Jak se rodila tržní ekonomika

Foto: Shutterstock.com

Ekonomická transformace 90. let se s námi „táhne“ dodnes. Pro řadu lidí je od té doby slovo „fond“ spojené s tunelem a politici se dodnes dohadují, kdo za co mohl, či co bylo uděláno dobře.

V rámci dychtivosti po změně se v době polistopadové (tedy po revoluci v roce 1989) prosadila politika odpovídající tzv. washingtonskému konsenzu. Ten shrnuje neoliberální reformní zásady uznávané institucemi jako Mezinárodní měnový fond nebo Světová banka. Důraz je kladen na otevření ekonomiky v rámci obchodu a investic i posílení tržních sil v domácím hospodářství. Pravidla zahrnují také požadavky na makroekonomickou stabilizaci. Zmínit lze i další zásady: ochranu vlastnických práv, finanční liberalizaci nebo třeba deregulaci a rušení toho, co omezuje konkurenci a brání vstupu do odvětví.

V českých končinách se soubor souvisejících reforem prosadil pod označením „šoková terapie“. Šlo o uvolnění a liberalizaci vnitřních cen, zahraničního obchodu a privatizaci všudypřítomného státního majetku, to vše při maximální otevřenosti ekonomiky. V průběhu souvisejících transformačních kroků nastalo postupné formování trhů – jak trhu peněz a kapitálu, tak trhů zboží a služeb, respektive výrobních faktorů. A důsledky? V lednu 1991 došlo k devalvaci koruny při současné liberalizaci cen. Cenová hladina tehdy skokově vzrostla o asi 60 %, koruna jako domácí měna se stala volně směnitelnou. 


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 90 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Obchodní války USA zacloumaly také dluhopisy. Zvláště americkými

6 minut

Oznámení vysokých cel na dovozy do USA vytvořilo napjatou situaci nejen na akciových, ale také dluhopisových trzích. Mezi nadměrně postižená aktiva se nezvykle zařadily americké státní dluhopisy, které selhaly v plnění tradiční role bezpečného přístavu. Evropské dluhopisy však celkově obstály. Jinak uhájily v první polovině dubna přesvědčivější výkonnost dluhopisy investičního stupně než rizikové korporáty s vysokým výnosem. Co za aktuálním vývojem stojí a jaké perspektivy se dluhopisovým trhům naskýtají do budoucna?

Kam zamíří česká inflace?

5 minut

Česká inflace se v uplynulém roce vyvíjela poměrně stabilně, ale podrobnější pohled naznačuje často protichůdné pohyby v různých segmentech spotřebního koše. Nyní spoluurčuje směr, kterým bude u nás v nejbližších měsících foukat inflační vítr, zásadní přitvrzení americké celní politiky, stejně jako nejistý výhled jejího budoucího zmírnění pomocí individuálních obchodních dohod. Na vývoj cenové hladiny v ČR významně působí také domácí faktory. Podívejme se na to, kam se bude letos česká inflace pravděpodobně ubírat.

Jak obstát v novém světovém řádu pro akcie

6 minut

Drsné přitvrzení kurzu americké obchodní politiky v podobě prudkého navýšení dovozních cel oslabilo akciové trhy po celém světě. Donaldu Trumpovi jde však o mnohem víc než jen celní sazby: chce proměnit charakter americké ekonomiky výrazným posílením domácí průmyslové výroby. Co odklon Ameriky od zahraničních, hlavně asijských (sub)dodavatelů znamená pro akciové trhy? Investiční expert ze společnosti Schroders nastiňuje, které typy akciových investic mohou v novém světovém řádu obstát a které naopak zatíží větší riziko.

Dolar dostal na frak. Které faktory stojí za jeho prudkým oslabením a co to znamená pro korunové investory?

6 minut

Současnou nervozitu na finančních trzích přiživilo nevídaně prudké oslabení dolaru zejména proti evropským měnám během prvních tří březnových obchodních dnů. Toto dění znejistilo tuzemské investory, kteří ve svých portfoliích významně drží americké akcie nebo třeba komodity a nejsou přitom zajištěni proti měnovému riziku CZK/USD. Které události vlastně k drsnému oslabení dolaru vedly? A má smysl reagovat na měnové turbulence úpravou portfolia?