Jak se rodila tržní ekonomika

Foto: Shutterstock.com

Ekonomická transformace 90. let se s námi „táhne“ dodnes. Pro řadu lidí je od té doby slovo „fond“ spojené s tunelem a politici se dodnes dohadují, kdo za co mohl, či co bylo uděláno dobře.

V rámci dychtivosti po změně se v době polistopadové (tedy po revoluci v roce 1989) prosadila politika odpovídající tzv. washingtonskému konsenzu. Ten shrnuje neoliberální reformní zásady uznávané institucemi jako Mezinárodní měnový fond nebo Světová banka. Důraz je kladen na otevření ekonomiky v rámci obchodu a investic i posílení tržních sil v domácím hospodářství. Pravidla zahrnují také požadavky na makroekonomickou stabilizaci. Zmínit lze i další zásady: ochranu vlastnických práv, finanční liberalizaci nebo třeba deregulaci a rušení toho, co omezuje konkurenci a brání vstupu do odvětví.

V českých končinách se soubor souvisejících reforem prosadil pod označením „šoková terapie“. Šlo o uvolnění a liberalizaci vnitřních cen, zahraničního obchodu a privatizaci všudypřítomného státního majetku, to vše při maximální otevřenosti ekonomiky. V průběhu souvisejících transformačních kroků nastalo postupné formování trhů – jak trhu peněz a kapitálu, tak trhů zboží a služeb, respektive výrobních faktorů. A důsledky? V lednu 1991 došlo k devalvaci koruny při současné liberalizaci cen. Cenová hladina tehdy skokově vzrostla o asi 60 %, koruna jako domácí měna se stala volně směnitelnou. 


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 90 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související články

Akcie i dluhopisy pěkně vydělaly díky nižší než očekávané jádrové inflaci v USA a slibnému začátku výsledkové sezóny pro banky

6 minut

V týdnu od 13. do 17. ledna zhodnotily (v lokálních měnách) téměř všechny sledované třídy aktiv s výjimkou japonských akcií. Těm nesvědčilo výrazné posílení jenu proti dolaru a euru, resp. ještě prudší vůči libře a koruně. Po přepočtu do koruny tak byly zisky rizikových tříd aktiv podstatně silnější. Na akciových trzích vynikl na prvním místě americký a hned za ním evropský region. Jasně kladnou výkonnost v lokálních měnách zaznamenaly i různé dluhopisové indexy, především ty reprezentující investiční ratingové stupně. K velmi příznivému vývoji na finančních trzích vedly dva hlavní faktory. V první řadě ustoupily obavy ze zvýšených inflačních tlaků v USA díky nečekanému prosincovému zpomalení jádrové inflace. Dále oznámily velké americké banky skvělé kvartální výsledky za 4Q 2024, které v souhrnu značně překonaly odhady. Na akciových trzích se nejlépe dařilo hodnotovým a cyklickým sektorům (zastoupeným paradoxně více v Evropě), ovšem solidní kladné skóre zaznamenaly i růstové sektory, jimž svědčil razantní pokles dluhopisových výnosů.

CBDC: Klíč k moderní ekonomice nebo riziko nadvlády?

13 minut

Digitální měny centrálních bank (CBDC: central bank digital currencies) představují novou formu peněz vydávaných přímo centrálními bankami v elektronické podobě. Na rozdíl od kryptoměn, jako je Bitcoin, jsou CBDC státem garantované a mají za cíl nabídnout rychlou, nákladově efektivní, spolehlivou a odolnou infrastrukturu platebního styku v prostředí rostoucí digitalizace ekonomiky. Co jsou vlastně zač? Mohou mít nějaká rizika? Na to se podíváme v dnešním článku.

Akcie z růstových sektorů i bonitní dluhopisy citelně ztratily, protože silný trh práce v USA tlačí Fed do delší pauzy ve snižování sazeb

5 minut

Regionální akciové indexy v týdnu od 6. do 10. ledna většinou výrazně klesly při zvýšené volatilitě. Drsné ztráty utrpěly především růstové digitálně technologické sektory, resp. japonský a americký akciový trh, zatímco solidní růst uhájily evropské akcie a slušně se dařilo těm českým. Po přepočtu do koruny, která proti světovým měnám posílila, se výhoda pražské burzy ještě zvýraznila. Značně záporná výkonnost nicméně postihla i dluhopisové trhy, zejména státní a korporátní dluhopisy investičního stupně. Za negativním vývojem obou hlavních tříd aktiv stál strach, že silná tvorba pracovních míst v USA odradí jako proinflační riziko centrální banku Fed od snižování úrokových sazeb na delší dobu a zřetelné zrychlení meziroční inflace v eurozóně může upevnit opatrnost ECB ohledně dalšího uvolňování měnové politiky. Neblaze dopadly též britské státní dluhopisy v souvislosti s expanzivními fiskálními plány několik měsíců existující vlády. Negativní sentiment upozorňující na inflační nebo dokonce stagflační rizika navíc přiživilo zdražení širokého spektra komodit včetně ropy, zlata a průmyslových kovů. Naopak pozitivním signálem pro evropské akcie se stala zpráva listu The Washington Post, že nastupující Trumpova administrativa plánuje uvalit spíše selektivní než plošná cla na dovozy z Evropy do USA.

Co čekáme v roce 2025? Akciový růst zpomalí a státní dluhopisy více zohlední kreditní riziko.

17 minut

Makroekonomicky předpokládáme zachování růstu reálného HDP ve významných investičních regionech včetně Evropy s tím, že inflace může vystrčit růžky zejména v USA. Akciové trhy by měly v základním scénáři přinést slabší zhodnocení než v předchozích 2 letech, avšak vykázat stále dobrou kladnou výkonnost. Na tu mají šanci i evropské dluhopisy investičního stupně nebo korporátní dluhopisy s vysokým výnosem z USA. Dolar může poněkud zkorigovat nedávné výrazné posílení.

FinTech a finanční inkluze: Cesta k revoluci v rozvojových ekonomikách!

7 minut

FinTech je v současnosti jedním z největších motorů změn v globální ekonomice, a to zejména v rozvojových zemích. Technologie, které dříve byly dostupné pouze v bohatších regionech, dnes otevírají nové příležitosti pro miliardy lidí, kteří byli v minulosti finančně vyloučeni. Od mobilních plateb po mikropůjčky – inovace v oblasti FinTechu doslova mění způsob, jakým lidé spoří, investují a podnikají. Jaký je potenciál těchto technologií pro rozvoj nových ekonomik a jak mohou přispět k překonání historických finančních bariér?

Od Megarského dekretu po globální embarga: Historie a současnost obchodních válek

7 minut

Ekonomické sankce představují jeden z klíčových nástrojů mezinárodní politiky. Fungují jako „válka beze zbraní“ a jejich dopady mohou být stejně zásadní jako u ozbrojených konfliktů. Od starověkých embarg, jako byl Megarský dekret aténského státníka Perikla, až po soudobá opatření během válečných krizí, například na Ukrajině či Blízkém východě, se sankce ukázaly jako mocný prostředek k ovlivňování globálního dění. Ne vždy ale fungovaly tak, jak měly.

Dolar na přelomu let 2024 / 2025 pokračoval v posilování a hodnotové akcie překonaly růstové

5 minut

Za týden od 30. prosince 2024 do 3. ledna 2025 klesly regionální akciové indexy v lokálních měnách při zvýšené volatilitě a koncentraci ztrát do mimoevropských regionů. Nicméně vzhledem k výraznému posílení jenu a dolaru proti evropským měnám včetně koruny dosáhly po přepočtu do ní na kladnou celkovou výkonnost zejména americké a japonské akcie, zatímco skóre evropských akcií se (v obou případech) blížilo nule. Z hlavních sektorů GICS silně zhodnotily energie a utility, ale spadly naopak cyklické spotřební zboží, suroviny nebo informační technologie. Pouze malé týdenní změny vykázaly indexy státních i korporátních dluhopisů investičního stupně. Omezené zisky pak zaznamenaly globální korporátní dluhopisy s vysokým výnosem. Ropa podražila v reakci na zastavení dodávek plynu z Ruska do Evropy přes Ukrajinu.