Fed sazby ponechal beze změny, ECB snižuje

Fed

Předseda americké centrální banky Jerome Powell ve svém projevu vyzdvihoval silnou kondici americké ekonomiky, jejíž HDP za rok 2024 vzrostlo o +2,5 %. V posledním kvartále minulého roku byl zaznamenán růst o 2,3 % y/y, který však nepřekonal očekávání analytiků. Pro letošní rok Fed očekává růst +2,1 %, dlouhodobý odhad pak aktuálně činí +1,8 %.

Inflace se dle předsedy Fedu pohnula výrazně blíže 2% inflačnímu cíli, stále je však zvýšená. Mezikvartálně vzrostla americká inflace (CPI) o +0,3 %, za celý rok pak dle předběžných odhadů o +2,9 % a jádrová inflace rovnou o +3,2 %. Dlouhodobé inflační očekávání spotřebitelů a podniků je dle Powella příznivé. Na otázky týkající se efektu Trumpových politických kroků na inflaci odmítl šéf Fedu poskytnout odpověď, přesto však lze usuzovat, že obezřetnost pramení i z tohoto zdroje. Vyloučil však, že by se jej Donald Trump, který požaduje okamžité snížení sazeb, snažil v této věci kontaktovat.

Powell dále podotknul, že Fed není aktuálně na žádné předurčené trase a veškerá měnově-politická rozhodnutí budou rozhodována na základě průběžných dat. Fed dle jeho slov také aktuálně „nikam nespěchá“. Lze tedy očekávat, že sazby budou na vyšší úrovni delší dobu, zejména pokud nebudou mít citelný negativní efekt na ekonomický růst či se inflace nebude rychleji přibližovat 2% cíli.

Dle analytiků lze očekávat další snížení nejdříve v polovině tohoto roku. Vyzdvihnuta byla dále dobrá kondice pracovního trhu. Americká nezaměstnanost v prosinci činila 4,1 %. Zvolnil růst mezd i rozdíl mezi dostupnými pracovními místy a počtem uchazečů.

ECB

Evropská centrální banka snížením sazeb naplnila očekávání trhu. Inflace, která se v rámci eurozóny od druhé poloviny roku 2023 pohybuje mezi 2 % až 3 % a aktuálně dle prosincových dat na úrovni 2,4 % již přestává být hlavním problémem ECB. Tím se teď stává spíše ekonomický růst, který podle prvních predikcí dosáhl za rok 2024 úrovně +0,7 % v rámci eurozóny a +0,8 % v rámci Evropské unie.

Je tedy na místě, že ECB přistupuje k uvolňování měnové politiky a bude tak zřejmě činit i nadále, přičemž již nyní se sazby nacházejí na dvouletém minimu. Dle ekonomů je otázkou, zda ECB snižuje dostatečně rychle. Rozhodnutí o 25bodovém snížení bylo však jednostranné, pro snížení o 50 či více bazických bodů nehlasoval žádný z členů. Stejně jako Fed není ECB dle slov prezidentky Lagarde na žádné předem stanovené trase.

Pro letošní rok očekává Evropská centrální banka růstu HDP o +1,1 %, což je sice lepší výsledek než v roce 2024, stále se však nejedná o příliš pozitivní úroveň. Ekonomickému růstu příliš nepomáhají ani pokračující ekonomicko-politické problémy v klíčových ekonomikách jako je Německo či Francie.

Ohrožení představují také zmíněné těžko predikovatelné kroky Donalda Trumpa, zejména ve vztahu k finální podobě dovozních cel. Pozitivní ekonomický vývoj však na druhou stranu hlásí jihoevropské země jako Španělsko či Řecko, jejichž ekonomiky těží ze zvýšeného turismu. Růst mezd se dle prezidentky Lagarde postupně stabilizuje, nezaměstnanost se aktuálně pohybuje na příznivých 6,3 %.

V rámci obou regionů je nyní kromě vyhodnocování průběžných dat také klíčová finální podoba významných Trumpových politických kroků. V případě zavedení ohlášených dovozních cel může dojít ve Spojených státech k nárůstu inflace (vlivem dražšího dovozu), v Evropě naopak k horší ekonomické výkonnosti (vlivem nižší poptávky z USA) – Trump tedy těmito cly může zhoršit nejpalčivější problémy obou regionů, což se zákonitě projeví také v budoucích krocích centrálních bank.

Reakce trhů

V případě Ameriky i Evropy nedošlo k žádným výrazným tržním reakcím. Index S&P 500 poklesl celkově v den zasedání o -0,3 % v USD, podobným tempem klesaly také jiné významné akciové indexy (z grafu níže v USD: Dow Jones Industrial Average a technologický index Nasdaq-100 shodně o -0,3 %, small cap index Russell 2000 -0,2 %, index firem z „Magnificent 7“ pak -0,5 %).

Dollar index, měřící americký dolar vůči koši jiných měn, taktéž reagoval mírně na úrovni -0,3 %. Došlo také k drobnému pohybu výnosů do splatnosti amerických státních dluhopisů, byly však spíše zanedbatelné. Vzhledem k tomu, že očekávání vývoje sazeb ECB bylo v trzích již do značné míry promítnuto, došlo po samotném rozhodnutí jen k velmi mírnému pohybu akciového indexu STOXX Europe 600 o +0,3 % v EUR, výnosy do splatnosti německých státních dluhopisů zůstaly prakticky bez reakce.

Autor: Michael Blaha (investiční analytik, MONECO investiční společnost, a.s.)