Zbavit se protiinflačních dluhopisů?

Jiří Mikeš
Foto: Shutterstock.com

Tzv. protiinflační Dluhopisy republiky byly v poslední době díky vysocké inflaci doslova ternem. Zatímco stát stály miliardy, investoři se radují. Otázkou ale je, co dál?

Tzv. protiinflační Dluhopisy republiky se staly minimálně dočasně skutečně výbornou investicí. A někteří investoři na nich za loňský rok vydělali dokonce více než oněch 15,1 %.

Protiinflační Dluhopisy republiky totiž vydávalo ministerstvo financí od roku 2019 do roku 2022. Jak jsme psali dlouhodobě, zatímco ostatní Dluhopisy republiky v zásadě až tak zajímavé parametry nenabízely, byly to právě protiinflační dluhopisy, které de facto jako jediné stály za pozornost.

Ze začátku o tyto dluhopisy nebyl moc zájem, nicméně v emisi z října roku 2021 se jich prodalo za 5,3 miliardy korun, a co více, poslední emise, která proběhla v lednu 2022, dosáhla na více než 41 miliard korun.

Podle toho, v jaké emisi kdo dluhopisy kupoval, se také počítá jejich výnos (jde hlavně o periodu, za kterou se měří), a tak investoři z říjnové emise v roce 2021 dosáhli na ještě větší výnos, konkrétně nějakých 17,5 %.

Jak jsme ale uvedli, většina investorů vlastní protiinflační Dluhopisy republiky z ledna 2022, kdy se jich prodalo jasně nejvíce. A právě u těchto dluhopisů je nyní velmi aktuální otázka, co dál. Proč?

Ministerstvo financí umožňuje pouze jednou ročně požádat o předčasné splacení Dluhopisů republiky prostřednictvím elektronického formuláře, a to navíc s nemalým předstihem.

Okno pro podání žádosti pro předčasné splacení lednové emise z roku 2022 tak odstartovalo 9. 10. 2023 a potrvá  jeden měsíc, skončí tedy 8. 11. 2023. Ačkoliv v minulém roce přinesly tyto dluhopisy opravdu velmi zajímavé zhodnocení, do budoucna tomu může být jinak.

Emise z ledna roku 2022 má splatnost až na začátku roku 2028, tedy ještě za dlouho a inflace může být v příštích letech značně jiná než nyní. Navíc je potřeba počítat ještě s jednou podmínkou, kterou si možná řada lidí neuvědomuje, a která není ani nijak moc prezentována.

Ministerstvo financí umožnuje takto předčasně vyplatit naráz pouze 500 tisíc korun (resp. 500 000 kusů s tím, že nominální hodnota kusu je 1 CZK)  a nad tuto částku dostanou investoři pouze polovinu. Na další výběr si pak musí počkat další rok. 

Pokud tedy má někdo v protiinflačních Dluhopisech republiky vyšší částku, je potřeba poměrně dopředu uvažovat co dál, protože se ke všem penězům nedostane ani v rámci jednoho předčasného splacení, které je jednou za rok.

Otázka, zda využít aktuálního okna pro předčasné splacení, nemá jednoduchou odpověď a do značné míry souvisí s tím, co daný investor od protiinflačních Dluhopisů republiky očekává.

 Pakliže někdo kupoval protiinflační dluhopisy prostě proto, aby tak tuto část svého majetku „ochránil před inflací“, pak není nic moc co řešit. Tuto svou funkci protiinflační dluhopisy plní, bez ohledu na to, jaká je inflace. Ovšem jiná situace je tehdy, pokud hledáte tu nejvýhodnější investici, byť daného typu, tedy řekněme nadále v oblasti dluhopisů.

Jaký výnos budou mít ony lednové protiinflační dluhopisy v období 3. 1. 2023 až 3. 1. 2024, se dozvíme letos v listopadu, kdy MF přesné číslo zveřejní  a podstatná bude říjnová meziroční inflace. Kolik to nakonec bude, teď nevíme a ostatně investor už s tím stejně nic neudělá.

Nicméně pro představu. Zářijová inflace poklesla nad očekávání, když meziroční růst zpomalil z 8,5 % na 6,9 %, zatímco ČNB předpokládala pokles na 7,2 % a konsensus analytiků dle Reuters na 7,5 %. Uvidíme tedy co říjen. Podotkněme nicméně, že říjnová meziroční inflace bude spíše asi u 
8 %, protože loni v říjnu začaly platit úsporné tarify na energie, což se tehdy na inflaci projevilo. Ještě podstatnější je ale výhled na příští roky. I zde nemá nikdo křišťálovou kouli, ovšem určité odhady jsou.

Předně, cíl naprosté většiny centrálních bank vyspělých zemí, stejně jako ČNB, je držet inflaci dlouhodobě kolem 2 %. Pro celkový výnos protiinflačních dluhopisů z lednové emise roku 2020, pokud je bude někdo držet až do splatnosti, budou tedy důležité i následující 4 roky, 2024 až 2027. Výnosy za období 3. 1. 2022 - 3. 1. 2023, a to za 3. 1. 2023 - 3. 1. 2024 se dozvíme.

Problém je v tom, že pokud by se inflace skutečně vrátila ke 2 %, pak ani velmi vysoký výnos v prvním roce a zřejmě stále docela dost zajímavý výnos v druhém roce nemusí „zachrá-nit celkovou výkonnost“.

Inflace se v příštím roce asi vyloženě na 2 % nedostane, i když možné je vše, a je otázka, co třeba s cenou energií udělá konflikt v Izraeli, zejména pokud by se  ještě více rozšířil a do války by se zapojilo více zemí v regionu. I tak se ale z pohledu výnosu do budoucna může nabízet, zda peníze z protiinflačních dluhopisů nepřesunout prostě do dluhopisových fondů.

Ty totiž nyní začínají nabízet opravdu zajímavé výnosy do splatnosti. Pro představu, široký globální dluhopisový index Bloomberg Global Aggregate se v době vzniku tohoto textu, tedy v první třetině října, pohyboval kolem 15letých maxim, u hodnoty 4,3 %. České státní 10leté dluhopisy pak mají výnos do splatnosti ještě vyšší – tedy více, než kolik by zřejmě měly vynášet protiinflační Dluhopisy republiky.

Samozřejmě je rozdíl v tom investovat do dluhopisového fondu a nebo přímo do protiinflačního dluhopisu, taková investice se chová jinak a tak dále. Také záleží, kolik vašeho portfolia případně protiinflační dluhopisy tvoří atd.

Odpověď na otázka, zda se protiinflačních Dluhopisů republiky nyní zbavit a přesunout investice jinam, tak vlastně není možná a vždy bude záležet na individuálním posouzení situace. Nicméně minimálně za zamyšlení  vše určitě stojí.


Článek byl upraven:

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související články

Globální průzkum Schroders: investoři věří akciím i private equity

12 minut

Investiční specialisté z celého světa uvedli v rozsáhlém průzkumu společnosti Schroders, které faktory podle nich nejvíce ovlivní výkonnost portfolií v nejbližších 2 letech a jaké hlavní příležitosti a rizika vidí u vybraných tříd aktiv. Část dotazů směřovala také na postoje k udržitelnému investování.

Akcie korigovaly Trumpovu rally převažujícím poklesem, dolar ovšem prudce posílil s podporou opatrnějšího Fedu

4 minuty

Od 11. do 14. listopadu došlo na finančních trzích ke korekci výrazné akciové rally z předchozího týdne, která reagovala na vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. V lokálních měnách citelně klesly hlavní akciové indexy pro rozvíjející se Asii, Japonsko a USA, zatímco ty evropské se udržely lehce nad nulou. Protože však dolar značně posílil vůči ostatním světovým měnám i koruně, vedly si po přepočtu do ní nejlépe americké akcie. Záporná výkonnost v lokálních měnách převážila u bonitních dluhopisů investičního stupně, zejména korporátních a státních USA. Šéf Fedu Jerome Powell zdůraznil, že není potřeba spěchat s uvolňováním měnové politiky, protože ekonomika stále roste a trh práce zůstává robustní. Inflace v USA i ČR za říjen pak vyšla v souladu s očekáváním. Na komoditních trzích značně klesla dolarová cena zlata.

Trumpovo vítězství posílilo americké akcie s cyklickým a růstovým charakterem na úkor evropských akcií

5 minut

V týdnu od 4. do 8. listopadu nastavilo jako hlavní událost směr finančním trhům vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Jeho očekávaná politika v podobě výrazného snížení korporátních daní a vyšponování dovozních cel může v zámoří způsobit reflační tendence, tj. posílit růst HDP i inflaci a jinak omezit růst zejména evropské ekonomiky. S velkými sektorovými rozdíly tak vyskočily především americké akciové indexy, zatímco ty evropské uvízly v záporu, japonské solidně zhodnotily a rozvíjející se trhy včetně Číny si připsaly menší zisky. Dolar navíc prudce posílil proti ostatním měnám. Jinak se dařilo korporátním dluhopisům, zatímco státní dluhopisy vyspělých zemí brzdil zmíněný reflační impuls, i když jim na druhé straně pomohlo pokračování holubičí politiky centrálních bank. Fed, BoE i ČNB na svých zasedáních snížily základní úrokovou sazbu o 25 bps.

Fondy nezávislé na vývoji trhů přinesly velmi rozdílné korunové výsledky

11 minut

Fondy absolutní návratnosti usilují o střednědobě kladnou výkonnost nezávisle na vývoji finančních trhů. Ty s korunovou strategií za poslední roky většinou zhodnotily, ovšem dost často v rozdílné míře nebo při různé volatilitě. Souvisí to nejen se skutečností, že některé poskytují investorům primárně dluhopisová a jiné smíšená nebo akciová portfolia, ale také s diverzifikací portfolia, zapojením finančních derivátů a dalšími specifiky uplatňovanými při výběru cenných papírů.

Poslední říjnový týden obrátily akcie dolů a bonitní dluhopisy dále ztrácely

5 minut

V týdnu od 28. října do 1. listopadu převládl na akciových trzích citelný pokles bez zásadních regionálních rozdílů s výjimkou lehkého vzestupu japonských akcií. Dluhopisy investičního stupně skončily rovněž v záporu kvůli trvajícímu vzestupu výnosů do splatnosti. Cena zlata se dostala na historický rekord, ale její týdenní růst nebyl moc výrazný. Ropa zlevnila a euro posílilo vůči ostatním měnám.

Konvertibilní dluhopisy: kompromisní řešení pro věčně nerozhodné investory

11 minut

Konvertibilní dluhopisy lze charakterizovat jako korporátní dluhopisy směnitelné za určitých podmínek za akcie. Proto se jim někdy říká „hybridy“. V uplynulých 5 letech vydělaly v globálním měřítku méně než akcie, ale více než korporátní dluhopisy s vysokým výnosem. Nyní prospívá konvertibilním dluhopisům vyrovnaná atraktivnost výkonných, ale často již draze oceněných akcií a bonitních dluhopisů, které poskytují omezenou šanci na dlouhodobé reálné zhodnocení.