Protiinflační státní dluhopisy: Smysluplná pojistka, nebo promarněná příležitost?

Foto: Shutterstock.com

Protiinflační spořicí dluhopisy byly v době vysoké inflace bezpečným přístavem pro drobné i zkušené investory. S jejím poklesem se však znovu otevírá otázka, zda tyto nástroje ještě mají v portfoliu své místo. Jak do rozhodování promlouvají výnosy, likvidita, daňové výhody a srovnání s jinými možnostmi zhodnocení úspor?

Co se týká tuzemských protiinflačních dluhopisů, zazněla nejedna úvaha a komentář, zda a nakolik má smysl spořicí státní dluhopisy v protiinflační variantě v portfoliu nadále držet. Pro někoho prostě někdy může být rozumné je prodat a přesunout kapitál do jiných investic a instrumentů. Když třeba pětiletý termínovaný vklad nabízel i 6% hrubý roční výnos, pak při výhledu na pokles inflace mohlo mít smysl o zařazení takového instrumentu do portfolia uvažovat.

Pokud dnes ale takový termínovaný vklad znamená vzdání se likvidity za pouhé 3 % hrubého ročního úroku, je na místě otázka, zda má čistý výnos vůbec šanci porazit inflaci. To výnos z poslední emise státních spořicích dluhopisů odpovídá meziroční inflaci z podstaty. Je čistý, protože je osvobozen od daně.

Stranou úvah nestojí likvidita – spořicí státní dluhopisy lze jednou ročně k výročí prodat, zatímco termínovaný vklad je uzamčen na dobu určitou. A pokud dnes dříve oblíbené stavební spoření váže úložky na šest let, jím nabízený 2% úrokový výnos bude po očištění o inflaci záporný a stěží přitažlivý, protiinflační dluhopisy ho porazí.

Spořicí státní dluhopisy

Spořicí státní dluhopisy emitované ve dvou vlnách (viz graf 1) nabízejí flexibilitu a likviditu díky možnosti předčasného splacení, které lze využít jednou ročně. Při včasné žádosti do 500 000 Kč nominální hodnoty není výplata limitována. I u státních spořicích dluhopisů v protiinflační variantě je možnost předčasného splacení omezena na konkrétní termíny a nutnost o něj s předstihem zažádat. Státní spořicí dluhopisy ale nejsou v Česku obchodovatelné na regulovaném trhu, takže jejich hodnota není okamžitě zjistitelná anebo ovlivněna vývojem úrokových sazeb.

Tak jako tak státní spořicí dluhopisy v protiinflační variantě své vlastníky v posledních letech nejen chránily před inflací, ale vzhledem k možnosti je k výročí bez nákladů a sankcí prodat za pevnou cenu nabízely i flexibilitu. Otázka, zda prodat nebo držet, se objevuje opakovaně, zejména když právě inflace klesá a třeba když spořicí účty anebo jiné alternativy zrovna nabízejí relativně vyšší nominální úrokové sazby.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 83 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení
Článek byl upraven:

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Úspory ve službách státu

10 minut

Spořicí státní dluhopisy měly být výhodnou a bezpečnou možností, jak si občané zhodnotí úspory a zároveň pomohou státu financovat jeho výdaje. Zvlášť ty protiinflační lákaly na ochranu před zdražováním. Jenže s nástupem skutečné inflace se karta obrátila – dluhopisy začaly být pro stát drahé a jejich emise skončila. Co všechno nám příběh těchto dluhopisů říká o důvěře, riziku a roli státu ve světě investic?

Kam utéct ze spořáků či termíňáků, když přestanou stíhat inflaci?

6 minut

ČNB asi zatím neskončila se snižováním úrokových sazeb. Případné další uvolnění měnové politiky tak ještě více oslabí výnosnost korunových spořicích účtů a s odstupem i termínovaných vkladů. Hrozí přitom, že „spořáky“ a „termíňáky“ zaostanou za českou inflací, která se letos očekává mezi 2 % a 3 %. Do jakých jiných korunových produktů může konzervativní střadatel zabrousit, pokud si chce udržet naději na zachování kupní síly svých peněz, aniž by riskoval prudké kolísání akciových, komoditních nebo i dluhopisových trhů? A na která úskalí musí dávat pozor?

Hypotéky a inflace: Jak se proměnily podmínky pro koupi bytu?

9 minut

Za posledních 25 let prošel český realitní trh dramatickými změnami. Ceny nemovitostí rostly výrazně rychleji než mzdy a vlastní bydlení se tak stalo méně dostupným než kdy dříve. Zatímco v roce 2000 se dal pražský byt pořídit za 2 miliony korun, dnes stejná nemovitost stojí i pětinásobek. K tomu se přidávají vysoké úrokové sazby a nejistota ohledně budoucího ekonomického vývoje. Jak se změnily ceny bytů, mzdy a hypotéky za poslední čtvrtstoletí? A co to znamená pro ty, kteří si chtějí pořídit vlastní domov?

Spořicí účty na ústupu: jak efektivně chránit své peníze před klesajícími úroky?

11 minut

V prostředí klesajících úrokových sazeb a nejisté inflace se tradiční spořicí účty a termínované vklady stávají stále méně efektivními nástroji pro zajištění hodnoty úspor. Banky se často snaží přitáhnout klienty lákavými úrokovými sazbami, které však mohou být zavádějící díky složitým podmínkám a skrytým poplatkům. Pro ty, kteří hledají dlouhodobý růst kapitálu a ochranu proti inflaci, se otevírá cesta k diverzifikovaným investicím, jako jsou akcie, nemovitosti nebo podílové fondy. Při správné volbě může být rozumná investice klíčem k ochraně úspor před znehodnocením.

České státní dluhopisy zkoušené obrannými výdaji, volbami i ČNB

8 minut

Delší české státní dluhopisy nyní tíží vzestup výnosů do splatnosti, zhoršující jejich výkonnost. Za tímto vývojem stojí celoevropské i různé domácí rizikové faktory, spojené s výhledem rozpočtové politiky budoucí české vlády i měnové politiky ČNB. Co můžeme od dluhopisů Česka očekávat v následujících měsících a jaké širší perspektivy se při investování do nich (přes korunové fondy) vyplatí zvážit?

Státní kapitalismus je zpět. Měli by investoři zpozornět?

10 minut

Volný trh, jak jsme ho znali, ztrácí půdu pod nohama. Stát se z pasivního pozorovatele mění v aktivního hráče. Od daně z nečekaných zisků přes zásahy do akcionářských práv až po přímé vlastnictví firem. Český ČEZ i americký Intel jsou jen špičkou ledovce. Pro investory to znamená jediné: svět, kde pravidla určovala nabídka a poptávka, se mění. Na scénu přichází státní kapitalismus a s ním i nová rizika, příležitosti i otázky.

Důchod v 50? Jak (ne)funguje finanční nezávislost

3 minuty

„Byl jsem úplně obyčejný člověk. Žil jsem od výplaty k výplatě, ale pak jsem objevil TAJEMSTVÍ investování. Dnes už mám na účtu miliony a v padesáti končím s prací. A víte co? Můžete to dokázat i vy!“ Takto zní příběhy samozvaných guruů na sociálních sítích. Jenže realita českého investora je mnohem tvrdší. Co obnáší skutečný „důchod v 50“ a kde končí pohádka a začíná matematika?