Nejdražší chyba českého retailu je, že řeší výnos dřív než kapacitu vydělávat

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Největší omyl českých investorů často neleží ve výběru aktiv, ale v načasování priorit. V rané fázi finančního růstu má mnohem větší dopad schopnost zvýšit příjem a objem investovaného kapitálu než honba za o pár procent vyšším výnosem.

V českém investičním prostoru se velmi často vede debata o tom, zda je lepší soustředit se na budování vedlejšího příjmu, nebo disciplinovaně investovat do akcií, ETF a fondů. Tento spor ale bývá postaven špatně už od začátku. V rané fázi má dominantní sílu schopnost vytvářet nový kapitál. V pozdější fázi začíná dominovat výnos z již existujícího majetku. 

To je tvrdá, ale pro nás Čechy mimořádně praktická pravda. Data České národní banky ukazují, že české domácnosti drží dlouhodobě zvýšenou míru úspor a stále větší část nových peněz směřuje do fondů, akcií a dalších finančních aktiv. V roce 2025 dosahovala míra úspor domácností 18,4 % disponibilního příjmu a významná část nových úspor směřovala právě do akcií a investičních fondů, přičemž zhruba polovina již odtékala na zahraniční trhy.

To ale vede k paradoxu, který mnoho retailových investorů přehlíží: řeší alokaci portfolia, i když jejich skutečný problém je příliš pomalá tvorba investovatelného kapitálu. Pokud někdo investuje 3 000 Kč měsíčně, rozdíl mezi 7% a 10% výnosem je v prvních letech téměř zanedbatelný oproti situaci, kdy zvýší investovanou částku na 10 000 Kč. Jinými slovy: největší chyba českého investora není špatný stock-picking, ale to, že se příliš brzo začne chovat jako správce velkého fondu, přestože je stále ve fázi budování výrobní linky na kapitál.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 80 % článku
Koupit předplatné

V článku se dále dozvíte: 

  • Proč prvních 100 tisíc nového kapitálu ročně porazí i nadprůměrný tržní výnos.
  • Které české side hustles mají nejvyšší marže, pricing power a škálovatelnost.
  • Kdy se matematika obrátí a portfolio začne vydělávat více než váš čas.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Jak válka v Íránu zdražila peníze a zahýbala dluhopisovými trhy i českými hypotékami

7 minut

Válka s epicentrem v Íránu a navazující ropný šok zvedly výnosy státních dluhopisů USA, Německa i Česka a současně zdražily české hypotéky. Ačkoliv v delším horizontu není zvýšení výpůjčních nákladů dramatické, z hlediska posledních měsíců jde o citelný pohyb. Nepříznivý vývoj dolehl i na české hypotéky, mezi nimiž podražily hlavně 3leté fixace. I při uklidnění konfliktu bude návrat k nižším dluhopisovým výnosům a úrokovým sazbám spíš pozvolný než rychlý.

Válka, ropa a úrokové sazby: proč ECB ani ČNB nespěchají s utažením své politiky

6 minut

Drahá ropa a zemní plyn kvůli válce na Blízkém východě mohou inflaci v eurozóně i Česku výrazně zrychlit. To ale ještě neznamená, že ECB nebo ČNB brzy zvýší úrokové sazby. Rozhodující bude, v jaké míře se dražší energie přelijí do širší ekonomiky s pozvednutím jádrové inflace, mezd a inflačních očekávání. Teprve tehdy začne jedna či druhá centrální banka uvažovat o zpřísnění měnové politiky.

Iluze všemoci: Proč centrální banky nemají situaci plně pod kontrolou

6 minut

Největší paradox moderní ekonomiky zní jednoduše: čím sofistikovanější jsou centrální banky, tím je jasnější, že ekonomiku neřídí, ale pouze ovlivňují pravděpodobnosti budoucích scénářů. Po finanční krizi 2008, pandemii 2020 a inflační vlně 2021–2023 vznikl dojem, že několik členů bankovní rady, několik modelů a jedna sazba dokážou stabilizovat ceny, růst i finanční systém.

Proč mají lidé pocit, že chudnou navzdory rostoucí ekonomice?

7 minut

Ekonomika se zotavila. Lidé však ne. Česká ekonomika vstoupila do roku 2026 ve výrazně stabilnější fázi než v období inflačního šoku let 2022–2023. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se meziroční inflace v roce 2025 stabilizovala a na začátku roku 2026 dále osciluje poblíž dvouprocentního cíle České národní banky. Reálné mzdy zároveň druhý rok rostou, přičemž v posledním čtvrtletí roku 2025 dosáhly meziročního zvýšení o 5,1 %.

Metropolitní přežívání: Naráží města na své limity?

13 minut

Problém není cena. Problém je struktura. Debata o nákladech na život ve velkých městech je téměř vždy vedena špatně, protože se soustředí na absolutní čísla místo strukturálních vztahů mezi cenami, příjmy a kapitálem. Ve veřejném prostoru se opakuje jednoduché tvrzení, že Praha je stále „levnější než západ“, což je sice nominálně pravda, ale analyticky zavádějící, protože ignoruje kupní sílu domácností a dynamiku trhu práce.

Nový světový řád: Pět investičních scénářů mezi stabilitou a chaosem

7 minut

Neinvestujme do světa, jaký by měl být, ale do světa, jaký je — hladového po energii, ozbrojeného a možná i rozděleného do sfér vlivu. I takto nějak by mohlo znít motto investování v době hledání mocenské rovnováhy ve světě. V systému, kde se hroutí stará pravidla a hledá se koncert koexistence velmocí, se zlato může zdát jedinou měnou bez státní příslušnosti.

Práce bez hranic: jak digitální nomádi přepisují ekonomiku i daně

5 minut

Ještě před deseti lety byl koncept digitálního nomádství okrajový fenomén spojený s freelancery a technologickými nadšenci. Dnes jde o plnohodnotnou ekonomickou sílu, která přetváří pracovní trh, daňové systémy i geopolitiku. Pandemie COVID-19 tento trend dramaticky urychlila, když firmy po celém světě zjistily, že velká část práce může fungovat na dálku bez zásadní ztráty produktivity. Vznikla tak nová globální třída pracovníků, kteří nejsou vázáni na konkrétní místo, ale zároveň generují vysoké příjmy.