Úrokové sazby a výnosy dluhopisů: Když neznámé faktory mění investiční rozhodnutí

Foto: Shutterstock.com

Dluhopisy jsou naprosto nedílnou součástí finančních trhů a řady portfolií. Neodmyslitelně jsou také spojeny s kroky centrálních bank a výší úrokových sazeb. V posledních letech se ovšem kolem dluhopisů odehrálo mnohé a mnohé se ještě zřejmě stane. Pojďme se tedy na celou věc blíže podívat

Už ani Česká národní banka pod vedením dnešní i předchozí bankovní rady nevkládá plnou důvěru alokaci devizových rezerv do prvotřídních zahraničních bondů. Došlo k rozšíření rezerv o akcie, nověji zlato a nejnověji zazněly vážně míněné úvahy guvernéra ČNB o zařazení bitcoinu. Tím se bilance tuzemské centrální banky podobá hedge fondu – s čímž souvisí riziko, že sázka na volatilnější aktiva nemusí vždy vyjít.

To americký spekulant a někdejší manažer hedge fondu Stanley Druckenmiller, známý svými makroekonomickými sázkami a spoluprací s Georgem Sorosem při spekulaci proti britské libře v roce 1992, aktuálně sází na přecenění dlouhodobých dluhopisů. Loni Druckenmiller vsadil významnou část svého portfolia na pokles cen desetiletých dluhopisů americké vlády.

Pesimistický pohled na dlouhodobé dluhopisy staví Druckenmiller na obavách z nekontrolovaného růstu vládních deficitů a možného oživení inflace. To by vedlo ke zvyšování úrokových sazeb a vyklesání dluhopisů. Jde o úvahu, že v prostředí vysokých deficitů, perzistentní inflace a slabé poptávky po dluhopisech ceny bondů klesnou. Jedná se třeba i o sázku na to, že by fiskální neodpovědnost amerických politických stran mohla vést k inflaci podobné té ze sedmdesátých let, což by tlačilo úrokové sazby výše a následně ovlivňovalo hodnotu dluhopisů.

Medvědí sázka

Rostoucí úrokové sazby znamenají, že nově vydané dluhopisy s vyššími kuponovými úroky jsou v porovnání se staršími dluhopisy vydanými s nižším úročením atraktivnější. Aby si dříve vydané dluhopisy z druhé ruky s nižším úrokovým kuponem našly kupce, musí být nabídnuty se slevou – ve výsledku klesají v ceně.

A to se aktuálně děje, ceny dlouhodobých dluhopisů klesají a výnosy do splatnosti rostou (viz graf 1), Druckenmillerova medvědí spekulace na růst sazeb a pokles cen bondů tak možná vychází.

Graf 1: Výnos 10letých dluhopisů americké vlády
{}
Zdroj: Trading Economics

Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 88 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Když centrální banky ochladily akciový trh: Lekce z 80. let pro dnešní investory

8 minut

V 80. letech minulého století americká centrální banka razantně zvýšila úrokové sazby, aby zkrotila vysokou inflaci, což mělo zásadní dopad na akciový trh. Investoři se najednou soustředili na výnosy z bezpečných dluhopisů, což vedlo k propadu cen akcií a poklesu jejich valuací. Tento historický krok poskytuje cenné ponaučení pro současnost, i když sazby již klesají. Jak mohou podobné změny v měnové politice ovlivnit trhy dnes, a co nám o tom říká historie?

Dolar dostal na frak. Které faktory stojí za jeho prudkým oslabením a co to znamená pro korunové investory?

6 minut

Současnou nervozitu na finančních trzích přiživilo nevídaně prudké oslabení dolaru zejména proti evropským měnám během prvních tří březnových obchodních dnů. Toto dění znejistilo tuzemské investory, kteří ve svých portfoliích významně drží americké akcie nebo třeba komodity a nejsou přitom zajištěni proti měnovému riziku CZK/USD. Které události vlastně k drsnému oslabení dolaru vedly? A má smysl reagovat na měnové turbulence úpravou portfolia?

ECB po šesté v řadě snižuje úrokové sazby

5 minut

Evropská centrální banka (ECB) dnes oznámila další snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů, čímž se depozitní sazba snížila z 2,75 % na 2,5 %. Tento krok je součástí širšího uvolňování měnové politiky, které ECB zahájila v červnu minulého roku, a představuje již šesté snížení sazeb za posledních devět měsíců. Hlavním cílem této politiky je podpora ekonomického růstu v eurozóně v reakci na přetrvávající ekonomické výzvy, včetně stagnujícího hospodářského výkonu a oslabené spotřebitelské a firemní poptávky.

Investovat do státních dluhopisů, nebo je nechat být? To je oč tu běží!

9 minut

Tak jo... představte si investici, která kombinuje bezpečnost s předvídatelným výnosem a je podložena důvěryhodností státního aparátu. Státní dluhopisy nabízejí právě takovou příležitost. Pro konzervativní investory hledající stabilitu a pro ty, kteří chtějí diverzifikovat své portfolio, představují zajímavou volbu s nízkým rizikem. O čem zde hovoříme? Státní dluhopisy! Ponořme se tedy do světa státních dluhopisů a objevme, jak mohou obohatit naši investiční strategii.

Preference bezpečí podpořila bonitní dluhopisy i hodnotové akcie proti růstovým

6 minut

V týdnu od 24. do 28. února solidně vzrostly západoevropské akciové indexy v lokálních měnách, ovšem ty pro USA citelně klesly a navíc drsně spadly akcie z Japonska či rozvíjejících se trhů. Ani po přepočtu do koruny se celkové skóre akciových regionů moc nezměnilo, neboť dolar pouze mírně posílil proti jenu a evropským měnám včetně koruny. Uvedený vývoj souvisí s opačnou výkonností hodnotově a růstově orientovaných akciových sektorů, kdy hodnotové akcie (value) jednoznačně porazily růstové (growth). Slušné zisky si díky podstatnému snížení výnosů do splatnosti připsaly státní i korporátní dluhopisy investičního stupně zejména z USA, ale také z Evropy. Ceny hlavních komodit směřovaly dolů. K popsanému chování finančních trhů vedla jednak slabá makrodata na obou stranách Atlantiku, upozorňující na riziko zpomalení globálního ekonomického růstu. Kromě toho došlo k přitvrzení celních záměrů Trumpovy administrativy: od 4. března platí dodatečné 10% clo na dovoz zboží z Číny a asi i 25 % clo na dovozy z Mexika a Kanady s tím, že nově Trump oznámil záměr zavést 25% clo i na dovozy z EU od dubna. Možné odvetné reakce představují riziko mj. pro byznys digitálně technologických firem. Za útěkem do bezpečí ve prospěch bonitních dluhopisů stálo kromě slabých makrodat a cel také zhoršení (geo)politických vztahů mezi USA a Ukrajinou (Evropou) po konfliktní schůzce Trump-Zelenskyj. Evropským akciím však pomohl trhy příznivě vnímaný výsledek německých parlamentních voleb s šancí na vytvoření většinové dvoučlenné koalice nebo snaha vlád rychle posílit výdaje na obranu, která ale zbrzdila zisky evropských státních dluhopisů.

Americké akcie klesly kvůli horším makrodatům a evropské státní dluhopisy zatížil Trumpův tlak na Evropu, aby financovala pro Rusko výhodné řešení války na Ukrajině

7 minut

V týdnu od 17. do 21. února utrpěly výrazný pokles v lokálních měnách americké akciové indexy s tím, že menší ztráty prodělaly japonské akcie, na svém zůstaly (západo)evropské akcie a slušně vzrostly akcie z asijských rozvíjejících se trhů. Po přepočtu do koruny, která značně oslabila proti jenu a v menší míře také vůči libře, franku a dolaru, vykázaly silné zhodnocení akcie z rozvíjející se Asie i Japonska a mírné zisky si připsaly evropské akcie, kdežto citelně v záporu zůstaly americké akcie. Srazila je horší než očekávaná makrodata z USA, signalizující útlum ekonomické aktivity v zámoří. Nejistotu živilo i prohlášení Donalda Trumpa, že zvažuje uvalení 25% cel na dovoz automobilů, polovodičů a farmaceutických produktů do USA. To by řadě amerických spotřebitelů / firem zvýšilo životní / provozní náklady. Státní dluhopisy USA však zhodnotily při poklesu výnosů do splatnosti vlivem zmíněných slabých makrodat. Naopak dlouhé evropské státní dluhopisy skončily se zápornou výkonností při tlaku Trumpovy administrativy na Evropu, aby v rámci NATO mnohem více než dosud financovala pomoc Ukrajině. S tím souvisí potřeba podstatného navýšení výdajů na obranu v Evropě z titulu nových bezpečnostních rizik kvůli Trumpově ochotě upřednostnit zájmy Ruska před zájmy Ukrajiny ve snaze ukončit válku. Britským dluhopisům uškodil i překvapivý lednový vzestup inflace v UK.