Architekti digitální marnosti: kdo ponese odpisy století za nesplněný sen o AI?
Investiční svět se v roce 2026 ocitá v bodě mrazivého vystřízlivění, kdy se bezbřehá euforie z nekonečných možností generativních modelů definitivně střetává s propočty podnikových rozvah a fyzikálními limity rozvodných sítí.
Zatímco technologičtí giganti v uplynulých měsících nadále pumpovali rekordní sumy do nákupu čipů a výstavby datových center, globální investoři začínají s rostoucí nervozitou sledovat nebezpečně se rozevírající nůžky mezi astronomickými kapitálovými výdaji a faktickým, dosud marginálním přínosem pro čisté marže firem mimo technologický sektor. Současná situace připomíná moment, kdy se z nadějného technologického cyklu stává nebezpečná past na kapitál.
Past miliardových výdajů bez prokazatelné návratnosti
Současná horečka v budování kapacit pro umělou inteligenci dosáhla v prvním čtvrtletí 2026 rozměrů, které nemají v moderní historii technologického sektoru obdoby. Jen společnosti Amazon, Microsoft, Alphabet a Meta letos podle Reuters a odhadů Morgan Stanley plánují investovat v přepočtu 13,4 bilionu korun českých do datových center a AI čipů.
Napětí na trzích přitom zesiluje fakt, že tempo monetizace za těmito investicemi stále zaostává. Amazon například poprvé zveřejnil „revenue run rate“ AI tržeb přes 312 miliard korun českých, což odpovídá přibližně desetině celkového běhu AWS tržeb.
Revenue run rate znamená, kolik by firma utržila za celý rok, pokud by tempo z jednoho kvartálu pokračovalo dál stejně.
Podle aktuálních analýz Evropské centrální banky se začíná potvrzovat scénář, kdy náklady na provoz a trénink modelů rostou exponenciálně rychleji než ochota korporátních klientů platit za prémiové licence. Pokud se nepodaří v nadcházejících měsících prokázat, že tyto investice generují reálný hotovostní tok, budeme svědky nejrozsáhlejších odpisů nehmotného majetku, které svou hloubkou zastíní i splasknutí internetové bubliny na přelomu tisíciletí.
Historie se nás několikrát snažila naučit, že každá technologická revoluce prochází fází iracionálního nadbytku, po které následuje bolestivé vystřízlivění těch subjektů, které nakoupily hardware za prémiové ceny na vrcholu cyklu. Riziko spočívá v tom, že čipy pořízené v roce 2024 a 2025 morálně zastarávají dříve, než stihnou splatit svůj energetický dluh, což nutí finanční ředitele k účetním opravám v aktuálních závěrkách.
Možná právě teď jsme svědky nebezpečného trendu, kdy se z „aktiv“ v rozvahách stávají „zátěže“, které užírají ziskovost a omezují prostor pro výplatu dividend. Mnohé nákupy byly motivovány pouze psychologickým tlakem trhu, nikoli racionální analýzou návratnosti, což vytvořilo nebezpečný převis nabídky nad reálnou poptávkou po výpočetním výkonu. V konečném důsledku tyto miliardy dolarů nezmizí v prázdnu, ale projeví se jako masivní propad čistého jmění akcionářů, kteří podcenili rychlost technologické amortizace.
Je proto nezbytné sledovat reakce auditorů, kteří začali uplatňovat přísnější měřítka na oceňování nehmotných aktiv spojených s AI projekty u středně velkých firem. Tento tlak se nevyhnutelně přesune i na největší jména v indexu S&P 500, což může spustit řetězovou reakci přeceňování celého technologického sektoru směrem dolů.
Mýtus o všeobecném a rychlém růstu efektivity práce
Navzdory hlasitým proklamacím o okamžité transformaci trhu práce vykazuje reálná implementace v roce 2026 značně rozpačité výsledky, které brzdí optimistické predikce o skokovém růstu produktivity v rámci celého hospodářství. Čerstvá zpráva OECD odhaduje příspěvek AI k ročnímu růstu produktivity zhruba na 0,4 až 1,3 procentního bodu, což naznačuje, že plošný makroefekt může být pomalejší, než trh čekal.
Fenomén, kdy zaměstnanci tráví neúměrné množství času validací a opravami výstupů generovaných algoritmy, efektivně nuluje slibované zisky z automatizace kreativních a administrativních procesů. Mnohé korporace v České republice i v zahraničí zjistily, že integrace těchto nástrojů do stávajících pracovních toků vyžaduje hloubkovou restrukturalizaci dat, která stojí další miliardy korun nad rámec samotných licencí. Nové technologie v regulovaných sektorech typu bankovnictví či zdravotnictví naráží na legislativní mantinely, které v roce 2026 spíše přitvrzují v reakci na dřívější incidenty s halucinacemi modelů.
Místo slibované revoluce sledujeme spíše nákladnou evoluci, která byla trhem naceněna jako okamžitý zázrak, což vytvořilo nebezpečné pnutí mezi očekávaným a reálným růstem zisků na akcii. Pokud se produktivita nezačne projevovat v datech národních statistik během druhého pololetí 2026, vyprchá i zbytek trpělivosti institucionálních správců aktiv. Skrytým rizikem zůstává také prudce rostoucí fluktuace v IT odděleních, která jsou přetížena snahou o údržbu neustále se měnících AI architektur, což dále zvyšuje mzdové náklady.
Podniky se potýkají s nízkou kvalitou výstupů v lokálních kontextech, což vede k tomu, že AI nástroje jsou často využívány pouze pro banální úkoly s minimální přidanou hodnotou. Pro nás v Česku to znamená, že sázka na AI jako na motor růstu zisků u tuzemských firem může být v krátkodobém horizontu spíše zdrojem zklamání než výnosu. Skutečná hodnota se ukáže až tehdy, kdy technologie přestane být středobodem marketingu a stane se neviditelnou, funkční součástí infrastruktury, což je proces, který se zbytečně dramaticky protahuje. Bez hmatatelných důkazů o úspoře lidské práce zůstává AI v roce 2026 pro některé firmy spíše prestižním nákladem než skutečnou konkurenční výhodou.
Úzké energetické hrdlo jako konečná stanice optimismu
Zatímco se svět soustředí na virtuální schopnosti algoritmů, skutečná krize se odehrává ve fyzickém světě přenosových soustav a nedostatku transformátorů, které tvoří limitující faktor digitální expanze. Mezinárodní energetická agentura ve zprávě Electricity 2026 uvádí, že globální spotřeba elektřiny v roce 2025 vzrostla meziročně o 3 %, přičemž významnou část nového zatížení vytvářejí datová centra a AI infrastruktura.
Tato energetická hladovost znamená, že provozovatelé infrastruktury musí čelit navíc regulatorním omezením, kdy některé státy USA a země EU začaly v prvním kvartálu 2026 omezovat licence pro nová datová centra v zájmu stability sítě. Tyto dodatečné náklady na budování vlastních energetických zdrojů drasticky snižují rentabilitu každého vypočteného tokenu a nutí technologické giganty k drastickému zvyšování cen za cloudové služby. Mnohé investiční projekty jsou nyní pozastaveny, což vytváří tlak na odpisy již pořízeného hardwaru, který zkrátka nemá k dispozici dostatek energie pro svůj plný provoz. Investoři, kteří sázeli na lineární růst výpočetního výkonu, nyní pomalu zjišťují, že fyzika a zastaralá energetická infrastruktura jsou silnějšími protihráči než jakákoli konkurence v Silicon Valley.
Tento stav vede k paradoxní situaci, kdy náklady na AI služby neklesají, ale naopak rostou, což odrazuje širší spektrum malých a středních podniků od jejich dlouhodobého využívání. Zelená transformace navíc naráží na realitu, kdy digitální systémy spotřebovávají energii rychleji, než ji stíháme vyrábět z bezemisních zdrojů, což vystavuje firmy riziku obrovských sankcí za nedodržení emisních cílů. Pokud se nepodaří vyřešit efektivitu výpočtů na úrovni čipů nové generace, stane se pokročilá analytika exkluzivním a neúměrně drahým statkem.
Pro akcionáře to znamená nutnost revidovat očekávané příjmy směrem dolů, zatímco náklady na údržbu energeticky náročných center budou nadále zatěžovat hospodářské výsledky. Tato energetická zeď je tím, co momentálně definitivně rozhoduje o vítězích a poražených, přičemž většina trhu tento scénář ještě v roce 2024 zcela ignorovala. Kdo ponese náklady na nevyužité kapacity v momentě, kdy priority vlád v energetice upřednostní vytápění a kritickou infrastrukturu před trénováním nových modelů?
Koncentrace rizika a hrozba systémového selhání
Kapitálový trh v roce 2026 vykazuje mimořádnou míru koncentrace do úzké skupiny AI-vázaných mega-cap titulů, což představuje jedno z největších systémových rizik pro globální finanční stabilitu. Podle nejnovějšího J.P. Morgan Guide to the Markets dosáhla váha deseti největších titulů v indexu S&P 500 k 29. lednu 2026 úrovně 39,8 % tržní kapitalizace. Takto vysoká koncentrace znamená, že jakékoli provozní zakolísání dominantního výrobce AI čipů může vyvolat nelineární přecenění celého indexu, protože pasivní ETF strategie, penzijní fondy i risk-modely drží tyto pozice v extrémní váze.
Takže i zdánlivě diverzifikované portfolio je ve skutečnosti výrazně závislé na několika technologických jménech, především na vývoji AI infrastruktury, polovodičů a cloudových capexů. J.P. Morgan dále upozorňuje, že podobná koncentrace je na vícedekádních maximech, což historicky zvyšuje citlivost trhu na earnings miss nebo regulatorní šok.
Kritickým bodem roku 2026 se proto stává financování AI start-upů, kde se střetává extrémní valuace s vyšší cenou kapitálu a tlakem na rychlou monetizaci. Pokud se tok venture kapitálu zpomalí nebo dojde k přecenění očekávaného růstu, sekundární efekt se může velmi rychle přelít i do veřejně obchodovaných technologických titulů, které dnes tvoří téměř 40 % indexové váhy S&P 500.
Tato „investiční zima“ v oblasti start-upů vytváří dominový efekt, kdy klesá poptávka po cloudových službách u velkých technologických skupin, což dále prohlubuje potřebu účetních odpisů. Vzájemná propojenost moderního trhu znamená, že odpisy století nebudou izolovanou událostí, ale zasáhnou reálné hodnoty penzijních připojištění a podílových fondů po celém světě. Současné valuace nezapočítávají scénář stagflace v technologickém sektoru, kdy náklady rostou, ale uživatelská základna stagnuje kvůli nasycení trhu. Rozumnou strategií pro investory je tak v tuto chvíli důsledná diverzifikace mimo technologické indexy a hledání hodnoty v odvětvích, která z AI profitují jako uživatelé, nikoli jako tvůrci infrastruktury. Skutečné odpisy začnou v momentě, kdy trh přijme fakt, že výpočetní výkon není neomezené aktivum, ale drahý vstupní zdroj s klesající mezní užitečností.
FOND SHOP newsletter
Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.
Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.
