Co to je a jak fungují "Momentové strategie"

Matej Varga
Foto: Shutterstock.com

Momentové strategie byly podrobně zdokumentovány již v časných 90. letech. I přesto pokračují v generování nadprůměrných výnosů, což potvrzují stále přibývající články a studie.

Podstata fenoménu momenta spočívá v tom, že akcie s relativně vyšší výkonností v uplynulých třech až dvanácti měsících rostou v následujícím stejně dlouhém období rychleji než jejich konkurenti se slabší minulou výkonností. V principu by se tak dalo říci, že si zachovávají setrvačnost růstu.

Dosud nebylo poskytnuto žádné uspokojivé a vyčerpávající vysvětlení existence tohoto fenoménu. Momentum nelze vysvětlit klasickými oceňovacími modely, kam patří například teorie CAPM, protože investoři uplatňující momentum strategie nepodstupují zásadně vyšší riziko, které by mohlo být kompenzováno vyšším výnosem.

Behaviorální teorie tvrdí, že zdrojem momenta jsou nedostatečné, zpožděné, ba až přehnané reakce investorů na nové informace. Případně, že se na růstu akcií podílí módní trend, nebo snaha mít v portfoliu něco, co jsme neměli, a vykazovalo to za poslední období výjimečnou výkonnost – snaha doběhnout zameškané.

Jinými slovy, pokud investoři spatří, že se například technologickým firmám za poslední období dařilo a technologické akcie rostly v rámci sektorů nejvíce, nakoupí si následně do svého portfolia právě tyto společnosti také. A to vyvolá jejich další růst.

Takovýto efekt setrvačnosti lze (či šlo) v posledním období pozorovat například na zvýšeném zájmu investorů o firmy zabývající se pěstováním a distribucí marihuany, firmy působící v  blockchain technologiích či spjatých s kryptoměnamy.

Podobný trend je i stále více rezonující téma ESG a environmentálně odpovědného investování a firem, které takto podnikají. I z těchto firem se vlivem mimořádného zájmu investorů v podstatě stává záležitost momentum strategie. A naopak, firmy se špatným ESG skóre se mohou v důsledku nezájmu investorů a podhodnocení dostat do value faktoru, tedy mezi levné firmy.

Příkladem mohou být i akcie s nízkou volatilitou, které se v souvislosti s ekonomickým zpomalením a recesí dostávají opět na výsluní, což může způsobit, pokud se těmto akciím bude výkonnostně výjimečně dařit, že se dostanou i do momentum strategie (faktoru).

Momentum jakožto samostatný faktor může tím pádem na určitou dobu obsahovat akcie spadající do faktoru nízké volatility či jiného faktoru, pokud se těmto akciím na trzích v posledním roce daří a jsou investory zvláště preferované. Tím pádem je momentum poměrně životaschopnou strategií, která se přizpůsobuje nedávným trendům.

Momentum není fenomén fungující jen na amerických trzích, kde ho v původní studii akademici identifikovali. Četné vědecké články a studie prokázaly jeho přítomnost na téměř všech akciových trzích, výjimkou bylo snad jen Japonsko, kde v minulosti postrádalo momentum statistickou významnost. 

Mnohé studie dokonce potvrzují existenci momenta i na jiných než akciových trzích. Momentum tak funguje rovněž na dluhopisových, komoditních či měnových trzích.

Z pohledu investorů je však nejdůležitější,  že momentum zůstává jedním z mála relativně spolehlivých nástrojů na predikci budoucího vývoje cen finančních aktiv i přes jeho intenzivní výzkum a využívání této strategií investory.

Jinak řečeno, objevením a popsáním tohoto fenoménu nevymizelo momentum z trhu. Dokonce je možné, že cílený zájem investorů o aktiva s momentem je žene právě ještě výše, a tím se přežití fenoménu pouze podporuje a prohlubuje. 


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 74 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související články

Proč 1x2 nemusí být vždy dva, aneb investování do ETF s pákou

6 minut

Obchodování s pákou je na trzích poměrně běžnou praxí již mnoho let. Do značné míry ale šlo o strategii spíše pro zkušenější investory. Ovšem rozvoj pákových ETF dal možnost „znásobit“ si výnosy prakticky každému. Jaká jsou tedy specifika pákových ETF, na co si dát pozor a kdy tyto produkty dávají smysl?

Složené úročení – jak správně a jednoduše chápat základ dlouhodobého investování

3 minuty

Warren Buffet kdysi řekl: „Složené úročení je investorův nejlepší přítel a srovnává růst bohatství pomocí úroku sněhové koulí valící se z kopce. Protože na tu se postupně nabaluje sníh a čím je větší, tím více sněhu se na kouli nabalí a tím více koule roste.“ Nejde o věc složitou, jak tedy složené úročení správně chápat.

Investiční horečka podle Roberta Shillera

9 minut

Nedávno jsme si v sérii článků představili různé bubliny, kterými si trhy za několik stovek let prošly. Podívejme se ale na celou věc poněkud více v detailu, v duchu slavné knihy Roberta Shillera „Investiční horečka, iracionální nadšení na kapitálových trzích“.

Kdo s koho! Růstová vs. hodnotová strategie v investování

18 minut

Pokud přemýšlíte o aktivním investování, nebo už dokonce takto investujete, tak to určitě, při diskuzi s ostatními investory, padlo na otázku typu: “Jsi hodnotový nebo růstový investor?” Jaká byla Vaše odpověď? Věděli jste odpověď ihned, nebo jste museli zapátrat, jaké investice vlastně v portfoliu máte a potajmu vygooglit, jestli se jedná o společnost hodnotovou nebo růstovou?