CBDC: Klíč k moderní ekonomice nebo riziko nadvlády?

Foto: Shutterstock.com

Digitální měny centrálních bank (CBDC: central bank digital currencies) představují novou formu peněz vydávaných přímo centrálními bankami v elektronické podobě. Na rozdíl od kryptoměn, jako je Bitcoin, jsou CBDC státem garantované a mají za cíl nabídnout rychlou, nákladově efektivní, spolehlivou a odolnou infrastrukturu platebního styku v prostředí rostoucí digitalizace ekonomiky. Co jsou vlastně zač? Mohou mít nějaká rizika? Na to se podíváme v dnešním článku.

V současnosti více než 130 zemí, představujících 98 % globálního HDP, zkoumá možnosti zavedení CBDC. Mezi nimi jsou i velké ekonomiky jako Čína, která již pilotuje digitální jüan, nebo eurozóna s projektem digitálního eura.

Klíčovou otázkou zůstává, jakým způsobem a do jaké míry mohou CBDC transformovat globální ekonomiku. Mohou přinést výhody, jako je zvýšení finanční inkluze, snížení transakčních nákladů a zrychlení plateb. Na druhé straně však vyvolávají obavy týkající se ochrany soukromí, bezpečnosti a stability finančního systému.

Než ale začneme, pojďme se podívat, co se vlastně skrývá pod pojmem CBDC.

Já jsem CDBC!

Digitální měna centrální banky (CBDC) je digitální forma peněz centrální banky, která se liší od zůstatků na tradičních rezervních účtech. Představuje závazek centrální banky denominovaný v existující zúčtovací jednotce, který slouží jako prostředek směny i jako uchovatel hodnoty. V podstatě může laik chápat CBDC jako digitální protějšek fyzické hotovosti vydávané centrální bankou.

Klíčovým rozlišovacím znakem CBDC je jeho přímý nárok na centrální banku/vládu, na rozdíl od peněz komerčních bank. Cílem CBDC je nabídnout stejnou úroveň zabezpečení a důvěry jako fyzická hotovost, ale v digitálním formátu. Lze je obecně rozdělit do dvou typů:

1.      Maloobchodní CBDC

  • Dostupné pro: širokou veřejnost, včetně jednotlivců a firem.
  • Účel: Poskytnout digitální formu hotovosti pro každodenní transakce, která může nahradit nebo doplnit fyzickou hotovost.
  • Dopad: CBDC by mohly narušit stávající finanční systém, potenciálně ovlivnit bankovní vklady a vyžadovat významný rozvoj finančně-technologické infrastruktury.
  • Příklady: písečný dolar na Bahamách, DCash z východního Karibiku, JAM-DEX na Jamajce a eNaira v Nigérii.

2.      Velkoobchodní CBDC:

  • Dostupné pro: vybrané finanční instituce s účty u centrální banky.
  • Účel: Usnadnit mezibankovní vypořádání, případně zlepšit efektivitu a rychlost plateb velkých hodnot a přeshraničních transakcí.
  • Dopad: Funguje v rámci stávajícího dvoustupňového bankovního systému s menším potenciálním narušením finančního sektoru.
  • Příklady: Projekt Helvetia, spolupráce mezi Švýcarskou národní bankou a společností SIX, provozovatelem infrastruktury finančního trhu.

Volba mezi maloobchodním nebo velkoobchodním CBDC závisí na konkrétních potřebách a cílech dané země. Zatímco maloobchodní CBDC se zaměřuje na širší společenský dopad, včetně finančního začlenění, velkoobchodní CBDC se zaměřuje na zlepšení účinnosti a stability finančního systému.

Zájem o CBDC pramení z několika faktorů včetně klesajícího používání fyzické hotovosti, vzestupu digitálních transakcí a soukromých digitálních měn i potřeby centrálních bank udržovat kontrolu nad měnovou politikou ve stále více digitálním světě.

Klíčová motivace pro vývoj a výzkum digitální měny centrální banky (CBDC) mezi centrálními bankami od roku 2023 (%)
{}
Zdroj: www.statista.com

Digitální měny centrálních bank (CBDC) výhody / nevýhody

Potenciální výhody

  • Lepší přístup k finančním službám a finančnímu začlenění: CBDC mají potenciál podporovat finanční začlenění zlepšením přístupu k digitálním finančním službám pro jednotlivce a podniky, zejména ty, které jsou v současnosti vyloučeny z tradičního bankovního systému. Mohly by nabídnout levný, bezpečný a pohodlný způsob provádění plateb, a to zejména v rozvojových zemích.
  • Posílený přenos a provádění měnové politiky: CBDC by mohly potenciálně zlepšit provádění měnové politiky tím, že centrálním bankám poskytnou přímější a efektivnější kanál k ovlivňování úrokových sazeb a nabídky peněz. Úročené CBDC by mohly pomoci stanovit pevné dno pod sazbami peněžního trhu, čímž by mohla být měnová politika efektivnější.
  • Snížená závislost na hotovosti a vyšší efektivita platebních systémů: CBDC by mohly snížit závislost na hotovosti a zlepšit efektivitu a bezpečnost platebních systémů. Mohly by usnadnit rychlejší vypořádání a snížit transakční náklady, zejména u přeshraničních plateb.
  • Konkurence a inovace ve finančním sektoru: CBDC mohou podporovat hospodářskou soutěž a inovace ve finančním sektoru tím, že nabízí alternativu k tradičním bankovním vkladům a platebním službám. To by mohlo vést ke zlepšení služeb, nižším nákladům a většímu finančnímu začlenění.
  • Snížení kriminality a lepší výběr daní: Poskytnutím transparentnějšího a sledovatelného platebního systému by CBDC mohly potenciálně snížit kriminalitu, včetně daňových úniků, praní špinavých peněz a nezákonných transakcí, a také zlepšit výběr daní.

Možné nevýhody

  • Finanční disintermediace a „bank runs“: CBDC by mohly potenciálně odstranit zprostředkovatele komerčních bank tím, že od nich „odčerpají“ vklady klientů, zejména pokud CBDC budou nabízet vyšší úrokové sazby nebo posilovat bezpečnost. To by mohlo mít negativní dopad na financování a likviditu bank, a dokonce by to mohlo vyvolat tzv. „runy“ na banky, zejména v době finančních potíží dané země, což (jak víme z historie) nikdy nedělá dobrotu! Centrální banky by však mohly vše navrhnout tak, aby se tato rizika zmírnila omezením zůstatků nebo uvalením poplatků na velké držby CBDC.
  • Dopad na měnovou politiku a úrokové sazby: Zavedení CBDC by mohlo mít složité a nejisté důsledky pro měnovou politiku a úrokové sazby. Jejich dopad na časovou strukturu úrokových sazeb je obtížné předvídat a závisel by na faktorech, jako je úroková politika CBDC a chování investorů.
  • Obavy o soukromí a zabezpečení: CBDC vyvolávají obavy o soukromí a bezpečnost. V závislosti na jejich konstrukci by CBDC mohly umožnit větší dohled nad transakcemi ze strany centrálních bank nebo vlád. Zachování soukromí uživatelů při dodržování předpisů proti praní špinavých peněz a potírání financování terorismu představuje výzvu. Narušení bezpečnosti v systémech CBDC by navíc mohlo mít významné ekonomické důsledky.
  • Technologické výzvy a složitost: Implementace a provoz systémů CBDC zahrnuje značné technologické výzvy. Centrální banky musí vyvinout robustní a bezpečnou infrastrukturu, řešit problémy s interoperabilitou se stávajícími platebními systémy a zajistit škálovatelnost, aby zvládaly velký objem transakcí.
  • Omezené historické zkušenosti a nejistota: Vzhledem k tomu, že CBDC jsou relativně novým konceptem, existuje jen omezená historická zkušenost, ze které lze čerpat při hodnocení jejich potenciálních přínosů a nevýhod. Dlouhodobé důsledky jejich zavedení jsou nejisté, vyžadují pečlivé zvážení a neustálý výzkum.

Je důležité si uvědomit, že konkrétní dopady CBDC budou do značné míry záviset na jejich návrhu a implementaci, stejně jako na konkrétní ekonomické a finanční situaci každé země.

 


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 63 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související články

Mikro půjčka - rychlá kačka?

5 minut

Tokenizace a mikrofinancování představují dvě inovativní oblasti, které mohou zásadně změnit přístup k financím, zejména v rozvíjejících se ekonomikách. Tokenizace, díky technologii blockchain umožňuje převod tradičních aktiv na digitální tokeny, což usnadňuje jejich obchodování a zajišťuje transparentnost. Mikrofinancování, na druhé straně, poskytuje malým podnikům a jednotlivcům, kteří nemají přístup, nebo je jejich přístup k tradičním bankovním službám limitován, příležitost získat finanční prostředky snadněji. Ve své kombinaci otevírají tyto dvě technologie nové možnosti pro financování, podporu podnikatelů a zajištění ekonomické inkluze.

Evropské akciové trhy i měny zpevnily díky mírnějším Trumpovým clům, příznivé výsledkové sezóně a optimismu na rozuzlení rusko-ukrajinské války

6 minut

Regionální akciové indexy v týdnu od 10. do 14. února slušně zhodnotily v lokálních měnách, když nadprůměrně vzrostl (západo)evropský i americký trh a dobře si též vedly rozvíjející se trhy, zatímco poněkud pozadu zůstaly japonské akcie. Po přepočtu do koruny, která vydatně posílila proti jenu, dolaru i většině EM měn, ale kladné týdenní skóre uhájily prakticky jen (západo)evropské akciové indexy – japonské naopak citelně ztratily a americké nebo asijské skončily mírně v záporu. Daleko klidněji se chovaly státní dluhopisy USA a vyspělých evropských zemí, jejichž výkonnost v lokálních měnách se blížila nule. Omezeně však zhodnotily korporátní dluhopisy, hlavně ty s vysokým výnosem. Komodity nesledovaly jasný trend, nicméně na devizových trzích viditelně posílily evropské měny proti jenu a dolaru. Evropským akciím a měnám značně prospěla úleva ze shovívavějšího postupu Trumpovy administrativy v otázce cel na dovozy do USA. Okamžitě začala platit pouze 25% cla na ocel a hliník, jinak ovšem budou Spojené státy prosazovat od dubna reciproční cla vůči obchodním partnerům s možností dohodnout se na výhodnějších podmínkách. Optimisticky reagovaly trhy také na zahájená jednání mezi prezidenty USA a Ruska ohledně řešení války na Ukrajině. Bonitním státním dluhopisům ale bránily v dosažení významně kladné výkonnosti vyšší než očekávaná lednová inflace v USA a přesun investic do akcií v Evropě.

Nepřesvědčivé výsledkové reporty big techů, nejistota kolem cel a proinflační rizika držely americké akcie zkrátka. Evropské akcie i dluhopisy dopadly lépe.

6 minut

V týdnu od 3. do 7. února nesledovaly regionální akciové indexy jednoznačný směr v lokálních měnách: japonské citelně klesly, americké skončily nepatrně v záporu, (západo)evropské mírně v plusu a ty pro rozvíjející se trhy slušně zhodnotily za vydatného přispění Číny i střední Evropy. Po přepočtu do koruny, která výrazně oslabila proti jenu, nicméně vydělaly japonské akcie podobně jako evropské a americké akcie dosáhly přibližně nulové výkonnosti. Akciové trhy ovlivnilo rušné, ale poněkud nepřehledné dění kolem cel. Prezident USA Donald Trump nejprve oznámil měsíční odklad 25% cel na dovozy z Kanady a Mexika a dal tak prostor vyjednávání, následně Čína v rámci odvety navýšila cla na dovozy energetických surovin z USA a nakonec Trump zmínil záměr zavést reciproční cla vůči hlavním obchodním partnerům. Negativní dopady cel na mimoamerické regiony přitom zmírňuje notné posílení dolaru z posledních měsíců. Americkým akciím uškodily i nepřesvědčivé kvartální výsledky či výhledy hospodaření big techů Alphabet a Amazon. V Evropě však měla výsledková sezóna za 4Q 2024 příznivý průběh. Jinak se celkem dařilo evropským státním i korporátním dluhopisům investičního stupně. Pro (kratší) státní dluhopisy USA ale představovalo zátěž riziko zrychlení inflace v zámoří v nejbližším ročním období. Z komodit si užily slušný cenový růst zlato a průmyslové kovy.

Trump & Cla Zas a znova

7 minut

Donald Trump znovu zavádí svou celní strategii, a nejen globální trhy se připravují na její dopad. S novými obchodními překážkami, které se zaměřují především na Čínu, Mexiko a Kanadu, neméně pak i EU. V sázce jsou průmysly závislé na dovozu a vývozu. Ochrání tato „protekcionářská“ politika americká pracovní místa a podniky, nebo vyvolá jen další odvetná opatření a turbulence na trhu?

Kauza DeepSeek a Trumpova cla srazily americké akcie navzdory příznivé výsledkové sezóně. Holubičí postoj ECB pomohl eurovým dluhopisům.

6 minut

V týdnu od 27. do 31. ledna klesly v dolaru americké akciové indexy, ale akcie z ostatních regionů v čele s vyspělou Evropou a Japonskem udržely značně kladnou výkonnost v lokálních měnách. Po přepočtu do koruny, která oslabila zejména proti jenu, dolaru a libře, avšak v menším rozsahu i vůči euru, již akcie z USA skončily mírně v plusu a jinde většinou silně zhodnotily. Dařilo se také dluhopisům, když díky podstatnému snížení výnosů do splatnosti získaly na ceně zejména bonitní státní a korporátní emise (s ratingem investičního stupně). Akciím obecně prospěl příznivý průběh výsledkové sezóny za 4Q 2024 v hlavních regionech a bonitním dluhopisům svědčilo snížení úrokových sazeb ECB o 25 bps i negativní sentiment vůči investicím do umělé inteligence na americkém akciovém trhu ze začátku týdne. Způsobila ho kauza čínského startupu DeepSeek, který vyvinul kvalitního AI chatbota s mnohem nižšími náklady než technologické společnosti ze Silicon Valley. Z nich se pak polovodičové tituly s vazbou na AI staly prvořadými poraženými na akciových trzích. Koncem týdne jim také nadměrně uškodily obavy z obchodních válek kvůli rozhodnutí USA uvalit od 1. února 25% cla na dovozy z Kanady a Mexika, navýšit cla na dovozy z Číny o 10 % a příslibu Donalda Trumpa zvednout cla také na dovozy z EU.

Akciím prospěly příznivé výsledky firem i mírnější než očekávané kroky Donalda Trumpa v oblasti cel

5 minut

V týdnu od 20. do 24. ledna stouply v lokálních měnách všechny významné regionální akciové indexy v čele s japonskými a americkými. Po přepočtu do koruny, která značně posílila proti světovým měnám, zejména jenu a dolaru, se však situace podstatně změnila – citelně se ztenčily zisky japonských i evropských akcií a akcie z USA i rozvíjejících se trhů již skončily výrazně v záporu. Státní dluhopisy USA a zemí eurozóny vykázaly převážně stabilní vývoj v lokálních měnách bez větších pohybů. Mírně kladnou výkonnost nicméně předvedly korporátní dluhopisy s vysokým výnosem. Akciím vydatně prospěl příznivý průběh výsledkové sezóny za 4Q 2024 v USA i Evropě a navíc je podpořila skutečnost, že nástup Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA neznamenal okamžité zavedení nebo drsné zvýšení cel na dovozy z EU ani Číny. U Číny však zůstávají ve hře 10 % cla od 1. února a s 25% cly se počítá i na dovozy z Mexika a Kanady. Dolarové ceny ropy klesly, protože Trump hodlá zmírnit regulace její těžby ve snaze navýšit produkci, potažmo celosvětovou nabídku ropy.