CBDC: Klíč k moderní ekonomice nebo riziko nadvlády?

Foto: Shutterstock.com

Digitální měny centrálních bank (CBDC: central bank digital currencies) představují novou formu peněz vydávaných přímo centrálními bankami v elektronické podobě. Na rozdíl od kryptoměn, jako je Bitcoin, jsou CBDC státem garantované a mají za cíl nabídnout rychlou, nákladově efektivní, spolehlivou a odolnou infrastrukturu platebního styku v prostředí rostoucí digitalizace ekonomiky. Co jsou vlastně zač? Mohou mít nějaká rizika? Na to se podíváme v dnešním článku.

V současnosti více než 130 zemí, představujících 98 % globálního HDP, zkoumá možnosti zavedení CBDC. Mezi nimi jsou i velké ekonomiky jako Čína, která již pilotuje digitální jüan, nebo eurozóna s projektem digitálního eura.

Klíčovou otázkou zůstává, jakým způsobem a do jaké míry mohou CBDC transformovat globální ekonomiku. Mohou přinést výhody, jako je zvýšení finanční inkluze, snížení transakčních nákladů a zrychlení plateb. Na druhé straně však vyvolávají obavy týkající se ochrany soukromí, bezpečnosti a stability finančního systému.

Než ale začneme, pojďme se podívat, co se vlastně skrývá pod pojmem CBDC.

Já jsem CDBC!

Digitální měna centrální banky (CBDC) je digitální forma peněz centrální banky, která se liší od zůstatků na tradičních rezervních účtech. Představuje závazek centrální banky denominovaný v existující zúčtovací jednotce, který slouží jako prostředek směny i jako uchovatel hodnoty. V podstatě může laik chápat CBDC jako digitální protějšek fyzické hotovosti vydávané centrální bankou.

Klíčovým rozlišovacím znakem CBDC je jeho přímý nárok na centrální banku/vládu, na rozdíl od peněz komerčních bank. Cílem CBDC je nabídnout stejnou úroveň zabezpečení a důvěry jako fyzická hotovost, ale v digitálním formátu. Lze je obecně rozdělit do dvou typů:

1.      Maloobchodní CBDC

  • Dostupné pro: širokou veřejnost, včetně jednotlivců a firem.
  • Účel: Poskytnout digitální formu hotovosti pro každodenní transakce, která může nahradit nebo doplnit fyzickou hotovost.
  • Dopad: CBDC by mohly narušit stávající finanční systém, potenciálně ovlivnit bankovní vklady a vyžadovat významný rozvoj finančně-technologické infrastruktury.
  • Příklady: písečný dolar na Bahamách, DCash z východního Karibiku, JAM-DEX na Jamajce a eNaira v Nigérii.

2.      Velkoobchodní CBDC:

  • Dostupné pro: vybrané finanční instituce s účty u centrální banky.
  • Účel: Usnadnit mezibankovní vypořádání, případně zlepšit efektivitu a rychlost plateb velkých hodnot a přeshraničních transakcí.
  • Dopad: Funguje v rámci stávajícího dvoustupňového bankovního systému s menším potenciálním narušením finančního sektoru.
  • Příklady: Projekt Helvetia, spolupráce mezi Švýcarskou národní bankou a společností SIX, provozovatelem infrastruktury finančního trhu.

Volba mezi maloobchodním nebo velkoobchodním CBDC závisí na konkrétních potřebách a cílech dané země. Zatímco maloobchodní CBDC se zaměřuje na širší společenský dopad, včetně finančního začlenění, velkoobchodní CBDC se zaměřuje na zlepšení účinnosti a stability finančního systému.

Zájem o CBDC pramení z několika faktorů včetně klesajícího používání fyzické hotovosti, vzestupu digitálních transakcí a soukromých digitálních měn i potřeby centrálních bank udržovat kontrolu nad měnovou politikou ve stále více digitálním světě.

Klíčová motivace pro vývoj a výzkum digitální měny centrální banky (CBDC) mezi centrálními bankami od roku 2023 (%)
{}
Zdroj: www.statista.com

Digitální měny centrálních bank (CBDC) výhody / nevýhody

Potenciální výhody

  • Lepší přístup k finančním službám a finančnímu začlenění: CBDC mají potenciál podporovat finanční začlenění zlepšením přístupu k digitálním finančním službám pro jednotlivce a podniky, zejména ty, které jsou v současnosti vyloučeny z tradičního bankovního systému. Mohly by nabídnout levný, bezpečný a pohodlný způsob provádění plateb, a to zejména v rozvojových zemích.
  • Posílený přenos a provádění měnové politiky: CBDC by mohly potenciálně zlepšit provádění měnové politiky tím, že centrálním bankám poskytnou přímější a efektivnější kanál k ovlivňování úrokových sazeb a nabídky peněz. Úročené CBDC by mohly pomoci stanovit pevné dno pod sazbami peněžního trhu, čímž by mohla být měnová politika efektivnější.
  • Snížená závislost na hotovosti a vyšší efektivita platebních systémů: CBDC by mohly snížit závislost na hotovosti a zlepšit efektivitu a bezpečnost platebních systémů. Mohly by usnadnit rychlejší vypořádání a snížit transakční náklady, zejména u přeshraničních plateb.
  • Konkurence a inovace ve finančním sektoru: CBDC mohou podporovat hospodářskou soutěž a inovace ve finančním sektoru tím, že nabízí alternativu k tradičním bankovním vkladům a platebním službám. To by mohlo vést ke zlepšení služeb, nižším nákladům a většímu finančnímu začlenění.
  • Snížení kriminality a lepší výběr daní: Poskytnutím transparentnějšího a sledovatelného platebního systému by CBDC mohly potenciálně snížit kriminalitu, včetně daňových úniků, praní špinavých peněz a nezákonných transakcí, a také zlepšit výběr daní.

Možné nevýhody

  • Finanční disintermediace a „bank runs“: CBDC by mohly potenciálně odstranit zprostředkovatele komerčních bank tím, že od nich „odčerpají“ vklady klientů, zejména pokud CBDC budou nabízet vyšší úrokové sazby nebo posilovat bezpečnost. To by mohlo mít negativní dopad na financování a likviditu bank, a dokonce by to mohlo vyvolat tzv. „runy“ na banky, zejména v době finančních potíží dané země, což (jak víme z historie) nikdy nedělá dobrotu! Centrální banky by však mohly vše navrhnout tak, aby se tato rizika zmírnila omezením zůstatků nebo uvalením poplatků na velké držby CBDC.
  • Dopad na měnovou politiku a úrokové sazby: Zavedení CBDC by mohlo mít složité a nejisté důsledky pro měnovou politiku a úrokové sazby. Jejich dopad na časovou strukturu úrokových sazeb je obtížné předvídat a závisel by na faktorech, jako je úroková politika CBDC a chování investorů.
  • Obavy o soukromí a zabezpečení: CBDC vyvolávají obavy o soukromí a bezpečnost. V závislosti na jejich konstrukci by CBDC mohly umožnit větší dohled nad transakcemi ze strany centrálních bank nebo vlád. Zachování soukromí uživatelů při dodržování předpisů proti praní špinavých peněz a potírání financování terorismu představuje výzvu. Narušení bezpečnosti v systémech CBDC by navíc mohlo mít významné ekonomické důsledky.
  • Technologické výzvy a složitost: Implementace a provoz systémů CBDC zahrnuje značné technologické výzvy. Centrální banky musí vyvinout robustní a bezpečnou infrastrukturu, řešit problémy s interoperabilitou se stávajícími platebními systémy a zajistit škálovatelnost, aby zvládaly velký objem transakcí.
  • Omezené historické zkušenosti a nejistota: Vzhledem k tomu, že CBDC jsou relativně novým konceptem, existuje jen omezená historická zkušenost, ze které lze čerpat při hodnocení jejich potenciálních přínosů a nevýhod. Dlouhodobé důsledky jejich zavedení jsou nejisté, vyžadují pečlivé zvážení a neustálý výzkum.

Je důležité si uvědomit, že konkrétní dopady CBDC budou do značné míry záviset na jejich návrhu a implementaci, stejně jako na konkrétní ekonomické a finanční situaci každé země.

 


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 63 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související články

Akcie i dluhopisy pěkně vydělaly díky nižší než očekávané jádrové inflaci v USA a slibnému začátku výsledkové sezóny pro banky

6 minut

V týdnu od 13. do 17. ledna zhodnotily (v lokálních měnách) téměř všechny sledované třídy aktiv s výjimkou japonských akcií. Těm nesvědčilo výrazné posílení jenu proti dolaru a euru, resp. ještě prudší vůči libře a koruně. Po přepočtu do koruny tak byly zisky rizikových tříd aktiv podstatně silnější. Na akciových trzích vynikl na prvním místě americký a hned za ním evropský region. Jasně kladnou výkonnost v lokálních měnách zaznamenaly i různé dluhopisové indexy, především ty reprezentující investiční ratingové stupně. K velmi příznivému vývoji na finančních trzích vedly dva hlavní faktory. V první řadě ustoupily obavy ze zvýšených inflačních tlaků v USA díky nečekanému prosincovému zpomalení jádrové inflace. Dále oznámily velké americké banky skvělé kvartální výsledky za 4Q 2024, které v souhrnu značně překonaly odhady. Na akciových trzích se nejlépe dařilo hodnotovým a cyklickým sektorům (zastoupeným paradoxně více v Evropě), ovšem solidní kladné skóre zaznamenaly i růstové sektory, jimž svědčil razantní pokles dluhopisových výnosů.

Akcie z růstových sektorů i bonitní dluhopisy citelně ztratily, protože silný trh práce v USA tlačí Fed do delší pauzy ve snižování sazeb

5 minut

Regionální akciové indexy v týdnu od 6. do 10. ledna většinou výrazně klesly při zvýšené volatilitě. Drsné ztráty utrpěly především růstové digitálně technologické sektory, resp. japonský a americký akciový trh, zatímco solidní růst uhájily evropské akcie a slušně se dařilo těm českým. Po přepočtu do koruny, která proti světovým měnám posílila, se výhoda pražské burzy ještě zvýraznila. Značně záporná výkonnost nicméně postihla i dluhopisové trhy, zejména státní a korporátní dluhopisy investičního stupně. Za negativním vývojem obou hlavních tříd aktiv stál strach, že silná tvorba pracovních míst v USA odradí jako proinflační riziko centrální banku Fed od snižování úrokových sazeb na delší dobu a zřetelné zrychlení meziroční inflace v eurozóně může upevnit opatrnost ECB ohledně dalšího uvolňování měnové politiky. Neblaze dopadly též britské státní dluhopisy v souvislosti s expanzivními fiskálními plány několik měsíců existující vlády. Negativní sentiment upozorňující na inflační nebo dokonce stagflační rizika navíc přiživilo zdražení širokého spektra komodit včetně ropy, zlata a průmyslových kovů. Naopak pozitivním signálem pro evropské akcie se stala zpráva listu The Washington Post, že nastupující Trumpova administrativa plánuje uvalit spíše selektivní než plošná cla na dovozy z Evropy do USA.

Co čekáme v roce 2025? Akciový růst zpomalí a státní dluhopisy více zohlední kreditní riziko.

17 minut

Makroekonomicky předpokládáme zachování růstu reálného HDP ve významných investičních regionech včetně Evropy s tím, že inflace může vystrčit růžky zejména v USA. Akciové trhy by měly v základním scénáři přinést slabší zhodnocení než v předchozích 2 letech, avšak vykázat stále dobrou kladnou výkonnost. Na tu mají šanci i evropské dluhopisy investičního stupně nebo korporátní dluhopisy s vysokým výnosem z USA. Dolar může poněkud zkorigovat nedávné výrazné posílení.

FinTech a finanční inkluze: Cesta k revoluci v rozvojových ekonomikách!

7 minut

FinTech je v současnosti jedním z největších motorů změn v globální ekonomice, a to zejména v rozvojových zemích. Technologie, které dříve byly dostupné pouze v bohatších regionech, dnes otevírají nové příležitosti pro miliardy lidí, kteří byli v minulosti finančně vyloučeni. Od mobilních plateb po mikropůjčky – inovace v oblasti FinTechu doslova mění způsob, jakým lidé spoří, investují a podnikají. Jaký je potenciál těchto technologií pro rozvoj nových ekonomik a jak mohou přispět k překonání historických finančních bariér?

Od Megarského dekretu po globální embarga: Historie a současnost obchodních válek

7 minut

Ekonomické sankce představují jeden z klíčových nástrojů mezinárodní politiky. Fungují jako „válka beze zbraní“ a jejich dopady mohou být stejně zásadní jako u ozbrojených konfliktů. Od starověkých embarg, jako byl Megarský dekret aténského státníka Perikla, až po soudobá opatření během válečných krizí, například na Ukrajině či Blízkém východě, se sankce ukázaly jako mocný prostředek k ovlivňování globálního dění. Ne vždy ale fungovaly tak, jak měly.

Dolar na přelomu let 2024 / 2025 pokračoval v posilování a hodnotové akcie překonaly růstové

5 minut

Za týden od 30. prosince 2024 do 3. ledna 2025 klesly regionální akciové indexy v lokálních měnách při zvýšené volatilitě a koncentraci ztrát do mimoevropských regionů. Nicméně vzhledem k výraznému posílení jenu a dolaru proti evropským měnám včetně koruny dosáhly po přepočtu do ní na kladnou celkovou výkonnost zejména americké a japonské akcie, zatímco skóre evropských akcií se (v obou případech) blížilo nule. Z hlavních sektorů GICS silně zhodnotily energie a utility, ale spadly naopak cyklické spotřební zboží, suroviny nebo informační technologie. Pouze malé týdenní změny vykázaly indexy státních i korporátních dluhopisů investičního stupně. Omezené zisky pak zaznamenaly globální korporátní dluhopisy s vysokým výnosem. Ropa podražila v reakci na zastavení dodávek plynu z Ruska do Evropy přes Ukrajinu.

Směle jestřábí Fed, nedohoda na financování americké vlády a Trumpova hrozba cly vůči EU vyvolaly očekávanou korekci akcií i dluhopisů

5 minut

Od 16. do 20. prosince spadly všechny významné regionální akciové indexy v lokálních měnách, nejvíce ty pro USA a Evropu. Dolar přitom značně posílil proti jenu a zpevnil dost i ke koruně a euru. Po přepočtu do koruny pak výrazně odepsaly japonské akcie, zatímco mírnější pokles uhájily akcie z rozvíjejících se trhů díky pozitivní korunové výkonnosti čínských indexů. Výjimku představoval i růst českého akciového indexu PX TR. Citelně záporné skóre v lokálních měnách dále postihlo různé typy dluhopisů od korporátních investičního stupně a s vysokým výnosem až po státní dluhopisy. Hlubší ztráty doprovázené dramatickým zvednutím výnosů do splatnosti utrpěly americké dluhopisy ve srovnání s evropskými, které zažily jen lehce zápornou výkonnost. Nepříznivé dění na akciových i dluhopisových trzích současně a jejich rozbouření do vysoké volatility navodilo především zasedání Fedu 18. prosince. Americká centrální banka sice podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 25 bps na 4,25 % až 4,5 % p.a., ale pokud jde o výhledy na rok 2025, vyostřila jestřábí rétoriku ve prospěch daleko pomalejšího snižování sazeb i odhadu podstatně vyšší inflace v USA, než se čekalo. Negativně vyzněl i krach politické dohody o financování klíčových vládních institucí v USA a korekční sentiment navíc přiživila hrozba Donalda Trumpa, že zavede cla vůči EU, pokud nebude odebírat podstatně více americké ropy. Naděje na nové čínské stimuly nedokázaly zvrátit dominantní pesimismus na finančních trzích. Ceny klíčových komodit mírně klesly.