Rychlé pohyby na ropě ovlivňují dluhopisový i akciový trh

Aleš Vocílka
Foto: Shutterstock.com

Občasné výkyvy ceny ropy mají dopad na vývoj světové ekonomiky a finančních trhů. Jak se prudké zdražení nebo naopak zlevnění ropy typicky projevuje na hlavních dluhopisových a akciových indexech? Které nabídkové a poptávkové faktory v současnosti utvářejí cenu ropy? Co od ní můžeme letos čekat?

O ropě diskutují investoři zejména v době, kdy její cena míří rychle nahoru a vyvolává obavy z budoucího oslabení globálního ekonomického růstu nebo celosvětového zvýšení inflace. V dubnu 2024 se dolarová cena ropy Brent relevantní pro Evropu nakrátko dostala až nad hranici 90 USD za barel, kterou předtím naposledy překonávala během září a října 2023. Stále však jde o malý odvar velmi drahého Brentu z jara 2022, jehož cenu tehdy vyhnalo vypuknutí rusko-ukrajinské války až nad 123 USD za barel. V posledních týdnech, konkrétně od 17. dubna do 9. května 2024 se pak Brent obchodoval v rozumném cenovém intervalu 80 USD až 90 USD za barel.

Ovšem neblahá zkušenost se stagflační epizodou, která před 2 roky způsobila dramatické ztráty hlavních dluhopisových a akciových indexů současně, motivovala některé investory k tomu, aby ve svých portfoliích navýšili váhu akcií ropných a plynárenských společností, schopných lépe než jiné třídy aktiv „dýchat s inflací“ nebo dokonce poskytnout zajímavější diverzifikační efekt než dluhopisy za cenu zvýšené volatility. K úvahám více zohlednit reálnou výkonnost portfolia svádí v posledních 3 letech i dlouhodobé celosvětové proinflační megatrendy v podobě dekarbonizace, deglobalizace a demografického posunu.

V současnosti se vyspělým zemím sice již podařilo podstatně ztlumit inflaci, ale cena ropy Brent občas dosáhne zvýšených úrovní živených geopolitickým napětím. Kromě již zmíněného válečného konfliktu Rusko-Ukrajina jde aktuálně rovněž o nepřátelství mezi Izraelem a Íránem či Palestinou, které zvyšuje riziko pro plavbu obchodních lodí v Rudém moři kvůli hrozbě útoků od jemenských Húsíů. I když ropa Brent není dnes extrémně drahá a pohybuje se v dolarových cenách asi o třetinu níže než během vrcholu na jaře 2022, mnozí analytici upozorňují, že případné prolomení hranice 100 USD za barel představuje značné riziko pro světovou ekonomiku ve smyslu stagflačního impulsu.

Protože většina investičních portfolií dominantně pokrývá akcie z jiných sektorů než energie (suroviny) nebo významně zahrnuje dluhopisy, bude dobré se podívat na to, jak různě velké výkyvy ceny ropy Brent v minulosti dopadly na výkonnost hlavních globálních akciových a dluhopisových indexů, resp. zda v tomto ohledu existují nějaké korelace nebo predikční vodítka.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 87 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související články

Akcie i dluhopisy pěkně vydělaly díky nižší než očekávané jádrové inflaci v USA a slibnému začátku výsledkové sezóny pro banky

6 minut

V týdnu od 13. do 17. ledna zhodnotily (v lokálních měnách) téměř všechny sledované třídy aktiv s výjimkou japonských akcií. Těm nesvědčilo výrazné posílení jenu proti dolaru a euru, resp. ještě prudší vůči libře a koruně. Po přepočtu do koruny tak byly zisky rizikových tříd aktiv podstatně silnější. Na akciových trzích vynikl na prvním místě americký a hned za ním evropský region. Jasně kladnou výkonnost v lokálních měnách zaznamenaly i různé dluhopisové indexy, především ty reprezentující investiční ratingové stupně. K velmi příznivému vývoji na finančních trzích vedly dva hlavní faktory. V první řadě ustoupily obavy ze zvýšených inflačních tlaků v USA díky nečekanému prosincovému zpomalení jádrové inflace. Dále oznámily velké americké banky skvělé kvartální výsledky za 4Q 2024, které v souhrnu značně překonaly odhady. Na akciových trzích se nejlépe dařilo hodnotovým a cyklickým sektorům (zastoupeným paradoxně více v Evropě), ovšem solidní kladné skóre zaznamenaly i růstové sektory, jimž svědčil razantní pokles dluhopisových výnosů.

Akcie z růstových sektorů i bonitní dluhopisy citelně ztratily, protože silný trh práce v USA tlačí Fed do delší pauzy ve snižování sazeb

5 minut

Regionální akciové indexy v týdnu od 6. do 10. ledna většinou výrazně klesly při zvýšené volatilitě. Drsné ztráty utrpěly především růstové digitálně technologické sektory, resp. japonský a americký akciový trh, zatímco solidní růst uhájily evropské akcie a slušně se dařilo těm českým. Po přepočtu do koruny, která proti světovým měnám posílila, se výhoda pražské burzy ještě zvýraznila. Značně záporná výkonnost nicméně postihla i dluhopisové trhy, zejména státní a korporátní dluhopisy investičního stupně. Za negativním vývojem obou hlavních tříd aktiv stál strach, že silná tvorba pracovních míst v USA odradí jako proinflační riziko centrální banku Fed od snižování úrokových sazeb na delší dobu a zřetelné zrychlení meziroční inflace v eurozóně může upevnit opatrnost ECB ohledně dalšího uvolňování měnové politiky. Neblaze dopadly též britské státní dluhopisy v souvislosti s expanzivními fiskálními plány několik měsíců existující vlády. Negativní sentiment upozorňující na inflační nebo dokonce stagflační rizika navíc přiživilo zdražení širokého spektra komodit včetně ropy, zlata a průmyslových kovů. Naopak pozitivním signálem pro evropské akcie se stala zpráva listu The Washington Post, že nastupující Trumpova administrativa plánuje uvalit spíše selektivní než plošná cla na dovozy z Evropy do USA.

Dolar na přelomu let 2024 / 2025 pokračoval v posilování a hodnotové akcie překonaly růstové

5 minut

Za týden od 30. prosince 2024 do 3. ledna 2025 klesly regionální akciové indexy v lokálních měnách při zvýšené volatilitě a koncentraci ztrát do mimoevropských regionů. Nicméně vzhledem k výraznému posílení jenu a dolaru proti evropským měnám včetně koruny dosáhly po přepočtu do ní na kladnou celkovou výkonnost zejména americké a japonské akcie, zatímco skóre evropských akcií se (v obou případech) blížilo nule. Z hlavních sektorů GICS silně zhodnotily energie a utility, ale spadly naopak cyklické spotřební zboží, suroviny nebo informační technologie. Pouze malé týdenní změny vykázaly indexy státních i korporátních dluhopisů investičního stupně. Omezené zisky pak zaznamenaly globální korporátní dluhopisy s vysokým výnosem. Ropa podražila v reakci na zastavení dodávek plynu z Ruska do Evropy přes Ukrajinu.

Směle jestřábí Fed, nedohoda na financování americké vlády a Trumpova hrozba cly vůči EU vyvolaly očekávanou korekci akcií i dluhopisů

5 minut

Od 16. do 20. prosince spadly všechny významné regionální akciové indexy v lokálních měnách, nejvíce ty pro USA a Evropu. Dolar přitom značně posílil proti jenu a zpevnil dost i ke koruně a euru. Po přepočtu do koruny pak výrazně odepsaly japonské akcie, zatímco mírnější pokles uhájily akcie z rozvíjejících se trhů díky pozitivní korunové výkonnosti čínských indexů. Výjimku představoval i růst českého akciového indexu PX TR. Citelně záporné skóre v lokálních měnách dále postihlo různé typy dluhopisů od korporátních investičního stupně a s vysokým výnosem až po státní dluhopisy. Hlubší ztráty doprovázené dramatickým zvednutím výnosů do splatnosti utrpěly americké dluhopisy ve srovnání s evropskými, které zažily jen lehce zápornou výkonnost. Nepříznivé dění na akciových i dluhopisových trzích současně a jejich rozbouření do vysoké volatility navodilo především zasedání Fedu 18. prosince. Americká centrální banka sice podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 25 bps na 4,25 % až 4,5 % p.a., ale pokud jde o výhledy na rok 2025, vyostřila jestřábí rétoriku ve prospěch daleko pomalejšího snižování sazeb i odhadu podstatně vyšší inflace v USA, než se čekalo. Negativně vyzněl i krach politické dohody o financování klíčových vládních institucí v USA a korekční sentiment navíc přiživila hrozba Donalda Trumpa, že zavede cla vůči EU, pokud nebude odebírat podstatně více americké ropy. Naděje na nové čínské stimuly nedokázaly zvrátit dominantní pesimismus na finančních trzích. Ceny klíčových komodit mírně klesly.

Akcie klesly na obou stranách Atlantiku a nedařilo se ani americkým dluhopisům

6 minut

V týdnu od 9. do 13. prosince převážil na akciových trzích mírný pokles v lokálních měnách, když v regionálním srovnání směřovaly výše pouze akciové indexy pro Japonsko a asijské rozvíjející se trhy. Investory nabádalo k opatrnosti vyšetřování předního amerického výrobce čipů Nvidia v Číně kvůli porušování antimonopolních zákonů. To vzbuzuje obavu z odvahy Číny pouštět se s budoucí Trumpovou administrativou do obchodních sporů či odvetných akcí v klíčové technologické oblasti. Čínským akciím ovšem poskytly oporu záměry tamní vlády a centrální banky posílit růst HDP novými stimulačními opatřeními. Bonitní dluhopisy ztratily na ceně kvůli citelnému vzestupu výnosů do splatnosti hlavně v USA. Zde vykázala o dost vyšší než očekávanou hodnotu výrobní inflace, naznačující možné potíže s krocením spotřebitelské inflace v roce 2025. Trhy sice počítají s prosincovým snížením úrokových sazeb Fedu o 25 bps, ale to může být na dlouhou dobu poslední. Jiná situace panuje v eurozóně, kde ECB snížila základní sazbu o 25 bps na 3,15 % p.a. a hodlá v tom příští rok pokračovat. Evropským akciím nicméně nesvědčilo současné zmenšení prognózy inflace a růstu HDP EMU na rok 2025 ze strany ECB, svědčící o pokračujícím ekonomickém útlumu. Ropa podražila.

Politické krize ve Francii a Jižní Koreji ustály akciové i dluhopisové trhy v pohodě

5 minut

V týdnu od 2. do 6. prosince převážil na akciových trzích solidní růst v lokálních měnách, který byl poněkud výraznější v regionech mimo USA, zejména rozvíjejícím se světě. Dolar a jen přitom mírně oslabily vůči euru a citelněji k libře, zatímco koruna značně posílila k prvním třem uvedeným měnám. Akcie a korporátní dluhopisy podpořil optimismus kolem prorůstového a dezinflačního efektu zvažovaných deregulačních opatření nové Trumpovy administrativy i výhled pokračujícího snižování úrokových sazeb předních centrálních bank. To se v následujících měsících očekává razantnější v (pomaleji rostoucí) Evropě než USA. Nicméně šéf Fedu Jerome Powell se vyjádřil ve prospěch snížení úrokových sazeb na zasedání 18. prosince s tím, že v novém roce může přijít pauza. Výnosy do splatnosti nejkratších státních dluhopisů USA tak zamířily dolů. Eurové státní dluhopisy si však bonus z jasně holubičí perspektivy pro ECB neužily kvůli rozpočtové a politické krizi ve Francii, která vedla k pádu vlády. Negativní politické dění ve Francii ani Jižní Koreji přesto dluhopisové trhy nerozhodilo a odolaly mu i příslušné regionální akciové indexy. Dolarové ceny komodit většinou klesly.

Nominace ministra financí do Trumpovy administrativy zmenšila nervozitu na trzích

5 minut

V týdnu od 25. do 29. listopadu převážil na akciových trzích mírný růst v lokálních měnách, který se koncentroval do USA a trochu si polepšila i vyspělá Evropa. Avšak akciové indexy pro Japonsko a (nejen asijské) rozvíjející se trhy skončily v záporu. Na obou stranách Atlantiku zhodnotily v lokálních měnách také bonitní dluhopisy, u nichž nastal prudký pokles výnosů do splatnosti zejména v USA. Finanční trhy přivítaly oznámení Donalda Trumpa, že jmenuje na pozici ministra financí Scotta Bessenta, známého preferencí rozvážných fiskálních kroků před unáhlenými, stejně jako zkušenostmi s řízením hedge fondů. Zmenšení strachu z inflačních tlaků v USA vlivem fiskální expanze oživilo šance na prosincové snížení úrokových sazeb Fedu o 25 bps. Dolar korekčně oslabil proti evropským měnám a ještě výrazněji ztratil na japonský jen. Akciovým trhům z jiných regionů se ale moc nedařilo s ohledem na nevlídná makrodata z Německa i Trumpův záměr zavést okamžitě 25% clo na veškeré dovozy z Kanady a Mexika a dodatečné 10% clo na čínské dovozy. Ropa a zlato mírně zlevnily.