Deflace nebo dezinflace? Co je co?

Foto: Shutterstock.com

Míra inflace od svého vrcholu klesá, nejen v Česku. Ekonomický žargon pro to nabízí dva podobné termíny – „dezinflace“ a „deflace“. Když dochází k dezinflaci, ceny rostou, ale pomalejším tempem. V ekonomice, která prochází dezinflací, cenová hladina stále roste. Ceny však v průměru rostou pomaleji než dříve. Míra inflace je stále kladná, ale na nižší úrovni. Paradigma cílování inflace říká, že žádoucí je mírný asi dvouprocentní růst CPI inflace.

To, že je inflace měřena indexem spotřebitelských cen (CPI), a právě tento popisuje vývoj cenové hladiny, se stalo běžně akceptovanou skutečností. Stejně tak v mainstreamu převládlo paradigma vyslovující, že záporný růst hladiny spotřebitelských cen představuje zhoubnou deflaci. Rezidenční nemovitosti poskytují bydlení, a toto je v Česku ve spotřebním koši reprezentováno konstruktem imputovaného nájemného reprezentujícího odhad nákladů vlastnického bydlení. Byty jsou investicí, a jejich cenovky jsou prý podstatné pro investory, nikoliv pro spotřebitele.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 95 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související články

Inflační riziko v éře deglobalizace: Jak se mění cenové tlaky

12 minut

V posledních letech se ceny potravin staly významným zdrojem nejistoty, což znepokojuje nejen spotřebitele, ale i tvůrce měnové politiky. Inflace, která už není pouze důsledkem poptávkových tlaků, se čím dál více projevuje i v důsledku strukturálních změn v globální ekonomice, jako jsou reshoring, deglobalizace či protekcionismus. Jak na tuto novou realitu reagují centrální banky a jaká rizika pro ekonomiku a investory tato situace přináší?

Jak pomocí akciových investic trvale neztratit kupní sílu

11 minut

Schopnost akciových investic dlouhodobě přinášet reálné zhodnocení výrazně závisí na jejich dostatečné a smysluplné diverzifikaci. Podívejme se na to, které hlavní akciové regiony a sektory dokázaly po očištění o českou inflaci zvýšit tuzemským investorům kupní sílu v uplynulých 30 letech a jako dlouho jim v tomto kontextu trvalo vyrovnat tržní propady z dosažených maxim.

Ani dvouprocentní inflace nenechá reálné úspory na pokoji

8 minut

Zkrocení české inflace k cílovým 2 % a naděje na její udržení blízko této úrovně svádí k dojmu, že naše úspory již nebudou významně ztrácet na kupní síle. Výpočty Fond Shopu ale naznačují, že dlouhodobě pocítíme nepříznivé důsledky i takto nízké inflace, pokud úspory neinvestujeme. Obzvláště to platí pro vytváření soukromé finanční rezervy mladší populace na penzijní účely.

Stále vysoká inflace a rozdělená eurozóna

3 minuty

Ačkoliv inflace v řadě zemí klesá, nachází se zároveň stále poměrně daleko od 2% cíle, který většina centrálních bank uplaťnuje. Existují zde ale samozřejmě rozdíly, stejně jako jsou rozdíly v tom, jak se daří jednotlivým ekonomikám zemí eurozóny.