FOND SHOP

Rychlé pohyby na ropě ovlivňují dluhopisový i akciový trh

Aleš Vocílka
Foto: Shutterstock.com

Občasné výkyvy ceny ropy mají dopad na vývoj světové ekonomiky a finančních trhů. Jak se prudké zdražení nebo naopak zlevnění ropy typicky projevuje na hlavních dluhopisových a akciových indexech? Které nabídkové a poptávkové faktory v současnosti utvářejí cenu ropy? Co od ní můžeme letos čekat?

O ropě diskutují investoři zejména v době, kdy její cena míří rychle nahoru a vyvolává obavy z budoucího oslabení globálního ekonomického růstu nebo celosvětového zvýšení inflace. V dubnu 2024 se dolarová cena ropy Brent relevantní pro Evropu nakrátko dostala až nad hranici 90 USD za barel, kterou předtím naposledy překonávala během září a října 2023. Stále však jde o malý odvar velmi drahého Brentu z jara 2022, jehož cenu tehdy vyhnalo vypuknutí rusko-ukrajinské války až nad 123 USD za barel. V posledních týdnech, konkrétně od 17. dubna do 9. května 2024 se pak Brent obchodoval v rozumném cenovém intervalu 80 USD až 90 USD za barel.

Ovšem neblahá zkušenost se stagflační epizodou, která před 2 roky způsobila dramatické ztráty hlavních dluhopisových a akciových indexů současně, motivovala některé investory k tomu, aby ve svých portfoliích navýšili váhu akcií ropných a plynárenských společností, schopných lépe než jiné třídy aktiv „dýchat s inflací“ nebo dokonce poskytnout zajímavější diverzifikační efekt než dluhopisy za cenu zvýšené volatility. K úvahám více zohlednit reálnou výkonnost portfolia svádí v posledních 3 letech i dlouhodobé celosvětové proinflační megatrendy v podobě dekarbonizace, deglobalizace a demografického posunu.

V současnosti se vyspělým zemím sice již podařilo podstatně ztlumit inflaci, ale cena ropy Brent občas dosáhne zvýšených úrovní živených geopolitickým napětím. Kromě již zmíněného válečného konfliktu Rusko-Ukrajina jde aktuálně rovněž o nepřátelství mezi Izraelem a Íránem či Palestinou, které zvyšuje riziko pro plavbu obchodních lodí v Rudém moři kvůli hrozbě útoků od jemenských Húsíů. I když ropa Brent není dnes extrémně drahá a pohybuje se v dolarových cenách asi o třetinu níže než během vrcholu na jaře 2022, mnozí analytici upozorňují, že případné prolomení hranice 100 USD za barel představuje značné riziko pro světovou ekonomiku ve smyslu stagflačního impulsu.

Protože většina investičních portfolií dominantně pokrývá akcie z jiných sektorů než energie (suroviny) nebo významně zahrnuje dluhopisy, bude dobré se podívat na to, jak různě velké výkyvy ceny ropy Brent v minulosti dopadly na výkonnost hlavních globálních akciových a dluhopisových indexů, resp. zda v tomto ohledu existují nějaké korelace nebo predikční vodítka.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 87 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Ochrana osobních údajů

Témata

Akcie Komodity

Související

Premium

Preference bezpečí podpořila bonitní dluhopisy i hodnotové akcie proti růstovým

Finanční trhy
6 minut

V týdnu od 24. do 28. února solidně vzrostly západoevropské akciové indexy v lokálních měnách, ovšem ty pro USA citelně klesly a navíc drsně spadly akcie z Japonska či rozvíjejících se trhů. Ani po přepočtu do koruny se celkové skóre akciových regionů moc nezměnilo, neboť dolar pouze mírně posílil proti jenu a evropským měnám včetně koruny. Uvedený vývoj souvisí s opačnou výkonností hodnotově a růstově orientovaných akciových sektorů, kdy hodnotové akcie (value) jednoznačně porazily růstové (growth). Slušné zisky si díky podstatnému snížení výnosů do splatnosti připsaly státní i korporátní dluhopisy investičního stupně zejména z USA, ale také z Evropy. Ceny hlavních komodit směřovaly dolů. K popsanému chování finančních trhů vedla jednak slabá makrodata na obou stranách Atlantiku, upozorňující na riziko zpomalení globálního ekonomického růstu. Kromě toho došlo k přitvrzení celních záměrů Trumpovy administrativy: od 4. března platí dodatečné 10% clo na dovoz zboží z Číny a asi i 25 % clo na dovozy z Mexika a Kanady s tím, že nově Trump oznámil záměr zavést 25% clo i na dovozy z EU od dubna. Možné odvetné reakce představují riziko mj. pro byznys digitálně technologických firem. Za útěkem do bezpečí ve prospěch bonitních dluhopisů stálo kromě slabých makrodat a cel také zhoršení (geo)politických vztahů mezi USA a Ukrajinou (Evropou) po konfliktní schůzce Trump-Zelenskyj. Evropským akciím však pomohl trhy příznivě vnímaný výsledek německých parlamentních voleb s šancí na vytvoření většinové dvoučlenné koalice nebo snaha vlád rychle posílit výdaje na obranu, která ale zbrzdila zisky evropských státních dluhopisů.

Premium

Jak na zlato, stříbro a akcie těžařů drahých kovů přes ETC a ETF

ETF
10 minut

Drahé kovy v čele se zlatem patří k populárním investičním aktivům, které lze do portfolia zařadit ve formě odpovídajících komoditních ETC. Alternativně se nabízejí akciová ETF s expozicí na společnosti těžící zlato či jiné drahé kovy. Co můžeme od těchto nástrojů očekávat a jak se během posledních 5 let projevila jejich tradovaná schopnost odolávat geopolitickému napětí nebo dlouhodobě chránit investory před vysokou inflací? Dokážou přispět k lepší diverzifikaci portfolia?

Premium

Jak na energetické komodity a akcie přes ETC a ETF

ETF
10 minut

Pokud chceme do svého portfolia zapojit téma fosilních paliv ve snaze lépe čelit riziku vysoké inflace nebo stagflace, máme v podstatě dvě základní možnosti. Jednak se dá investovat do hlavních energetických komodit prostřednictvím ETC navázaných na vývoj ceny ropy nebo zemního plynu. Bohatší nabídku představují ETF zahrnující akcie ropných a plynárenských společností z různých regionů. Ty celkově vycházejí lépe i z hlediska šance na příznivější rizikově vážený výnos.

Premium

Americké akcie klesly kvůli horším makrodatům a evropské státní dluhopisy zatížil Trumpův tlak na Evropu, aby financovala pro Rusko výhodné řešení války na Ukrajině

Finanční trhy
7 minut

V týdnu od 17. do 21. února utrpěly výrazný pokles v lokálních měnách americké akciové indexy s tím, že menší ztráty prodělaly japonské akcie, na svém zůstaly (západo)evropské akcie a slušně vzrostly akcie z asijských rozvíjejících se trhů. Po přepočtu do koruny, která značně oslabila proti jenu a v menší míře také vůči libře, franku a dolaru, vykázaly silné zhodnocení akcie z rozvíjející se Asie i Japonska a mírné zisky si připsaly evropské akcie, kdežto citelně v záporu zůstaly americké akcie. Srazila je horší než očekávaná makrodata z USA, signalizující útlum ekonomické aktivity v zámoří. Nejistotu živilo i prohlášení Donalda Trumpa, že zvažuje uvalení 25% cel na dovoz automobilů, polovodičů a farmaceutických produktů do USA. To by řadě amerických spotřebitelů / firem zvýšilo životní / provozní náklady. Státní dluhopisy USA však zhodnotily při poklesu výnosů do splatnosti vlivem zmíněných slabých makrodat. Naopak dlouhé evropské státní dluhopisy skončily se zápornou výkonností při tlaku Trumpovy administrativy na Evropu, aby v rámci NATO mnohem více než dosud financovala pomoc Ukrajině. S tím souvisí potřeba podstatného navýšení výdajů na obranu v Evropě z titulu nových bezpečnostních rizik kvůli Trumpově ochotě upřednostnit zájmy Ruska před zájmy Ukrajiny ve snaze ukončit válku. Britským dluhopisům uškodil i překvapivý lednový vzestup inflace v UK.

Premium

Evropské akciové trhy i měny zpevnily díky mírnějším Trumpovým clům, příznivé výsledkové sezóně a optimismu na rozuzlení rusko-ukrajinské války

Finanční trhy
6 minut

Regionální akciové indexy v týdnu od 10. do 14. února slušně zhodnotily v lokálních měnách, když nadprůměrně vzrostl (západo)evropský i americký trh a dobře si též vedly rozvíjející se trhy, zatímco poněkud pozadu zůstaly japonské akcie. Po přepočtu do koruny, která vydatně posílila proti jenu, dolaru i většině EM měn, ale kladné týdenní skóre uhájily prakticky jen (západo)evropské akciové indexy – japonské naopak citelně ztratily a americké nebo asijské skončily mírně v záporu. Daleko klidněji se chovaly státní dluhopisy USA a vyspělých evropských zemí, jejichž výkonnost v lokálních měnách se blížila nule. Omezeně však zhodnotily korporátní dluhopisy, hlavně ty s vysokým výnosem. Komodity nesledovaly jasný trend, nicméně na devizových trzích viditelně posílily evropské měny proti jenu a dolaru. Evropským akciím a měnám značně prospěla úleva ze shovívavějšího postupu Trumpovy administrativy v otázce cel na dovozy do USA. Okamžitě začala platit pouze 25% cla na ocel a hliník, jinak ovšem budou Spojené státy prosazovat od dubna reciproční cla vůči obchodním partnerům s možností dohodnout se na výhodnějších podmínkách. Optimisticky reagovaly trhy také na zahájená jednání mezi prezidenty USA a Ruska ohledně řešení války na Ukrajině. Bonitním státním dluhopisům ale bránily v dosažení významně kladné výkonnosti vyšší než očekávaná lednová inflace v USA a přesun investic do akcií v Evropě.

Premium

Nepřesvědčivé výsledkové reporty big techů, nejistota kolem cel a proinflační rizika držely americké akcie zkrátka. Evropské akcie i dluhopisy dopadly lépe.

Finanční trhy
6 minut

V týdnu od 3. do 7. února nesledovaly regionální akciové indexy jednoznačný směr v lokálních měnách: japonské citelně klesly, americké skončily nepatrně v záporu, (západo)evropské mírně v plusu a ty pro rozvíjející se trhy slušně zhodnotily za vydatného přispění Číny i střední Evropy. Po přepočtu do koruny, která výrazně oslabila proti jenu, nicméně vydělaly japonské akcie podobně jako evropské a americké akcie dosáhly přibližně nulové výkonnosti. Akciové trhy ovlivnilo rušné, ale poněkud nepřehledné dění kolem cel. Prezident USA Donald Trump nejprve oznámil měsíční odklad 25% cel na dovozy z Kanady a Mexika a dal tak prostor vyjednávání, následně Čína v rámci odvety navýšila cla na dovozy energetických surovin z USA a nakonec Trump zmínil záměr zavést reciproční cla vůči hlavním obchodním partnerům. Negativní dopady cel na mimoamerické regiony přitom zmírňuje notné posílení dolaru z posledních měsíců. Americkým akciím uškodily i nepřesvědčivé kvartální výsledky či výhledy hospodaření big techů Alphabet a Amazon. V Evropě však měla výsledková sezóna za 4Q 2024 příznivý průběh. Jinak se celkem dařilo evropským státním i korporátním dluhopisům investičního stupně. Pro (kratší) státní dluhopisy USA ale představovalo zátěž riziko zrychlení inflace v zámoří v nejbližším ročním období. Z komodit si užily slušný cenový růst zlato a průmyslové kovy.

Premium

Kauza DeepSeek a Trumpova cla srazily americké akcie navzdory příznivé výsledkové sezóně. Holubičí postoj ECB pomohl eurovým dluhopisům.

Finanční trhy
6 minut

V týdnu od 27. do 31. ledna klesly v dolaru americké akciové indexy, ale akcie z ostatních regionů v čele s vyspělou Evropou a Japonskem udržely značně kladnou výkonnost v lokálních měnách. Po přepočtu do koruny, která oslabila zejména proti jenu, dolaru a libře, avšak v menším rozsahu i vůči euru, již akcie z USA skončily mírně v plusu a jinde většinou silně zhodnotily. Dařilo se také dluhopisům, když díky podstatnému snížení výnosů do splatnosti získaly na ceně zejména bonitní státní a korporátní emise (s ratingem investičního stupně). Akciím obecně prospěl příznivý průběh výsledkové sezóny za 4Q 2024 v hlavních regionech a bonitním dluhopisům svědčilo snížení úrokových sazeb ECB o 25 bps i negativní sentiment vůči investicím do umělé inteligence na americkém akciovém trhu ze začátku týdne. Způsobila ho kauza čínského startupu DeepSeek, který vyvinul kvalitního AI chatbota s mnohem nižšími náklady než technologické společnosti ze Silicon Valley. Z nich se pak polovodičové tituly s vazbou na AI staly prvořadými poraženými na akciových trzích. Koncem týdne jim také nadměrně uškodily obavy z obchodních válek kvůli rozhodnutí USA uvalit od 1. února 25% cla na dovozy z Kanady a Mexika, navýšit cla na dovozy z Číny o 10 % a příslibu Donalda Trumpa zvednout cla také na dovozy z EU.