Protiinflační státní dluhopisy: Smysluplná pojistka, nebo promarněná příležitost?

Foto: Shutterstock.com

Protiinflační spořicí dluhopisy byly v době vysoké inflace bezpečným přístavem pro drobné i zkušené investory. S jejím poklesem se však znovu otevírá otázka, zda tyto nástroje ještě mají v portfoliu své místo. Jak do rozhodování promlouvají výnosy, likvidita, daňové výhody a srovnání s jinými možnostmi zhodnocení úspor?

Co se týká tuzemských protiinflačních dluhopisů, zazněla nejedna úvaha a komentář, zda a nakolik má smysl spořicí státní dluhopisy v protiinflační variantě v portfoliu nadále držet. Pro někoho prostě někdy může být rozumné je prodat a přesunout kapitál do jiných investic a instrumentů. Když třeba pětiletý termínovaný vklad nabízel i 6% hrubý roční výnos, pak při výhledu na pokles inflace mohlo mít smysl o zařazení takového instrumentu do portfolia uvažovat.

Pokud dnes ale takový termínovaný vklad znamená vzdání se likvidity za pouhé 3 % hrubého ročního úroku, je na místě otázka, zda má čistý výnos vůbec šanci porazit inflaci. To výnos z poslední emise státních spořicích dluhopisů odpovídá meziroční inflaci z podstaty. Je čistý, protože je osvobozen od daně.

Stranou úvah nestojí likvidita – spořicí státní dluhopisy lze jednou ročně k výročí prodat, zatímco termínovaný vklad je uzamčen na dobu určitou. A pokud dnes dříve oblíbené stavební spoření váže úložky na šest let, jím nabízený 2% úrokový výnos bude po očištění o inflaci záporný a stěží přitažlivý, protiinflační dluhopisy ho porazí.

Spořicí státní dluhopisy

Spořicí státní dluhopisy emitované ve dvou vlnách (viz graf 1) nabízejí flexibilitu a likviditu díky možnosti předčasného splacení, které lze využít jednou ročně. Při včasné žádosti do 500 000 Kč nominální hodnoty není výplata limitována. I u státních spořicích dluhopisů v protiinflační variantě je možnost předčasného splacení omezena na konkrétní termíny a nutnost o něj s předstihem zažádat. Státní spořicí dluhopisy ale nejsou v Česku obchodovatelné na regulovaném trhu, takže jejich hodnota není okamžitě zjistitelná anebo ovlivněna vývojem úrokových sazeb.

Tak jako tak státní spořicí dluhopisy v protiinflační variantě své vlastníky v posledních letech nejen chránily před inflací, ale vzhledem k možnosti je k výročí bez nákladů a sankcí prodat za pevnou cenu nabízely i flexibilitu. Otázka, zda prodat nebo držet, se objevuje opakovaně, zejména když právě inflace klesá a třeba když spořicí účty anebo jiné alternativy zrovna nabízejí relativně vyšší nominální úrokové sazby.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 83 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení
Článek byl upraven:

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Úspory ve službách státu

10 minut

Spořicí státní dluhopisy měly být výhodnou a bezpečnou možností, jak si občané zhodnotí úspory a zároveň pomohou státu financovat jeho výdaje. Zvlášť ty protiinflační lákaly na ochranu před zdražováním. Jenže s nástupem skutečné inflace se karta obrátila – dluhopisy začaly být pro stát drahé a jejich emise skončila. Co všechno nám příběh těchto dluhopisů říká o důvěře, riziku a roli státu ve světě investic?

Kam utéct ze spořáků či termíňáků, když přestanou stíhat inflaci?

6 minut

ČNB asi zatím neskončila se snižováním úrokových sazeb. Případné další uvolnění měnové politiky tak ještě více oslabí výnosnost korunových spořicích účtů a s odstupem i termínovaných vkladů. Hrozí přitom, že „spořáky“ a „termíňáky“ zaostanou za českou inflací, která se letos očekává mezi 2 % a 3 %. Do jakých jiných korunových produktů může konzervativní střadatel zabrousit, pokud si chce udržet naději na zachování kupní síly svých peněz, aniž by riskoval prudké kolísání akciových, komoditních nebo i dluhopisových trhů? A na která úskalí musí dávat pozor?

Hypotéky a inflace: Jak se proměnily podmínky pro koupi bytu?

9 minut

Za posledních 25 let prošel český realitní trh dramatickými změnami. Ceny nemovitostí rostly výrazně rychleji než mzdy a vlastní bydlení se tak stalo méně dostupným než kdy dříve. Zatímco v roce 2000 se dal pražský byt pořídit za 2 miliony korun, dnes stejná nemovitost stojí i pětinásobek. K tomu se přidávají vysoké úrokové sazby a nejistota ohledně budoucího ekonomického vývoje. Jak se změnily ceny bytů, mzdy a hypotéky za poslední čtvrtstoletí? A co to znamená pro ty, kteří si chtějí pořídit vlastní domov?

Spořicí účty na ústupu: jak efektivně chránit své peníze před klesajícími úroky?

11 minut

V prostředí klesajících úrokových sazeb a nejisté inflace se tradiční spořicí účty a termínované vklady stávají stále méně efektivními nástroji pro zajištění hodnoty úspor. Banky se často snaží přitáhnout klienty lákavými úrokovými sazbami, které však mohou být zavádějící díky složitým podmínkám a skrytým poplatkům. Pro ty, kteří hledají dlouhodobý růst kapitálu a ochranu proti inflaci, se otevírá cesta k diverzifikovaným investicím, jako jsou akcie, nemovitosti nebo podílové fondy. Při správné volbě může být rozumná investice klíčem k ochraně úspor před znehodnocením.

Kam zamíří česká inflace?

5 minut

Česká inflace se v uplynulém roce vyvíjela poměrně stabilně, ale podrobnější pohled naznačuje často protichůdné pohyby v různých segmentech spotřebního koše. Nyní spoluurčuje směr, kterým bude u nás v nejbližších měsících foukat inflační vítr, zásadní přitvrzení americké celní politiky, stejně jako nejistý výhled jejího budoucího zmírnění pomocí individuálních obchodních dohod. Na vývoj cenové hladiny v ČR významně působí také domácí faktory. Podívejme se na to, kam se bude letos česká inflace pravděpodobně ubírat.

Růst cen nemovitostí v ČR: Kde je hranice mezi stabilitou a rizikem?

11 minut

V posledních dekádách jsme byli svědky řady realitních horeček po celém světě, které mnohdy skončily krizemi a dlouhodobými ekonomickými problémy. Český trh s nemovitostmi, který se za poslední čtvrtstoletí dostal do spirály rostoucích cen, nyní čelí otázkám o své udržitelnosti. Vysoké ceny, podpořené historickými přesvědčeními o nezastavitelném růstu, rostoucí poptávkou a příznivými podmínkami pro hypotéky, způsobily, že ceny nemovitostí dosáhly rekordních výšin. Jak ale ukazuje historie, bez pevného ekonomického základu může růst cen přinést nejen korekce, ale i hlubší problémy. Může se i český trh dostat do podobné situace jako v jiných zemích, kde po realitních bublinách následovaly krize a stagnace? Jaká je pravděpodobnost, že nás čeká obdobný vývoj?

Velká a štědrá důchodová reforma má jméno DIP (díl 2)

7 minut

V prvním dílu tohoto textu jsme ukázali, že podpora státu pro spoření a investování na penzi je skrze dlouhodobý investiční produkt (DIP) a důchodové penzijní spoření (PF) enormní. Ukázali jsme, jak mladý člověk s průměrným příjmem může díky této podpoře čerpat v důchodu doživotní rentu 52 000 Kč měsíčně ke starobní penzi a člověk maximalizující státní podporu i ve spolupráci se zaměstnavatelem může díky jednoduché investici a podpory státu čerpat v důchodu 86 000 Kč měsíčně, aniž by to zaměstnavatele stálo korunu navíc. Výpočty zohledňují náklady na správu i distribuci investičních produktů. V tomto dílu ukážeme, jak DIP může využít i člověk, který nevěří ničemu a nikomu, resp. jen zákonnému pojištění bankovních vkladů a všechny své úspory dělí pouze mezi spořicí účty. A v závěru navrhujeme, co by mohlo být skutečnou důchodovou reformou, která by pomohla jednotlivcům i celé ekonomice.