Stránky časopisu FOND SHOP

www.moneco.cz

Úvodní stránka

Hledání

Text:
Hledej

Reklama

CZECH FINANCIAL ACADEMY MONECO

Kompletní články | „Temné“ stránky ETP

vytisknout článek...

„Temné“ stránky ETP

ETP, nebo chcete-li ETF, jsou čím dál větším počtem investorů preferována před podílovými fondy. Ačkoliv jsou ETP výborný produkt, mají i ona svá, možná trochu skrytá rizika.

ETF (Exchange Traded Funds) nebo obecněji řečeno ETP (Exchange Traded Products), což je celá širší skupina zahrnující jak ETF, tak např. ETN, se v našem časopise věnujeme pravidelně. Ostatně tyto produkty si získávají stále větší oblibu i mezi investory. Majetek v ETP by tak mělo letos podle většiny odhadů překonat množství majetku v hedge fondech.

Nicméně hedge fondy nejsou asi tím pravým konkurentem pro ETP, tím jsou podílové fondy. Ty sice, pokud jde o objem majetku pod správou, nad ETP stále dominují (rozdíl se ale doslova každým dnem zmenšuje). Ještě dominantnější postavení budou mít zřejmě v ČR, ovšem řada společností již vlivem trendu předělává své podílové fondy i na ETP. Najdou se pak i tací, kteří tvrdí, že pro drobného investora vlastně nemá dnes žádný smysl kupovat podílové fondy, a vše je lepší řešit přes ETP. Jenže ono to takto snadné není.

ETP mají řadu výhod, ale to samo o sobě neznamená, že musí být vždy tím ideálním řešením a že nemají svá rizika. Ostatně na některá se snažíme upozornit např. v rubrice KOMENTÁŘE.

Podívejme se tedy v tomto článku trochu uceleněji na to, na co by si měl dát drobný investor pozor, pokud se rozhodne upřednostnit ETP před podílovými fondy nebo naopak.

NE VŠECHNA ETP JSOU LEVNÁ

Obecně samozřejmě platí, že ETP jsou velmi levný investiční nástroj, ovšem naplatí to zcela bez výjimky. Předně zde existuje onen známý problém, který si ale možná stále někteří drobní investoři neuvědomují. Nákup ETP je stejně jako nákup akcií spojen s poplatkem obchodníkovi. Ten se pohybuje v řádech několika dolarů či euro, tedy několika desítek až stovek korun. To v praxi znamená, že pokud byste chtěli nakupovat ETP pravidelně každý měsíc stejně jako podílové fondy, např. za několik stokorun či tisícikorun, pak vás poplatky „sežerou zaživa“. V USA už se nicméně tento problém snaží do jisté míry řešit. Např. společnost Charles Schwab, jeden z obřích emitentů ETP, umožňuje poměrně nově v rámci programu/ systému TD Ameritrade obchodovat cca 100 ETP bez poplatků obchodníkovi. V zásadě podobná věc je pak možná i přes Fidelity, která takto prakticky bez poplatků umožňuje obchodovat cca 65 iShares ETP. Bohužel v ČR taková možnost není, a jak je vidět, i v zahraniční je tato možnost prozatím dost omezená. To ale nemění nic na faktu, že pro dlouhodobé držení jsou ETP skutečně většinou velmi výhodná, protože jsou z pohledu ročních nákladů povětšinou velmi levná.

Např. na stránce ETF.com lze narazit na „ukázkové portfolio“, které je tvořeno 6 různými ETP, která dohromady zahrnují 3 500 různých společností (akcií), cca 800 dluhopisů všeho druhu a 19 komodit, to vše při ročních nákladech 0,09 %. To je něco, čeho u podílového fondu prostě nikdy nedosáhnete. Takto dobře sestavené portfolio je pak samozřejmě výhodné a ukazuje možnosti ETP.

Jenže ani u ETP by člověk neměl pod vlivem neustálého omílaní toho, jak jsou levná, zapomínat na kontrolu jejich TER. Jistě, řada nebo spíše většina ETP má roční náklady v řádech několika málo desetin procenta (a mnohdy jde jen o setiny procenta), ale existují i ETP jako např. Pro- Shares Ultra Oil and Gas, jejichž roční TER i v dnešní době překračuje 1 %. To už je přitom suma srovnatelná s některými podílovými fondy. Jinak řečeno, to že jsou ETP obecně velmi levný produkt, neznamená, že se nevyplatí hlídat si jejich roční TER.

PŘÍLIŠ SLOŽITÁ ETP

Důvod, proč jsou ETP tak levná a proč je o ně takový zájem, leží primárně v tom, že jde, nebo spíše v „původní verzi“ šlo, o pasivní produkty. Jinak řečeno, ETP prostě kopíruje nějaký index, a to je také to, s čím má asi většina lidí ETP spojena a čím se ETP do značné míry odlišovala od podílových fondů. V dnešní době je ale ten problém, že už to není tak úplně pravda. Stejně tak jako máme pasivně a aktivně řízení podílové fondy, jsou dnes jak pasivně řízená ETP (těch je většina), tak aktivně řízená ETP (jsou jich spíše desítky, maximálně několik málo stovek a co do objemu majetku pod správou zaostávají ještě výrazněji).

To je ale trochu problém. Řada lidí si totiž tuto skutečnost prostě neuvědomuje, a kupuje ETP s tím, že kupuje pasivní produkt kopírující index. Ono tomu tak přitom nemusí být. Proto je důležité si ujasnit, co člověk kupuje a důkladně se seznámit s factsheetem ETP, stejně jako by to měl člověk dělat u podílového fondu. Aktivně řízená ETP se pak potýkají se stejným problémem jako aktivně řízené fondy, to znamená, nikde není dáno, že by musela svou strategií trh překonávat a vzhledem ke krátké historii takovýchto ETP je pak možná ještě těžší než u podílového fondu odhadnout, jak se takové či onaké strategii bude dařit. Aktivně řízeným ETP by tak měl investor věnovat zvýšenou pozornost a ti méně zkušení by se jim měli spíše vyhnout. Ostatně ETP jsou slavná právě pro jejich pasivní strategie.

Nicméně ani pasivní strategie samotného ETP, tedy kopírovaní podkladového indexu, neznamená, že dané ETP ve své podstatě uplatňuje pasivní investiční strategii. V dnešní době je totiž stále oblíbenější vytvořit nějaký index, který se například řídí valuační strategií a své portfolio tak třeba pravidelně čtvrtletně rebalancuje (nejde přitom o kosmetické změny, ale o vyřazovaní a zařazovaní zcela nových akcií) na základě hodnot jako P/E, P/B atd. Investor, který si takovéto ETP koupí, pak vlastně investoval do produktu s aktivní strategií, i když si toho vůbec nemusí být vědom a samotné ETP je vedeno jako pasivní.

U ETP je tak možná ještě více než u podílových fondů důležité podrobit zkoumání i samotný podkladový index.

TRACKING ERROR A LIKVIDITA

S podkladovým indexem úzce souvisí i další problém, který se nazývá tracking error, neboli odchylka od vývoje podkladového aktiva. Ta je jednak dána např. poplatky, ale i samotnou konstrukcí ETP. Tomu, jak jednotlivá ETP fungují, jsme se nicméně věnovali už v minulosti, takže jen uveďme, že v praxi existují v zásadě dva způsoby replikace podkladových aktiv, a to bud fyzická nebo syntetická (využití swapů). Ta nejrozšířenější a nejtradičnější je pravá fyzická replikace (většina nejslavnějších a největších ETP využívá právě fyzickou replikaci), která je ovšem více než syntetická (ta má zase jiná rizika) spojena právě s tracking error.

Jinak řečeno, to že koupíte ETP na nějaký index, neznamená, že se bude vyvíjet zcela shodně jako vámi zvolený podkladový index. Odchylka není přitom způsobena jen poplatky, ale obecně způsobem, jakým se ETP s fyzickou replikací tvoří, jak jsou uváděna na trh a jak je jim dodávána likvidita (v těchto bodech se totiž ETP od akcií částečně liší).

Jako příklad lze uvést např. obří iShares iBoxx $ High Yield Corporate Bond ETF (AUM kolem 13-14 miliard dolarů), kopírující index Bank of America Merrill Lynch U.S. Corporate Index. To například v loňském roce v době poněkud zvýšené volatility mezi dubnem a červnem 2013 ztratilo na hodnotě asi 7,3 %, ovšem zmiňovaný index se propadl jen o cca 5,9 %. To je odchylka více než 1 pb. jen za jeden měsíc. Ve stejné době pak např. další obří ETF State Street Corp, zaměřené na junk bondy, ztratilo na hodnotě asi 5,2 %, což je o cca 2 pb více, než o kolik se propadl podkladový index. V praxi tak platí, že tracking error může být u ETP s fyzickou replikací poměrně značný a v principu lze říci, že roste s tím, jak se na trzích zvyšuje volatilita, respektive když se trhy prudce a rychle hýbou.

Když už jsme narazili na období, kdy jsou na trzích velké výkyvy, pak je třeba upozornit, že právě tato období nejsou pro ETP zrovna ideální a ETP jsou v této době poněkud „zranitelná“. Řada lidí si asi pamatuje, jak v květnu 2010 propadl index Dow Jones během několika minut o 9 % (vzápětí se poté vrátil zpět, ale to už je druhá věc). V té době ztratila některá ETP dočasně prakticky celou svou hodnotu, protože tvůrci trhu nebyli najednou schopni kvůli prudkému propadu akcií, tedy podkladových aktiv, pořádně ETP oceňovat. To vedlo k problémům s nabídkou a poptávkou a prudkému propadu ceny. Navíc má řada lidí u ETP podobně jako u akcií nastaveny stop-loss příkazy, což jednak propad ještě zrychlilo a navíc to mnohdy vedlo ke zcela nesmyslnému prodeji ETP za „market“ cenu, tedy cenu na trhu, která byla díky chaosu nižší, než by musela být. ETP se tak jednak prodala úplně zbytečně (protože šlo jen o bleskový propad) a navíc za nesmyslnou cenu. Většina obchodů byla sice nakonec stornována, nicméně to poukazuje na určitou slabinu. Vysoká likvidita a možnost okamžitě zareagovat na dění nemusí být vždy výhodné.

Když už jsme ale v předchozí větě použili spojení vysoká likvidita, tak je třeba jej uvést trochu na pravou míru. U ETP platí, že jej prodáte, jen když existuje protistrana. Tou je mnohdy účastník trhu, který je motivován dodávat na trh likviditu, a za to je odměněn možností využít arbitráže (to platí pro ETP s fyzickou replikací), tedy rozdílem mezi cenou pokladových aktiv ETP a samotného ETP. Tak či onak to ale znamená, že abyste ETP prodali, musí jej chtít někdo koupit. Zejména u malých ETP je ale ten problém, že je mnohdy nikdo moc nechce, a jsou tak naopak velmi nelikvidní a prodat je není snadné. Přesněji řečeno, prodat je za rozumnou cenu, protože u těchto ETP je mnohdy velký rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou.

Zatímco u podílových fondů drží portfolio manažeři většinou nějakou úroveň hotovosti a jsou bez problému schopni ustát i větší odliv kapitálu z fondu (hedge fondy si zase řídí likviditu tak, že je např. rozdíl mezi tím, kdy je nutné ohlásit záměr prodat a kdy je skutečně proveden atd..), u ETP tomu tak není. To je problém zejména u komoditních ETP nebo ETP zaměřených na akcie malých společností atd. Když zavládne na trhu chaos, je najednou řada prodejců, ale nikdo nechce kupovat a nastane propad. Je tady navíc to riziko, že nebude-li pro autorizované účastníky trhu, tedy ty kdo dodávají likviditu ETP, v nějakém momentě jasné, že na obchodech vydělají, mohou je přestat dělat, a to opět sníží likviditu.

Pro drobného investora je tedy důležité si tyto věci pohlídat, zvolit takové ETP, které je dostatečně likvidní, protože likvidita je u ETP ještě důležitější než u podílových fondů, kde vám v principu hrozí pouze to, že vypořádání bude trvat dlouho, ale nestane se vám, že by vám za podílový list někdo nabízel pouze zcela nesmyslenou cenu. U ETP také pozor na inteligentní obchodní příkazy, nemusí se vždy vyplatit.

VYDĚLÁVAJÍ ETP INVESTOŘI MÉNĚ?

Když už jsme se dostali k rizikům spojeným se smotaným procesem nákupu a prodeje ETP, pak není od věci podívat se na data z jedné nedávné studie, kterou provedla společnost Morningstar. Ta se zabývala výsledky portfolií asi 8000 klientů mezi lety 2005 až 2010. Srovnávali se přitom klienti, kteří zůstali u klasických podílových fondů a ti, kteří přešli k ETP. Výsledek je přitom poměrně nečekaný. Ti kteří začali využívat ETP, tedy levnější a stále oblíbenější produkt, zaostávali svým výnosem za těmi, kteří si zachovali původní investiční styl. Za pět let, které byly značně ovlivněny krizí, ztratil průměrný fondový investor cca 9 %, jenže ETP investor rovnou 24 %. Třeba na kategorii „small cap blend“ vydělal fondový investor v průměru 0,3 % ročně, jenže ETP investor ztratil 5,6 % ročně. Jak je to možné, když by ETP měla být díky své pasivní strategii pro drobného investora výhodnější?

Odpověď je v podstatě jednouchá. Zatímco samotná ETP povětšinou pasivní strategii skutečně sledují, investor bohužel ne. To znamená, že díky tomu, že je ETP možné kupovat a prodávat stejně snadno jako akcie, má investor touhu více obchodovat. Snaží se časovat trh, reaguje přehnaně na propady a podobně. To ale v končeném důsledku vede k tomu, co ukázala studie Morningstar (byť jde jen o jednu studii, a tudíž je možné, že u jiné společnosti by vyšla jinak), tedy zaostávání nejen za trhem, ale i za těmi, kteří mají sice dražší a mnohdy ne ideální produkt, jenže jej alespoň neustále dokola neprodávají a nenakupují.

Závěrem lze říci, že ETP jsou bezpochyby velmi přínosným produktem, ale i tak mají svá rizika a omezení. Nechceme v žádném případě od jejich nákupu odrazovat, právě naopak, vhodná kombinace ETP může představovat dobré portfolio. Jen je k celé věci třeba přistupovat odpovědně. Řada problémů totiž leží spíše v hlavách investorů než v samotném produktu. A pokud nemáte čas se investicemi zabývat, je stejně jako v jiných případech i u ETP dobrým nápadem obrátit se s žádostí o radu na profesionála. Pokud možno opravdu zkušeného a nezávislého.

Jiří Mikeš

Vydáno dne 10.4.2014

Z dopisů

„Z českých časopisů jediný, který opravdu poctivě přečtu, je FOND SHOP. Není to ze sentimentality, ale jednoduše proto, že na našem trhu není kvalitnější investiční periodikum.“ (Petr Šimčák, člen představenstva Pioneer Investments)

„Za dobu, co vás čtu, jsem získal finanční gramotnost, kterou nemá 80% populace. Za to vám patří dík a uznání.“ (z dopisu čtenáře)

Graf čísla

Nový světový býčí trend


Obrázek aktuálně Vývoj indexu MSCI ACWI a % zemí s akciemi alespoň 20 % nad min.


Trhy zatím volby neděsí


Obrázek aktuálně Implikovaná volatilita amerických akciových trhů



Doporučujeme

Jak se povedl MiFID II?
MiFID II se nezadržitelně blíží konečně i k nám. Co všechno se změní pro investiční zprostředkovatele? Odpovědi je třeba hledat hlavně v doprovodných národních změnách a ne v MiFIDu samotném.

Temné“ stránky ETP
ETP, nebo chcete-li ETF, jsou čím dál větším počtem investorů preferována před podílovými fondy. Ačkoliv jsou ETP výborný produkt, mají i ona svá, možná trochu skrytá rizika.

Globální strategická a taktická alokace aktiv
Co je strategická a taktická alokace portfolia a co má společného s diverzifikací?

Strategie podle cílového roku
Fondy životního cyklu nabízejí dlouhodobý přechod z dynamické investiční strategie na výrazně konzervativní k pevnému cílovému roku.