kupní síly či reálné hodnoty. A to hlavně pokud místo dlouhodobého investování do převážně dynamických aktiv zvolí permanentní odkládání ušetřených peněz na většinou nedostatečně úročené spořicí účty a termínované vklady nebo dokonce na neúročený běžný účet.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 93 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Fixovat, nebo „plavat“? Hypotéka jako sázka na budoucnost úrokových sazeb

11 minut

Když si berete hypotéku, jednou z nejdůležitějších otázek je, jestli zvolit fixní, nebo plovoucí úrokovou sazbu. V nejistém světě inflace, geopolitických výkyvů a měnových šoků jde o volbu, která může výrazně ovlivnit rodinný rozpočet. Zatímco fixace nabízí klid a předvídatelnost, plovoucí sazba láká na nižší počáteční náklady – ale i riziko, že se rozpočet domácnosti utopí v rostoucích splátkách. Jak to celé funguje – a proč na tom záleží víc, než si myslíte?

Kam zamíří česká inflace?

5 minut

Česká inflace se v uplynulém roce vyvíjela poměrně stabilně, ale podrobnější pohled naznačuje často protichůdné pohyby v různých segmentech spotřebního koše. Nyní spoluurčuje směr, kterým bude u nás v nejbližších měsících foukat inflační vítr, zásadní přitvrzení americké celní politiky, stejně jako nejistý výhled jejího budoucího zmírnění pomocí individuálních obchodních dohod. Na vývoj cenové hladiny v ČR významně působí také domácí faktory. Podívejme se na to, kam se bude letos česká inflace pravděpodobně ubírat.

Protiinflační státní dluhopisy: Smysluplná pojistka, nebo promarněná příležitost?

9 minut

Protiinflační spořicí dluhopisy byly v době vysoké inflace bezpečným přístavem pro drobné i zkušené investory. S jejím poklesem se však znovu otevírá otázka, zda tyto nástroje ještě mají v portfoliu své místo. Jak do rozhodování promlouvají výnosy, likvidita, daňové výhody a srovnání s jinými možnostmi zhodnocení úspor?

Úspory ve službách státu

10 minut

Spořicí státní dluhopisy měly být výhodnou a bezpečnou možností, jak si občané zhodnotí úspory a zároveň pomohou státu financovat jeho výdaje. Zvlášť ty protiinflační lákaly na ochranu před zdražováním. Jenže s nástupem skutečné inflace se karta obrátila – dluhopisy začaly být pro stát drahé a jejich emise skončila. Co všechno nám příběh těchto dluhopisů říká o důvěře, riziku a roli státu ve světě investic?

Kam utéct ze spořáků či termíňáků, když přestanou stíhat inflaci?

6 minut

ČNB asi zatím neskončila se snižováním úrokových sazeb. Případné další uvolnění měnové politiky tak ještě více oslabí výnosnost korunových spořicích účtů a s odstupem i termínovaných vkladů. Hrozí přitom, že „spořáky“ a „termíňáky“ zaostanou za českou inflací, která se letos očekává mezi 2 % a 3 %. Do jakých jiných korunových produktů může konzervativní střadatel zabrousit, pokud si chce udržet naději na zachování kupní síly svých peněz, aniž by riskoval prudké kolísání akciových, komoditních nebo i dluhopisových trhů? A na která úskalí musí dávat pozor?

Inflační riziko v éře deglobalizace: Jak se mění cenové tlaky

12 minut

V posledních letech se ceny potravin staly významným zdrojem nejistoty, což znepokojuje nejen spotřebitele, ale i tvůrce měnové politiky. Inflace, která už není pouze důsledkem poptávkových tlaků, se čím dál více projevuje i v důsledku strukturálních změn v globální ekonomice, jako jsou reshoring, deglobalizace či protekcionismus. Jak na tuto novou realitu reagují centrální banky a jaká rizika pro ekonomiku a investory tato situace přináší?

Jak pomocí akciových investic trvale neztratit kupní sílu

11 minut

Schopnost akciových investic dlouhodobě přinášet reálné zhodnocení výrazně závisí na jejich dostatečné a smysluplné diverzifikaci. Podívejme se na to, které hlavní akciové regiony a sektory dokázaly po očištění o českou inflaci zvýšit tuzemským investorům kupní sílu v uplynulých 30 letech a jako dlouho jim v tomto kontextu trvalo vyrovnat tržní propady z dosažených maxim.