Volby v Německu, Friedrich Merz novým kancléřem

Ačkoliv konzervativní strana CDU/CSU vyhrála parlamentní volby, o žádný veliký triumf se nejedná, jelikož strana získala druhý nejnižší počet hlasů v dějinách. Merz si však svým vítězstvím obsadí 208 křesel v Bundestagu a radikální strana AfD s druhým největším počtem hlasů obsadí 152 křesel. Strana AfD silně posílila převážně ve východním Německu a celkem tak získala 20 %. Friedrich Merz však opakovaně před volbami svým voličům sděloval, že s touhle stranou nebude jednat, ani vládnout a vyloučil tak možnost jakékoliv spolupráce.

Na třetím místě skončila strana SPD s pouhými 16 % hlasů a utrpěla tak výraznou porážku, největší od 19 století. Po volebním debaklu předseda strany Olaf Scholz rezignoval. Merz by však potenciálně mohl vytvořit koalici s SPD, čímž by si tato koalice zajistila s malou rezervou nadpoloviční většinu.

Dále pak Zelení obdrželi 11,6 % hlasů (85 křesel) a Levice (Die Linke) 8,8 % hlasů (64 křesel). Liberální FDP a Aliance Sahry Wagenknechtové nepřekročily pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu a nebudou tak disponovat žádnými křesly.

Nově nastupující kancléř – Friedrich Merz

Friedrich Merz je německý politik a právník, který začal svou aktivní politickou kariéru v roce 1989, kdy byl zvolen poslancem Evropského parlamentu. V letech 1994 vstoupil do německého Bundestagu, kde působil až do roku 2009, a pak znovu od roku 2021 dodnes. V období 2000 až 2002 zastával funkci předsedy parlamentní skupiny CDU/CSU, než byl nahrazen Angelou Merkelovou. Po odchodu z aktivní politiky v roce 2009 se věnoval právnické praxi a působil v soukromém sektoru. Merz působil na různých manažerských pozicích a v dozorčích radách, dále jako vedoucí poradce pracoval v mezinárodní advokátní kanceláři Mayer Brown. Několik let byl předsedou dozorčí rady ve společnosti BlackRock Germany. V roce 2022 se vrátil do čela CDU/CSU a v roce 2025 se stal německým kancléřem. 

Jeho politický styl je často popisován jako přímý a provokativní, což mu vyneslo jak podporu, tak kritiku. Jeho příznivci oceňují jeho otevřenost a odhodlání prosazovat reformy, zatímco kritici poukazují na jeho někdy kontroverzní výroky a postoje. Merzova schopnost sjednotit stranu a získat podporu voličů bude klíčová pro jeho úspěch ve funkci kancléře.

Plány vlády

Ekonomické plány budoucí vlády se pravděpodobně zaměří na reformu tzv. "dluhové brzdy" z roku 2009, což by umožnilo zvýšení veřejných výdajů a podpořilo hospodářský růst. Očekává se také navýšení výdajů na obranu, což by mohlo pozitivně ovlivnit německý akciový trh. Dalším Merzovým cílem je snížit firemní daně a podpořit investice, čímž chce nově nastupující vláda zvýšit konkurenceschopnost německých podniků. Mezi očekávání také patří nižší daňové zatížení, které by mohlo přilákat zahraniční investory a pomoci tak německým firmám v jejich růstu. Výhledy na akciový trh pod nově zvoleným kancléřem jsou pozitivní a v očekávání je růst a prosperita.

Merz zdůraznil potřebu posílení evropské jednoty a nezávislosti na USA, zejména v kontextu současných geopolitických výzev. To naznačuje možný posun v německé zahraniční politice směrem k větší autonomii Evropy v oblasti bezpečnosti a obrany. Merz tak plánuje výrazně zvýšit investiční výdaje na vojenský průmysl, a tím posílit obranyschopnost EU, respektive Německa, aby se stalo silnějším hráčem v evropské obraně. Německé roční výdaje na obranu dosahují v absolutních hodnotách nejvyšších čísel z celé EU, v roce 2022 tato výše činila 58,3 mld. eur.

Merz chce dále zavést přísnější pravidla pro azylovou politiku a omezit nelegální migraci, což by mělo snížit zátěž německého sociálního systému. Tímto krokem reaguje na obavy voličů z přetížení státních financí a integrace nově příchozích. Tento postoj ale může vést k napětí mezi konzervativní a progresivní částí společnosti i k možným konfliktům s EU.

Pokud se podaří zlepšit ekonomické podmínky a zvýšit atraktivitu Německa pro investory, může to vést k posílení eura vůči dolaru. Také již zmiňované a plánované vládní výdaje na obranu mohou pomoci euru posílit. Vyšší ekonomický růst a investice pomohou stabilizovat měnovou politiku v eurozóně. Naopak jakékoli problémy s reformami nebo hospodářským zpomalením mohou euro naopak oslabit, krátkodobě by politická nejistota mohla způsobit vyšší volatilitu.

Celkově výsledky voleb signalizují posun doprava na německé politické scéně a naznačují možné změny v ekonomické a zahraniční politice země. Budoucí koaliční jednání a konkrétní kroky nové vlády budou klíčové pro další vývoj Německa i celé Evropy.