Východoindická investiční bublina

Foto: Shutterstock.com

Všemožné investiční bubliny se na finančních trzích objevují poměrně často. Někdy si jsou podobné, jindy se velmi liší. Není tak na škodu podívat se do historie.

Zatímco investiční bubliny cen aktiv bývají způsobeny mánií a spekulací, která končí zhroucením cen aktiv, mississippská bublina byla i selháním měnové politiky, které umožnilo nadměrný růst peněžní zásoby a inflaci. Soudobá praxe monetizace dluhů centrálními bankami se může v principu jevit analogická k problémům a selháním cedulové banky, založené před třemi sty lety ve Francii.

Lawovo bankovnictví

Před třemi sty lety byly peníze představovány zlatem a stříbrem. Vklady v podobě mincí z drahokovu přijímali zlatníci a ti poskytovali i úvěry – typicky v podobě papírových certifikátů obíhajících jako bankovky.

Tyto mohly být kdykoli směněny za zlato; zlatníci potřebovali zajistit dostatečnou zásobu drahokovu (krytí) pro výplatu z oběhu se vracejících dříve emitovaných certifikátů předložených k proplacení.

Jako syn edinburského zlatníka se John Law narodil v lůnu raného bankovního systému. Využil jedinečnou příležitost porozumět principům bankovnictví částečných rezerv, způsobu úvěrování, kdy banky vytvářejí nové peníze úvěrem (emitují bankovky) a v zásadě drží v rezervách jen část vkladů hotovosti (tehdy v mincích z drahokovu). To, že v oběhu vystupovaly papírové peníze jako substitut, mělo své výhody. 


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 88 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

95 let od krachu newyorské burzy a začátku velké deprese

14 minut

Před 95 lety znervóznil investory po celém světě krach newyorské burzy, po kterém následovala hluboká, vleklá a celkově zvlášť krutá hospodářská krize nejen v USA, ale i evropských zemích. K nastolení makroekonomicky a investičně nejhoršího období moderních dějin 1929-1933 přispěla řada různých faktorů od nestabilního poválečného uspořádání mezinárodních vztahů přes nedostatečnou regulaci finančního systému až po závažné chyby v hospodářské politice, které krizi dramaticky prohloubily. Americká centrální banka a vláda totiž reagovaly na hospodářský útlum tvrdými restriktivními opatřeními. Na popularitě pak rychle získalo keynesiánství jako směr hospodářské politiky, který naopak doporučuje stimulovat výkon ekonomiky během recese.

Když centrální banky ochladily akciový trh: Lekce z 80. let pro dnešní investory

8 minut

V 80. letech minulého století americká centrální banka razantně zvýšila úrokové sazby, aby zkrotila vysokou inflaci, což mělo zásadní dopad na akciový trh. Investoři se najednou soustředili na výnosy z bezpečných dluhopisů, což vedlo k propadu cen akcií a poklesu jejich valuací. Tento historický krok poskytuje cenné ponaučení pro současnost, i když sazby již klesají. Jak mohou podobné změny v měnové politice ovlivnit trhy dnes, a co nám o tom říká historie?

Dolar dostal na frak. Které faktory stojí za jeho prudkým oslabením a co to znamená pro korunové investory?

6 minut

Současnou nervozitu na finančních trzích přiživilo nevídaně prudké oslabení dolaru zejména proti evropským měnám během prvních tří březnových obchodních dnů. Toto dění znejistilo tuzemské investory, kteří ve svých portfoliích významně drží americké akcie nebo třeba komodity a nejsou přitom zajištěni proti měnovému riziku CZK/USD. Které události vlastně k drsnému oslabení dolaru vedly? A má smysl reagovat na měnové turbulence úpravou portfolia?

Preference bezpečí podpořila bonitní dluhopisy i hodnotové akcie proti růstovým

6 minut

V týdnu od 24. do 28. února solidně vzrostly západoevropské akciové indexy v lokálních měnách, ovšem ty pro USA citelně klesly a navíc drsně spadly akcie z Japonska či rozvíjejících se trhů. Ani po přepočtu do koruny se celkové skóre akciových regionů moc nezměnilo, neboť dolar pouze mírně posílil proti jenu a evropským měnám včetně koruny. Uvedený vývoj souvisí s opačnou výkonností hodnotově a růstově orientovaných akciových sektorů, kdy hodnotové akcie (value) jednoznačně porazily růstové (growth). Slušné zisky si díky podstatnému snížení výnosů do splatnosti připsaly státní i korporátní dluhopisy investičního stupně zejména z USA, ale také z Evropy. Ceny hlavních komodit směřovaly dolů. K popsanému chování finančních trhů vedla jednak slabá makrodata na obou stranách Atlantiku, upozorňující na riziko zpomalení globálního ekonomického růstu. Kromě toho došlo k přitvrzení celních záměrů Trumpovy administrativy: od 4. března platí dodatečné 10% clo na dovoz zboží z Číny a asi i 25 % clo na dovozy z Mexika a Kanady s tím, že nově Trump oznámil záměr zavést 25% clo i na dovozy z EU od dubna. Možné odvetné reakce představují riziko mj. pro byznys digitálně technologických firem. Za útěkem do bezpečí ve prospěch bonitních dluhopisů stálo kromě slabých makrodat a cel také zhoršení (geo)politických vztahů mezi USA a Ukrajinou (Evropou) po konfliktní schůzce Trump-Zelenskyj. Evropským akciím však pomohl trhy příznivě vnímaný výsledek německých parlamentních voleb s šancí na vytvoření většinové dvoučlenné koalice nebo snaha vlád rychle posílit výdaje na obranu, která ale zbrzdila zisky evropských státních dluhopisů.

Americké akcie klesly kvůli horším makrodatům a evropské státní dluhopisy zatížil Trumpův tlak na Evropu, aby financovala pro Rusko výhodné řešení války na Ukrajině

7 minut

V týdnu od 17. do 21. února utrpěly výrazný pokles v lokálních měnách americké akciové indexy s tím, že menší ztráty prodělaly japonské akcie, na svém zůstaly (západo)evropské akcie a slušně vzrostly akcie z asijských rozvíjejících se trhů. Po přepočtu do koruny, která značně oslabila proti jenu a v menší míře také vůči libře, franku a dolaru, vykázaly silné zhodnocení akcie z rozvíjející se Asie i Japonska a mírné zisky si připsaly evropské akcie, kdežto citelně v záporu zůstaly americké akcie. Srazila je horší než očekávaná makrodata z USA, signalizující útlum ekonomické aktivity v zámoří. Nejistotu živilo i prohlášení Donalda Trumpa, že zvažuje uvalení 25% cel na dovoz automobilů, polovodičů a farmaceutických produktů do USA. To by řadě amerických spotřebitelů / firem zvýšilo životní / provozní náklady. Státní dluhopisy USA však zhodnotily při poklesu výnosů do splatnosti vlivem zmíněných slabých makrodat. Naopak dlouhé evropské státní dluhopisy skončily se zápornou výkonností při tlaku Trumpovy administrativy na Evropu, aby v rámci NATO mnohem více než dosud financovala pomoc Ukrajině. S tím souvisí potřeba podstatného navýšení výdajů na obranu v Evropě z titulu nových bezpečnostních rizik kvůli Trumpově ochotě upřednostnit zájmy Ruska před zájmy Ukrajiny ve snaze ukončit válku. Britským dluhopisům uškodil i překvapivý lednový vzestup inflace v UK.