Stránky časopisu FOND SHOP

www.moneco.cz

Úvodní stránka

Hledání

Text:
Hledej

Reklama

MONECO Financial Training MONECO

Kompletní články | Co byste měli sledovat u ETF

vytisknout článek...

Co byste měli sledovat u ETF

ETF jsou čím dál tím populárnější investiční nástroj i v ČR. Jenže řada investorů si neuvědomuje, jak složité je vybrat to správné ETF do portfolia, i když se budeme držet jen základů.

Naprostá většina drobných českých investorů stále využívá k investicím podílové fondy. Na tom není nic špatného. Přibývá ale i těch investorů, kteří raději sáhnou po ETF, případně po produktu na ETF založeném.

Pokud si ale chcete ETF vybírat sami, nebo pokud vás zajímá, jak ETF do svých portfolií vybírají portfolio manažeři, je nutné si uvědomit, že oproti podílovým fondům je zde řada odlišností. Měli byste sledovat vlastně zcela jiné parametry. Ačkoliv jsme se ETF v našem časopisu věnovali již mnohokrát a zabývali jsme se i daleko pokročilejšími oblastmi, nějaký takovýto základní seznam, co sledovat, jsme doposud neuveřejnili.

Pro naše zkušenější čtenáře asi o nic nového nepůjde, ale pro ty méně zkušené může jít u užitečnou „kuchařku“. Na co byste tedy při výběru ETF neměli zapomínat?

INDEX

Ačkoliv jsou ETF, neboli Exchange Traded Funds, v prvé řadě burzovně obchodované fondy, platí, že pomineme-li určité zatím stále výjimky v podobě aktivně řízených ETF, pak má drtivá většina těchto produktů strategii postavenou na kopírování nějakého indexu. V takovém případě je klíčové vědět, o jaký index jde. Svým způsobem byste si tedy měli spíše nejdřív vybrat index, o který máte zájem a až poté hledat ETF, která jej kopírují. Proč?

Ač si to stále řada lidí příliš neuvědomuje, indexy jsou velmi různorodá záležitost a ve skutečnosti je k dispozici daleko více indexů než kótovaných společností. Index totiž můžete vytvořit na cokoliv. Neřešme teď detaily, ale jen pro příklad. Evropské akcie může reprezentovat index MSCI Europe, který tvoří něco pod 440 společností z 15 evropských vyspělých trhů. Ovšem můžete také zvolit index STOXX Europe 600, který tvoří 600 společností ze 17 evropských zemí (aktuálně je zde navíc Polsko a Lucembursko), nebo STOXX Europe 50, který se také zaměřuje na 17 evropských zemí, ovšem najdete v něm jen 50 největších společností. Tyto indexy budou mít přirozeně podobný vývoj, ale ne stejný. Zatímco roční ztráta (k 30.9.2020) indexu MSCI Europe je necelých -6 % v EUR, v případě STOXX Europe 50 je to asi -7 % a u STOXX Europe 600 jen cca -4 %.

A tak bychom mohli pokračovat dále a dále. Je lepší nakoupit americké malé společnosti přes Russell 2000 nebo S&P 600? A co teprve čínské akcie. Index je prostě enormně důležitý a věnujete mu velkou pozornost.

SCHOPNOST KOPÍROVAT INDEX

Jestliže máme vybraný index, pak je důležité zvolit takové ETF, které jej „správně“ kopíruje – a k tomu nám pomůžou ukazatele jako tracking difference, který měří právě rozdíl mezi výnosem indexu a ETF za nějakou zvolenou periodu a tracking error, který se vlastně na to samé dívá z pohledu směrodatné odchylky.

Obecně byste se měli snažit najít takové ETF, u kterého jsou obě hodnoty co nejnižší – takové ETF se vyvíjí obdobně jako index.

V případě tracking difference byste se mohli poohlédnout i po kladné hodnotě (ETF překonává výnosem index), ovšem podotkněme, že se budeme v takovém případě typicky bavit o setinách procentních bodů ročně. Prostě a jednoduše, zajímejte se o to, jak moc dobře dané ETF index kopíruje. Důvodů odchylek ve vývoji může být celá řada, k některým se ještě dostaneme.

METODA REPLIKACE INDEXU

Ačkoliv metodu replikace mnoho investorů neřeší, za pozornost stojí. V zásadě existují dva způsoby, jak může ETF podkladový index replikovat.

První metodou je fyzická replikace, kdy ETF reálně investuje do stejných aktiv, jaká jsou obsažená v indexu. Tuto metodu můžeme ještě rozdělit na plnou fyzickou replikaci, kdy ETF drží skutečně všechna aktiva (např. akcie) z podkladového indexu a na „sampled“ replikaci. Ta nastupuje v momentě, kdy není možné či efektivní (třeba u velmi širokých indexů o tisících pozic) nakoupit všechna podkladová aktiva a tak se pomoci matematických metod (samplingu) nakoupí jen jejich (velká) část tak, aby byl vývoj indexu a ETF co nejpodobnější.

Podotkněme, že i u této metody je možné dosáhnout obdobných výsledků jako v případě úplné fyzické replikace a dalo by se říci, že „je to tak trochu jedno“, i když v detailu zde rozdíly samozřejmě jsou.

Fyzická replikace se využívá jak u akciových ETF, tak u těch dluhopisových a dokonce i u některých komoditních, třeba na zlato, kdy ETF skutečně fyzicky v „sejfech“ zlato drží.

Mimo fyzickou replikaci ovšem existuje i replikace syntetická. Ta byla poměrně populární v Evropě před řadou let, ale v průběhu času její obliba opadla. Tato metoda spočívá ve využití finančních derivátů, obvykle swapů. Výhodou je to, že takovéto ETF může skutečně kopírovat jakýkoliv index, i takový, na který by i sampled fyzická replikace byla krátká. Syntetická ETF jsou také často komoditní ETF.

Určitý problém vzniká v tom, že díky využití finančních derivátů najednou do hry vstupuje „nové riziko“, a to sice kreditní riziko protistrany. Investor v takovém případě snáší navíc riziko emitenta derivátů, že v případě úpadku nevyplatí své závazky vůči ETF. Fyzická replikace se tedy obecně považuje za bezpečnější a dlouhodobě stabilnější. Nicméně zas tak jednoduché to není. Regulace v poslední době přitvrdila a ono kreditní riziko je minimální. Navíc, jak jsme psali třeba v minulém čísle v rubrice KOMENTÁŘE, syntetická ETF mohou mít za určitých okolností daňovou výhodu.

Obecně tedy skutečně platí, že sázka na fyzickou replikaci je „jistější“ a chybu s ní neuděláte, nicméně ani syntetická replikace by se neměla zavrhovat, může mít své výhody.

VYPLÁCENÍ DIVIDEND

Obdobně jako u podílových fondů si i u ETF můžete vybrat mezi těmi, které inkasované dividendy (nebo kupóny u dluhopisů atd.) vyplácejí a které je reinvestují. Může se zdát, že jde o maličkost, ale každý, kdo náš časopis pravidelně čte, jistě ví, že vliv dividend na celkové dlouhodobé zhodnocení finančních trhů je velmi velký.

Zvolit dividendy vyplácející ETF může vypadat lákavě, jenže taková dividenda se musí zdanit a pak s ní také musíte něco udělat. Pokud ji znovu nereinvestujete, ale utratíte, pak bude samozřejmě dlouhodobě váš výnos mnohem nižší. Obecně je tedy většinou praktičtější a efektivnější volit ETF akumulační, tedy ta ETF, která dividendy reinvestují. Může to být i daňově lepší. Samozřejmě, pokud nemáte nějaký zásadní důvod, proč potřebujete, aby vám byly dividendy pravidelně vypláceny.

NÁKLADY, TER A DALŠÍ…

Jestliže jsme již probrali v zásadě vše, co souvisí s indexem, můžeme se podívat na další důležité prvky, které je třeba u ETF sledovat. Jistě přitom nesmíme opomenout nákladovost, ostatně nízké náklady jsou jedním ze stěžejních důvodů obliby ETF.

V prvé řadě tady máme ukazatel TER, který udává celkovou nákladovost ETF. Ten byste měli v každém případě sledovat, ale zároveň je nutné podotknout, že nemá moc smysl honit se „za setinkami procent“ na úkor dalších důležitých věcí, které jsme třeba již popsali.

Tedy ano, zda má ETF hodnotu TER 0,5 % nebo 0,1 %, rozdíl je a má smysl jej zohlednit. Ovšem mnohdy se stane, že investor sleduje právě a jen TER. Nakoupí ETF s TER třeba 0,1 % na úkor ETF s TER 0,15 % i přesto, že ono nepatrně dražší ETF může být v dalších parametrech lepší. TER tedy v každém případě sledujte, ale neměli byste snahu o jeho minimalizaci dohánět do extrémů.

Mimo TER je u ETF, zejména pokud s nimi častěji obchodujete, důležité sledovat také tzv. bid-ask spread, tedy rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. ETF jsou stejně jako akcie obchodované na burze a existuje zde tedy logicky určitý rozdíl mezi cenou, za kterou v daný okamžik ETF nakoupíte a v ten samý okamžik prodáte. Za normálních okolností a u likvidních (velkých) ETF je bid-ask spread minimální, v setinách procent, a nemá tak na váš výnos v zásadě dopad.

Ovšem pokud půjdete do „exotických“, méně likvidních ETF a podobně, může se stát, že bid-ask spread klidně dosáhne třeba na 1 % a to již roli hraje. I na bid-ask spread byste se tedy měli alespoň letmo podívat.

Nezapomínejte také na to, že když budete ETF kupovat např. přes e-brokera, tak musíte počítat s nějakými poplatky za pokyn, případně při využití společností zaměřených na správu portfolií postavených z ETF zase platíte nějaký poplatek za obhospodařování a podobně. Vezměte tedy v úvahu všechny tyto poplatky.

LIKVIDITA, VELIKOST A SPRÁVCE

V předchozích odstavcích jsme již nakousli otázku důležitosti likvidity. ETF jsou obchodovány na burze, což znamená, že je můžete kdykoliv (když je burza otevřená) prodat či koupit. Likvidita je tak z tohoto pohledu velmi vysoká. Ovšem je také otázka, za jakých podmínek/nákladů můžete daná ETF koupit či prodat.

Jestliže se s nějakým ETF málo obchoduje, může u něj dosahovat vysokých hodnot již zmíněný bid-ask spread a vy tak sice ETF prodáte kdykoliv, ovšem ne za „optimální cenu“. Prostě a jednoduše, hledejte ideálně taková ETF, která mají dostatečně velký denní objem obchodů.

S likviditou do značné míry souvisí i velikosti ETF. Tak nějak „tabulkově“ se říká, že ETF s AUM menším než cca 100 mil. USD není pro správce rentabilní a je zde vyšší riziko, že ETF bude zrušeno. Optimálně tak pracujete s ETF, která mají objem alespoň ve stovkách milionů dolarů. Ostatně vyšší velikost ETF se obvykle (ne však nutně) promítá i do jeho likvidity.

Samozřejmě také určitě neuškodí podívat se na to, kdo je správcem daného ETF. Jestli je to iShares, Lyxor, Amundi, SPDR, db-xtracker atd., je v zásadě jedno. Velkých a renomovaných správců je mnoho. Nicméně zejména u ETF zaměřených na poněkud exotičtější indexy, mnohdy dělané na míru, lze narazit i na správce, kteří mají třeba jen jedno či dvě ETF. To není nutně špatně, nemusí to znamenat problém, nicméně zejména pro nezkušené investory je určitě snazší držet se renomovaných jmen.

MĚNA A DALŠÍ

Další z věcí, na kterou byste u ETF neměli zapomínat je měna, v niž se dané ETF obchoduje. Typicky to bude USD, EUR, případně GBP či JPY – a tady je potřeba si uvědomit několik drobností. Předně, pokud budete mít například ETF zaměřené na americké akcie, ovšem obchodované řekněme v EUR, pak vaše měnové riziko jako korunového investora samozřejmě stejně bude USD/CZK, pakliže dané ETF měnově nezajišťuje.

Na druhou stranu, i tak může být pro někoho efektivnější koupit ETF obchodované v té či oné měně, i když podkladová aktiva budou v měně jiné. Proč?

Například vaše náklady na konverzi do EUR mohou být nižší než na konverzi do JPY či i USD, a tak pro vás může být efektivnější kupovat třeba právě ETF obchodované v EUR, i když se zaměřují například na dolarová aktiva. Sledujte tedy jak měnu, v jaké je ETF obchodováno, tak měnu, která definuje vaše skutečné měnové riziko. A nezapomínejte na to, že ETF existují i v měnově zajištěných verzích, zejména do EUR a USD.

Pokud si ETF kupujete sami napřímo, pak stojí za pozornost i to, na jaké burze jej kupujete. Zejména v Evropě je běžné, že je jedno a to samé ETF kótované na několika burzách. Může se přitom stát, že zatímco na jedné burze bude ETF dostatečně likvidní, na druhé tomu tak nebude. Lišit se mohou i poplatky a podobně. Za jakési centrum obchodů s ETF je v Evropě považována německá burza Xetra, ovšem řada lidí kupuje ETF i na burze Euronext a samozřejmě na LSE v Londýně. V USA je to zase Arca, případně NYSE a další, nicméně nebývá zvykem, že by jedno ETF mělo více kotací, jak je tomu v Evropě. Mimochodem, pokud kupujete ETF v USA, resp. americká ETF, tak je dobré si pohlídat, zda jsou v pořádku z pohledu UCITS – resp. měl by to za vás udělat broker.

Jak je tedy vidět, věcí, které je nutné zhodnotit při výběru ETF, je opravdu celá řada a není dobrý nápad je podceňovat. Vaše výnosy by mohly nakonec být zcela jiné než ty očekávané.

Jiří Mikeš

Vydáno dne 05.11.2020

Z dopisů

„Z českých časopisů jediný, který opravdu poctivě přečtu, je FOND SHOP. Není to ze sentimentality, ale jednoduše proto, že na našem trhu není kvalitnější investiční periodikum.“ (Petr Šimčák, zástupce ředitele obchodu Amundi Czech Republic Asset Management)

„Za dobu, co vás čtu, jsem získal finanční gramotnost, kterou nemá 80% populace. Za to vám patří dík a uznání.“ (z dopisu čtenáře)

Graf čísla

Na koho dopadne růst daní v USA


Obrázek aktuálně Odhadovaný dopad zvýšení daní na EPS daného sektoru


Super levná reálná aktiva


Obrázek aktuálně Vývoj ceny reálných aktiv vs. finančních



Doporučujeme

Co čekat od zlata?
Malé zapojení zlata dokáže dobře diverzifikovat portfolio, zejména po přepočtu do koruny. Klíčový drahý kov však bez varování střídá dlouhé etapy výrazného investičního úspěchu a neúspěchu.

Spekulativní hypotéky
Poptávka Čechů po hypotečních úvěrech zaznamenala letos navzdory koronakrizi nové rekordy. Poslední dobou však má spíše spekulativní charakter, což zvyšuje rizika hypoték do budoucna.

Co byste měli sledovat u ETF
ETF jsou čím dál tím populárnější investiční nástroj i v ČR. Jenže řada investorů si neuvědomuje, jak složité je vybrat to správné ETF do portfolia

Ošidné časování trhu
Statistiky denního vývoje národních akciových indexů s dlouhou historií jako DAX a S&P 500 hovoří proti časování trhu.