Stránky časopisu FOND SHOP

www.moneco.cz

Úvodní stránka

Hledání

Text:
Hledej

Reklama

MONECO Financial Training MONECO

Kompletní články | Ošidné časování trhu

vytisknout článek...

Ošidné časování trhu

Statistiky denního vývoje národních akciových indexů s dlouhou historií jako DAX a S&P 500 hovoří proti časování trhu. Omezenou perspektivu může poskytnout kupování akcií po velkých propadech.

Letošní rok ukázal, k jak extrémním výkyvům výkonnosti akciových trhů může dojít. Nejrychlejší medvědí propad v historii, řádově o třetinu z dosažených maxim během měsíc a dva dny trvajícího období od 21. února, vystřídala rovněž nejrychlejší rally, vedoucí na přelomu srpna a září k novým historickým maximům některých akciových indexů, zejména těch zaměřených na růstové nebo americké společnosti.

Takový bezprecedentní vývoj způsobila „černá labuť“ v podobě mohutné pandemie nemoci COVID-19, na jejíž první vlnu reagovaly vlády po celém světě tvrdými restriktivními opatřeními s výrazným negativním dopadem na ekonomiku, ovšem posléze ve spolupráci s centrálními bankami poskytly nejen ohroženým subjektům velkorysé kompenzace formou různých dávek a dotací i nevídaného uvolnění finančních podmínek.

V turbulentních obdobích obvykle stoupá lákavost jednoduše znějících přístupů, které se snaží využít prudkých výkyvů akciových indexů k nadstandardnímu zhodnocení. Máme na mysli především časování trhu, vymezené jako snahu investora měnit rychle a razantně rizikově-výnosový profil portfolia s cílem „vychytávat“ růstová období nebo dokonce ziskové dny a „vynechávat“ naopak etapy poklesu. Jenže jak snadno může časování trhu přinést pohádkové zisky, o to hůře se realizuje a pokusy o něj obvykle končí nezdarem. Jestliže někdo říká, že díky tomuto přístupu pěkně zbohatnul, pravděpodobně při něm mnohem více stálo štěstí než schopnost předvídat pohyby trhu. Odhalit lákadla a úskalí časování trhu pomohou následující analýzy.

TREFIT SE JE TĚŽKÉ

Zastánci časování trhu mají teoreticky pravdu v tom, že vystihnutí těch nejsilnějších růstových dnů benchmarkových akciových indexů značně vylepší investiční výsledky. Názorně to ukazuje graf 1, vycházející z denních výkonností německého akciového indexu DAX TR (včetně reinvestování dividend) v DEM a EUR za více než 55leté období od ledna 1965 do srpna 2020 s průměrným výnosem 6,1 % p.a. Graf pochází z německého časopisu FONDS professionell.

Kdyby si pomyslný investor kupující pouze jednotlivé obchodní dny DAXu vybral těch 250 výkonnostně nejlepších z celkového počtu asi 14 tisíc obchodních dnů v uvedeném období a po zbylých 98,2 % času neinvestoval vůbec, získal by skvělý průměrný výnos 18,7 % p.a. za 55 let a 8 měsíců. A k dosažení skutečného průměrného výnosu německého akciového indexu 6,1 % p.a. by mu stačilo investovat od rána do večera pouze během 55 nejlepších obchodních dnů. Naopak, nešťastné „zakopnutí“ pouze o ty nejhorší obchodní dny by vedlo k těžkým ztrátám. To posiluje přitažlivost časování trhu, které však v praxi naráží na několik závažných problémů.

První spočívá v malé schopnosti kohokoli dopředu odhadnout zásadní časové úseky, kdy akciové trhy budou jednoznačně růst a kdy klesat. Hlavní akciové indexy okamžitě reagují na právě zveřejněné nové informace týkající se hospodaření firem, vývoje souhrnných ekonomických ukazatelů, hospodářsko-politických rozhodnutí centrálních bank nebo vlád, případně jiných událostí s ekonomickými dopady. K těmto údajům se investor před jejich zveřejněním nedostane a nemůže je ani spolehlivě předvídat na základě nedávných, do vývoje finančních trhů již promítnutých ekonomických zpráv, od nichž se nové zprávy skoro vůbec neodvíjejí. Trochu smysluplnější sledování převažujícího tržního sentimentu v podobě optimismu nebo pesimismu, schopného vydržet třeba i několik týdnů, nese riziko nepředvídatelného obratu v duchu psychologie davu. Vývoj akciových indexů během krátkého období tak připomíná náhodnou procházku bez zvláštních zákonitostí, která se nedá popsat pevnými algoritmy technické analýzy.

Ani fundamentální analýza založená na porovnávání vnitřní hodnoty akcií s jejich tržním oceněním nezakládá důvod k systematickému úspěchu v kratším horizontu. Mnohé akciové indexy totiž bývají nadhodnocené nebo podhodnocené dlouho, třeba i několik let a nemají v sobě zakódovanou žádnou maximální možnou míru nadhodnocení nebo podhodnocení. Investor se tak může v očekávání velkého poklesu připravit o významnou část výnosů na mnohaletém býčím trhu a/nebo v očekávání rychlého obratu setrvávat s převáženou akciovou složkou na pokračujícím medvědím trhu. Takové neúspěchy mají navíc psychologické dopady v podobě možného zpanikaření a chaotického obchodování.

Druhý problém představuje statisticky nízký výskyt obchodních dnů s výrazně nadprůměrnými zisky (i ztrátami) akciových indexů. Komentář ke grafu 1 naznačuje, že i kdyby snad investor dokázal zázračně vytipovat ty nejlepší dny na akciových trzích, musel by na příchod většiny z nich dlouho čekat, což svádí k netrpělivosti. Navíc je třeba vzít v úvahu, že pozitivní sentiment má sice tendenci vydržet na trhu podstatně déle než negativní, avšak růstové seance přinášejí v průměru citelně menší denní zisky akciových indexů, než odpovídá jejich průměrným ztrátám z poklesových dnů v absolutní hodnotě.

Třetí problém spočívá v tom, že případné úspěšné zachytávání výrazně růstových dnů benchmarkových akciových indexů zvyšuje i pravděpodobnost trefování dnů s výrazně zápornou výkonností. Snaha vylepšovat si skóre časováním trhu pak i z tohoto důvodu dopadá neúspěšně. Graf 1 obsahuje pomocné výkonnostní statistiky, které vycházejí z kompletního posunu rozptýlené skupiny daného počtu nejlepších dnů indexu DAX o jeden obchodní den dopředu nebo dozadu. Situace se radikálně změní k horšímu, pokud by hypotetický investor vsadil pouze na obchodní dny, které předcházejí těm nejlepším bez ohledu na jejich uvažovaný počet. Pak může téměř jistě počítat se zápornou výkonností. Silné denní růsty akciových indexů v řádu několika procent totiž často nastávají jako odrazy z tržního dna po jednoznačně poklesových seancích. Investor by příliš nezískal ani tehdy, pokud by se v rámci respektování tržního sentimentu zaměřil pouze na obchodní dny následující po těch několika nejlepších. Pravděpodobně by vykázal mizivě kladnou výkonnost, zaostávající hluboko za dlouhodobou průměrnou výkonností indexu DAX TR v nepřerušeném toku dní.

Tato úvaha navíc platí i pro jiné (sektorově diverzifikované) národní akciové indexy než DAX nebo regionální a globální akciové indexy. Tabulka 1 ukazuje výčet 15 nejlepších a 15 nejhorších obchodních dnů amerického akciového indexu S&P 500 TR (včetně reinvestování dividend) za 32 let a 9 měsíců trvající období od ledna 1988 do září 2020. Naznačuje přitom dost skeptické závěry, pokud jde o možnosti investora koncentrovat se na souvislé šňůry navazujících silných býčích dnů bez jejich přerušení medvědími dny. Nikoho asi nepřekvapí, že celkem 3 z první patnáctky nejztrátovějších dnů indexu S&P 500 TR spadají do pohnutého letošního března, kdy naplno udeřila koronavirová krize, a dalších 7 pak náleží do posledních čtyř měsíců roku 2008 zmítaných finanční krizí. Jenže shodou okolností také 4 z první patnáctky nejziskovějších obchodních dnů za dotyčné více než 32leté období patří do března 2020 a 6 z nich pak do posledních čtyř měsíců roku 2008. A některé dny z levé a pravé části tabulky 1 následují (téměř) hned po sobě: 29. a 30. září 2008, 13. a 15. říjen 2008, 20. a 21. listopad 2008 nebo 12. a 13. březen 2020 a 16. a 17. březen 2020.

Extrémní pohyby akciových indexů totiž nastávají v obdobích velmi vysoké volatility, vyznačujících se rychlým střídáním výrazných denních poklesů a růstů signalizujících velkou nejistotu investorů. Navrch mají v takovém prostředí obvykle poklesy, ať už z důvodu častějšího výskytu nebo větší razance nebo obojího. Jestliže se však na akciovém trhu během krátkého období střídají na přeskáčku medvědí a býčí dny s dominancí těch prvních, je z pohledu časování trhu velmi obtížné, ba téměř nemožné vychytat při nevyzpytatelně proměnlivém tržním sentimentu pouze „býky“ a vyhnout se většině „medvědů“. Aby v takových podmínkách mohlo být časování trhu úspěšné, musel by investor radikálně přeskupovat portfolio ze dne na den a stát se vlastně rychloobrátkovým spekulantem.

Čtvrtý problém souvisí s předchozím a týká se neúměrné nákladnosti častého obchodování, které časování trhu obvykle vyvolává. Investor v důsledku frekventovaných nebo radikálních změn ve složení portfolia zákonitě ztrácí na vstupních nebo výstupních poplatcích, transakčních nákladech a navíc mu takové chování může způsobit daňové povinnosti. Nezanedbatelnou nefinanční újmu představuje také vyplýtvaný čas strávený nad průběžným sledováním tržního vývoje.

JE NAKUPOVÁNÍ PO PROPADU ČASOVÁNÍM TRHU?

Na základě výše uvedených úvah se tedy časování trhu jeví jako nákladná a dlouhodobě prohrávající strategie. Dosahovat při ní systematického zhodnocení po započtení všech poplatků a transakčních nákladů by bylo asi podobně pravděpodobné jako získat hlavní výhru v celonárodní loterii. To ovšem neznamená, že by dlouhodobý akciový investor měl krátkodobé tržní turbulence úplně ignorovat. Prudké akciové poklesy totiž při netečné správě portfolia stylem „kup a drž“ vedou ke snížení váhy akciové složky oproti původně zamýšlené alokaci a déletrvající výrazné vzestupy akciových indexů naopak neplánovaně zdynamičťují portfolio. Chce-li investor sledovat pevné alokační poměry mezi hlavními třídami aktiv, může v případě potřeby přistoupit na rebalancující nákupní nebo prodejní rozhodnutí. Neměl by to však s ohledem na náklady obchodování dělat každý měsíc, ale nejvýše jednou za čtvrtletí.

Statisticky nevyrovnané chování hlavních akciových indexů, které obvykle střídají delší, ale pomalejší růstové etapy a kratší, ale prudší poklesové příběhy, vyvolává někdy spornou otázku, zda považovat oportunistické masivní nákupy akciových nástrojů po velkých propadech nad rámec rebalancování za časování trhu, nebo ne. Aby měl takový přístup své opodstatnění, musí podle našeho názoru splňovat několik podmínek. Za prvé, nakupované akciové nástroje mají být dostatečně sektorově a regionálně diverzifikované s převládající expozicí na vyspělé trhy. Smyslem je snížit riziko trvalé ztráty kapitálu. Za druhé, vzhledem k nákladům na obchodování a neschopnosti investora trefit tržní dno by se neměly kupovat běžné korekce, ale skutečně medvědí akciové propady alespoň od cca -20 % od předchozího lokálního vrcholu. Za třetí, protože žádný akciový propad nemá ohraničenou velikost, dají se oportunistické nákupy doporučit pouze zkušeným a hlavně disciplinovaným investorům, které neodradí počáteční neúspěchy a sledují dostatečně dlouhý horizont.

A navíc, i když je vše splněno, nelze na popsaném přístupu založit systematickou strategii kvůli nedostatku medvědích příležitostí v čase. Ty se totiž vyskytují řádově jednou za 10 let jako např. na podzim 2008 nebo v březnu 2020.

Aleš Vocílka, Igor Bielik

Vydáno dne 22.10.2020

Z dopisů

„Z českých časopisů jediný, který opravdu poctivě přečtu, je FOND SHOP. Není to ze sentimentality, ale jednoduše proto, že na našem trhu není kvalitnější investiční periodikum.“ (Petr Šimčák, zástupce ředitele obchodu Amundi Czech Republic Asset Management)

„Za dobu, co vás čtu, jsem získal finanční gramotnost, kterou nemá 80% populace. Za to vám patří dík a uznání.“ (z dopisu čtenáře)

Graf čísla

Investoři utržení ze řetězů


Obrázek aktuálně Průměrné týdenní obchody retailových investorů s akciemi v USA


Čeká ropu nový býčí supercyklus?


Obrázek aktuálně Vývoj ceny ropy v USD za barel



Doporučujeme

Co čekat od zlata?
Malé zapojení zlata dokáže dobře diverzifikovat portfolio, zejména po přepočtu do koruny. Klíčový drahý kov však bez varování střídá dlouhé etapy výrazného investičního úspěchu a neúspěchu.

Spekulativní hypotéky
Poptávka Čechů po hypotečních úvěrech zaznamenala letos navzdory koronakrizi nové rekordy. Poslední dobou však má spíše spekulativní charakter, což zvyšuje rizika hypoték do budoucna.

Co byste měli sledovat u ETF
ETF jsou čím dál tím populárnější investiční nástroj i v ČR. Jenže řada investorů si neuvědomuje, jak složité je vybrat to správné ETF do portfolia

Ošidné časování trhu
Statistiky denního vývoje národních akciových indexů s dlouhou historií jako DAX a S&P 500 hovoří proti časování trhu.