CBDC: Klíč k moderní ekonomice nebo riziko nadvlády?

Foto: Shutterstock.com

Digitální měny centrálních bank (CBDC: central bank digital currencies) představují novou formu peněz vydávaných přímo centrálními bankami v elektronické podobě. Na rozdíl od kryptoměn, jako je Bitcoin, jsou CBDC státem garantované a mají za cíl nabídnout rychlou, nákladově efektivní, spolehlivou a odolnou infrastrukturu platebního styku v prostředí rostoucí digitalizace ekonomiky. Co jsou vlastně zač? Mohou mít nějaká rizika? Na to se podíváme v dnešním článku.

V současnosti více než 130 zemí, představujících 98 % globálního HDP, zkoumá možnosti zavedení CBDC. Mezi nimi jsou i velké ekonomiky jako Čína, která již pilotuje digitální jüan, nebo eurozóna s projektem digitálního eura.

Klíčovou otázkou zůstává, jakým způsobem a do jaké míry mohou CBDC transformovat globální ekonomiku. Mohou přinést výhody, jako je zvýšení finanční inkluze, snížení transakčních nákladů a zrychlení plateb. Na druhé straně však vyvolávají obavy týkající se ochrany soukromí, bezpečnosti a stability finančního systému.

Než ale začneme, pojďme se podívat, co se vlastně skrývá pod pojmem CBDC.

Já jsem CDBC!

Digitální měna centrální banky (CBDC) je digitální forma peněz centrální banky, která se liší od zůstatků na tradičních rezervních účtech. Představuje závazek centrální banky denominovaný v existující zúčtovací jednotce, který slouží jako prostředek směny i jako uchovatel hodnoty. V podstatě může laik chápat CBDC jako digitální protějšek fyzické hotovosti vydávané centrální bankou.

Klíčovým rozlišovacím znakem CBDC je jeho přímý nárok na centrální banku/vládu, na rozdíl od peněz komerčních bank. Cílem CBDC je nabídnout stejnou úroveň zabezpečení a důvěry jako fyzická hotovost, ale v digitálním formátu. Lze je obecně rozdělit do dvou typů:

1.      Maloobchodní CBDC

  • Dostupné pro: širokou veřejnost, včetně jednotlivců a firem.
  • Účel: Poskytnout digitální formu hotovosti pro každodenní transakce, která může nahradit nebo doplnit fyzickou hotovost.
  • Dopad: CBDC by mohly narušit stávající finanční systém, potenciálně ovlivnit bankovní vklady a vyžadovat významný rozvoj finančně-technologické infrastruktury.
  • Příklady: písečný dolar na Bahamách, DCash z východního Karibiku, JAM-DEX na Jamajce a eNaira v Nigérii.

2.      Velkoobchodní CBDC:

  • Dostupné pro: vybrané finanční instituce s účty u centrální banky.
  • Účel: Usnadnit mezibankovní vypořádání, případně zlepšit efektivitu a rychlost plateb velkých hodnot a přeshraničních transakcí.
  • Dopad: Funguje v rámci stávajícího dvoustupňového bankovního systému s menším potenciálním narušením finančního sektoru.
  • Příklady: Projekt Helvetia, spolupráce mezi Švýcarskou národní bankou a společností SIX, provozovatelem infrastruktury finančního trhu.

Volba mezi maloobchodním nebo velkoobchodním CBDC závisí na konkrétních potřebách a cílech dané země. Zatímco maloobchodní CBDC se zaměřuje na širší společenský dopad, včetně finančního začlenění, velkoobchodní CBDC se zaměřuje na zlepšení účinnosti a stability finančního systému.

Zájem o CBDC pramení z několika faktorů včetně klesajícího používání fyzické hotovosti, vzestupu digitálních transakcí a soukromých digitálních měn i potřeby centrálních bank udržovat kontrolu nad měnovou politikou ve stále více digitálním světě.

Klíčová motivace pro vývoj a výzkum digitální měny centrální banky (CBDC) mezi centrálními bankami od roku 2023 (%)
{}
Zdroj: www.statista.com

Digitální měny centrálních bank (CBDC) výhody / nevýhody

Potenciální výhody

  • Lepší přístup k finančním službám a finančnímu začlenění: CBDC mají potenciál podporovat finanční začlenění zlepšením přístupu k digitálním finančním službám pro jednotlivce a podniky, zejména ty, které jsou v současnosti vyloučeny z tradičního bankovního systému. Mohly by nabídnout levný, bezpečný a pohodlný způsob provádění plateb, a to zejména v rozvojových zemích.
  • Posílený přenos a provádění měnové politiky: CBDC by mohly potenciálně zlepšit provádění měnové politiky tím, že centrálním bankám poskytnou přímější a efektivnější kanál k ovlivňování úrokových sazeb a nabídky peněz. Úročené CBDC by mohly pomoci stanovit pevné dno pod sazbami peněžního trhu, čímž by mohla být měnová politika efektivnější.
  • Snížená závislost na hotovosti a vyšší efektivita platebních systémů: CBDC by mohly snížit závislost na hotovosti a zlepšit efektivitu a bezpečnost platebních systémů. Mohly by usnadnit rychlejší vypořádání a snížit transakční náklady, zejména u přeshraničních plateb.
  • Konkurence a inovace ve finančním sektoru: CBDC mohou podporovat hospodářskou soutěž a inovace ve finančním sektoru tím, že nabízí alternativu k tradičním bankovním vkladům a platebním službám. To by mohlo vést ke zlepšení služeb, nižším nákladům a většímu finančnímu začlenění.
  • Snížení kriminality a lepší výběr daní: Poskytnutím transparentnějšího a sledovatelného platebního systému by CBDC mohly potenciálně snížit kriminalitu, včetně daňových úniků, praní špinavých peněz a nezákonných transakcí, a také zlepšit výběr daní.

Možné nevýhody

  • Finanční disintermediace a „bank runs“: CBDC by mohly potenciálně odstranit zprostředkovatele komerčních bank tím, že od nich „odčerpají“ vklady klientů, zejména pokud CBDC budou nabízet vyšší úrokové sazby nebo posilovat bezpečnost. To by mohlo mít negativní dopad na financování a likviditu bank, a dokonce by to mohlo vyvolat tzv. „runy“ na banky, zejména v době finančních potíží dané země, což (jak víme z historie) nikdy nedělá dobrotu! Centrální banky by však mohly vše navrhnout tak, aby se tato rizika zmírnila omezením zůstatků nebo uvalením poplatků na velké držby CBDC.
  • Dopad na měnovou politiku a úrokové sazby: Zavedení CBDC by mohlo mít složité a nejisté důsledky pro měnovou politiku a úrokové sazby. Jejich dopad na časovou strukturu úrokových sazeb je obtížné předvídat a závisel by na faktorech, jako je úroková politika CBDC a chování investorů.
  • Obavy o soukromí a zabezpečení: CBDC vyvolávají obavy o soukromí a bezpečnost. V závislosti na jejich konstrukci by CBDC mohly umožnit větší dohled nad transakcemi ze strany centrálních bank nebo vlád. Zachování soukromí uživatelů při dodržování předpisů proti praní špinavých peněz a potírání financování terorismu představuje výzvu. Narušení bezpečnosti v systémech CBDC by navíc mohlo mít významné ekonomické důsledky.
  • Technologické výzvy a složitost: Implementace a provoz systémů CBDC zahrnuje značné technologické výzvy. Centrální banky musí vyvinout robustní a bezpečnou infrastrukturu, řešit problémy s interoperabilitou se stávajícími platebními systémy a zajistit škálovatelnost, aby zvládaly velký objem transakcí.
  • Omezené historické zkušenosti a nejistota: Vzhledem k tomu, že CBDC jsou relativně novým konceptem, existuje jen omezená historická zkušenost, ze které lze čerpat při hodnocení jejich potenciálních přínosů a nevýhod. Dlouhodobé důsledky jejich zavedení jsou nejisté, vyžadují pečlivé zvážení a neustálý výzkum.

Je důležité si uvědomit, že konkrétní dopady CBDC budou do značné míry záviset na jejich návrhu a implementaci, stejně jako na konkrétní ekonomické a finanční situaci každé země.

 


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 63 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Dolar dostal na frak. Které faktory stojí za jeho prudkým oslabením a co to znamená pro korunové investory?

6 minut

Současnou nervozitu na finančních trzích přiživilo nevídaně prudké oslabení dolaru zejména proti evropským měnám během prvních tří březnových obchodních dnů. Toto dění znejistilo tuzemské investory, kteří ve svých portfoliích významně drží americké akcie nebo třeba komodity a nejsou přitom zajištěni proti měnovému riziku CZK/USD. Které události vlastně k drsnému oslabení dolaru vedly? A má smysl reagovat na měnové turbulence úpravou portfolia?

Preference bezpečí podpořila bonitní dluhopisy i hodnotové akcie proti růstovým

6 minut

V týdnu od 24. do 28. února solidně vzrostly západoevropské akciové indexy v lokálních měnách, ovšem ty pro USA citelně klesly a navíc drsně spadly akcie z Japonska či rozvíjejících se trhů. Ani po přepočtu do koruny se celkové skóre akciových regionů moc nezměnilo, neboť dolar pouze mírně posílil proti jenu a evropským měnám včetně koruny. Uvedený vývoj souvisí s opačnou výkonností hodnotově a růstově orientovaných akciových sektorů, kdy hodnotové akcie (value) jednoznačně porazily růstové (growth). Slušné zisky si díky podstatnému snížení výnosů do splatnosti připsaly státní i korporátní dluhopisy investičního stupně zejména z USA, ale také z Evropy. Ceny hlavních komodit směřovaly dolů. K popsanému chování finančních trhů vedla jednak slabá makrodata na obou stranách Atlantiku, upozorňující na riziko zpomalení globálního ekonomického růstu. Kromě toho došlo k přitvrzení celních záměrů Trumpovy administrativy: od 4. března platí dodatečné 10% clo na dovoz zboží z Číny a asi i 25 % clo na dovozy z Mexika a Kanady s tím, že nově Trump oznámil záměr zavést 25% clo i na dovozy z EU od dubna. Možné odvetné reakce představují riziko mj. pro byznys digitálně technologických firem. Za útěkem do bezpečí ve prospěch bonitních dluhopisů stálo kromě slabých makrodat a cel také zhoršení (geo)politických vztahů mezi USA a Ukrajinou (Evropou) po konfliktní schůzce Trump-Zelenskyj. Evropským akciím však pomohl trhy příznivě vnímaný výsledek německých parlamentních voleb s šancí na vytvoření většinové dvoučlenné koalice nebo snaha vlád rychle posílit výdaje na obranu, která ale zbrzdila zisky evropských státních dluhopisů.

Americké akcie klesly kvůli horším makrodatům a evropské státní dluhopisy zatížil Trumpův tlak na Evropu, aby financovala pro Rusko výhodné řešení války na Ukrajině

7 minut

V týdnu od 17. do 21. února utrpěly výrazný pokles v lokálních měnách americké akciové indexy s tím, že menší ztráty prodělaly japonské akcie, na svém zůstaly (západo)evropské akcie a slušně vzrostly akcie z asijských rozvíjejících se trhů. Po přepočtu do koruny, která značně oslabila proti jenu a v menší míře také vůči libře, franku a dolaru, vykázaly silné zhodnocení akcie z rozvíjející se Asie i Japonska a mírné zisky si připsaly evropské akcie, kdežto citelně v záporu zůstaly americké akcie. Srazila je horší než očekávaná makrodata z USA, signalizující útlum ekonomické aktivity v zámoří. Nejistotu živilo i prohlášení Donalda Trumpa, že zvažuje uvalení 25% cel na dovoz automobilů, polovodičů a farmaceutických produktů do USA. To by řadě amerických spotřebitelů / firem zvýšilo životní / provozní náklady. Státní dluhopisy USA však zhodnotily při poklesu výnosů do splatnosti vlivem zmíněných slabých makrodat. Naopak dlouhé evropské státní dluhopisy skončily se zápornou výkonností při tlaku Trumpovy administrativy na Evropu, aby v rámci NATO mnohem více než dosud financovala pomoc Ukrajině. S tím souvisí potřeba podstatného navýšení výdajů na obranu v Evropě z titulu nových bezpečnostních rizik kvůli Trumpově ochotě upřednostnit zájmy Ruska před zájmy Ukrajiny ve snaze ukončit válku. Britským dluhopisům uškodil i překvapivý lednový vzestup inflace v UK.

Mikro půjčka - rychlá kačka?

5 minut

Tokenizace a mikrofinancování představují dvě inovativní oblasti, které mohou zásadně změnit přístup k financím, zejména v rozvíjejících se ekonomikách. Tokenizace, díky technologii blockchain umožňuje převod tradičních aktiv na digitální tokeny, což usnadňuje jejich obchodování a zajišťuje transparentnost. Mikrofinancování, na druhé straně, poskytuje malým podnikům a jednotlivcům, kteří nemají přístup, nebo je jejich přístup k tradičním bankovním službám limitován, příležitost získat finanční prostředky snadněji. Ve své kombinaci otevírají tyto dvě technologie nové možnosti pro financování, podporu podnikatelů a zajištění ekonomické inkluze.

Evropské akciové trhy i měny zpevnily díky mírnějším Trumpovým clům, příznivé výsledkové sezóně a optimismu na rozuzlení rusko-ukrajinské války

6 minut

Regionální akciové indexy v týdnu od 10. do 14. února slušně zhodnotily v lokálních měnách, když nadprůměrně vzrostl (západo)evropský i americký trh a dobře si též vedly rozvíjející se trhy, zatímco poněkud pozadu zůstaly japonské akcie. Po přepočtu do koruny, která vydatně posílila proti jenu, dolaru i většině EM měn, ale kladné týdenní skóre uhájily prakticky jen (západo)evropské akciové indexy – japonské naopak citelně ztratily a americké nebo asijské skončily mírně v záporu. Daleko klidněji se chovaly státní dluhopisy USA a vyspělých evropských zemí, jejichž výkonnost v lokálních měnách se blížila nule. Omezeně však zhodnotily korporátní dluhopisy, hlavně ty s vysokým výnosem. Komodity nesledovaly jasný trend, nicméně na devizových trzích viditelně posílily evropské měny proti jenu a dolaru. Evropským akciím a měnám značně prospěla úleva ze shovívavějšího postupu Trumpovy administrativy v otázce cel na dovozy do USA. Okamžitě začala platit pouze 25% cla na ocel a hliník, jinak ovšem budou Spojené státy prosazovat od dubna reciproční cla vůči obchodním partnerům s možností dohodnout se na výhodnějších podmínkách. Optimisticky reagovaly trhy také na zahájená jednání mezi prezidenty USA a Ruska ohledně řešení války na Ukrajině. Bonitním státním dluhopisům ale bránily v dosažení významně kladné výkonnosti vyšší než očekávaná lednová inflace v USA a přesun investic do akcií v Evropě.