Stránky časopisu FOND SHOP

www.moneco.cz

Úvodní stránka

Hledání

Text:
Hledej

Reklama

MONECO Financial Training MONECO

Kompletní články | Jak je to s těmi ETF?

vytisknout článek...

Jak je to s těmi ETF?

Conseq: „Pro řadu investorů jsou indexové ETF levné lákadlo, které je zbaví odpovědnosti vybrat si kvalitního investičního manažera.

Domysleme však, co by se stalo, když by mu propadla např. na akciových trzích většina jejich účastníků. Kapitálové trhy, jejichž hlavním úkolem je oddělovat ty, kteří si přízeň zaslouží, od těch ostatních, by rázem ztratily svůj význam. Investoři by svoje peníze ukládali do firem jen proto, že tyto jsou součástí příslušného indexu. O jeho složení rozhodují burzovní komise na základě více či méně objektivních faktorů, které však mají málo společného s reálnou kvalitou konkrétního titulu. Hlavní argument jejich zastánců, že většina investičních manažerů nedosahuje průměrného výnosu trhu, má obdobnou relevanci jako ten, že většina zaměstnanců pobírá podprůměrnou mzdu.

Indexové ETF jsou určitě zajímavý doplněk portfolia, nikoli však jeho spása. Jako vždy, ta jednodušší cesta nemusí být vždy ta správná. Pokud většina z nás rezignuje na vlastní úsudek, nečekejme, že na tom dlouhodobě vyděláme.“

FOND SHOP: Stále rostoucí popularita ETF, která je čím dál více patrná i v ČR, přirozeně znamená, že se o tomto tématu stále častěji diskutuje. Střetávají se názory zastánců stock pickingu se zastánci indexového investování. Tak je tomu všude ve světě a je jedině dobře, že tato diskuze probíhá i u nás. Pro investora je totiž nezbytné mít co nejvíce informací a pokud možno z „obou táborů“. Je ovšem potřeba, aby byla tato diskuze vedena v klidu a bez zjednodušování z té či oné strany, třeba za účelem marketingu.

Výše uvedený text s názvem „Opravdu chcete, aby Vaše akciové investice vybírali úředníci?“, který se objevil na stránkách společnosti Conseq, což ale není podstatné, neb jej bereme jako modelový příklad, je jednou z ukázek kritiky ETF, která je však mimo realitu.

Předně, ona debata, co by se stalo, pokud by všichni investoři světa využívali jen ETF, je poněkud bezpředmětná. Jednak je otázka, jestli se to vůbec někdy stane (či může stát) a za druhé dnes investice prostřednictvím ETF trhu nedominují. Například nákupy a prodeje akcií spojené s ETF představují jen 5 % denních objemů obchodů na amerických akciových burzách. Průměrný podíl ETF na portfoliích investorů je pak také stále daleko pod 50 %. Proto tuto otázku nechme stranou, neb je zatím spíše poplašná a neodpovídá realitě indexového investování. Pokud by vás ale tato problematika více zajímala, doporučujeme třeba studii „Market Funds and Trust-Investment Law II“.

Zásadní je jiná věc. A to sice pochopení toho, co je index, tedy základ ETF. Index není počítán „nějakou burzovní komisí“. Většina indexů nemá s burzou nic společného. Indexy typicky vytvářejí nezávislé specializované společnosti. Například za slavným indexem S&P 500 stojí celkem logicky společnost S&P Dow Jones Indices. Její počátky se datují již někam do roku 1923 (resp. 1896), kdy začala poskytovat první služby investorům. Společnost přitom neposkytuje jen indexy, ale celou řadu dalších dat pro investory, a to již přes 100 let. Nestojí za ní úředníci, ale finanční experti, analytici, bývalí portfolio manažeři atd.

To samé platí pro společnost MSCI, jejímiž klienty je velká část ze 100 top světových správců aktiv. Tato společnost je na trhu již přes 40 let a poskytuje služby nejen v oblasti indexů, ale i dat pro aktivní správce aktiv. A tak bychom mohli pokračovat dále. Tvorba indexu není „úředničina“, ale jde o sofistikovanou záležitost, která se vyrovná, ne-li (někdy) převýší řízení portfolia. Za indexy stojí stejní finanční profesionálové, kteří by byli schopni řídit i fond, což platí i naopak.

Jistě, řada indexů je založena zejména na tržní kapitalizaci dané společnosti, jenže třeba takové (ne)zařazení nějaké země do indexu vyspělých trhů je velmi komplexní záležitost. Navíc, i tržně vážené indexy pracují s veličinami jako je třeba free float, sektorová omezení atd. Nehledě na to, že čím dál tím více přibývá i indexů (a také jsme o tom již psali), které jsou vlastně „polo-aktivně“ řízeny, jsou zaměřeny třeba na smart beta strategie a podobně. Takové indexy pak zahrnují společnosti vybírané například na základě valuačních ukazatelů a fungují podobně jako aktivně řízený fond. ETF na takovýto index ale pořád stojí typicky 3-4x méně než aktivně řízený fond jako takový.

Vše uvádíme hlavně proto, abychom ukázali, že index není nějaký úřednický vynález s čárou dělící společnosti, které do indexu patří a které již ne. Ostatně tržní kapitalizace jako taková je vlastně výsledkem názoru nespočtu investorů a zaručuje tak určitou „objektivizaci“ alokace kapitálu na trhu.

Tak či onak, za indexy stojí finanční odborníci, ne úředníci. Pro představu, šéfem S&P Dow Jones Indices je Alex Matturri. Ten mimo jiné působil v Deutsche Asset Management či Bank of New York. Je držitelem CFA a také členem New York Society of Security Analysts. Těžko tak jde o úředníka.

Pomineme-li indexy, pak se dostaneme k druhému třaskavému bodu, a to sice podvýkonnosti či nadvýkonnosti aktivní správy. Opět jde o důležité téma, které by se ale nemělo zjednodušovat.

Jistě, konkrétní čísla se vždy budou lišit podle toho, jak se přesně co počítá, jaká perioda se volí atd., nicméně pro příklad uveďme graf z nedávné zprávy společnosti Vanguard. Jak je z grafu patrné, na 15leté periodě větší část fondů za benchmarkem zaostává, a to bez ohledu na to, o jaký typ fondu jde, zda se zaměřuje na akcie či dluhopisy. Velká řada aktivně řízených fondů si tak na sebe ani nevydělá...

Procento fondů daného typu, které zaostávají za benchmarkem na 15leté periodě; zdroj: Vanguard

Nejde přitom jen o absolutní číslo, ale i o konzistentnost. Ona studie také rozdělila v USA dostupné akciové fondy do kvintilů dle pětileté výkonosti do konce roku 2012. Když přitom ty samé fondy srovnáme dle další pětileté výkonnosti, tedy od roku 2012 do roku 2017, pak zjistíme, že z 1108 fondů, které patřily do prvního kvintilu (tedy top 20 %) v něm v druhé 5leté periodě zůstalo jen 19,8 % a 18,1 % se naopak propadlo rovnou do nejhorších 20 %. S&P persistence report pak dochází k podobným, byť ještě horším závěrům.

Dosahovat konzistentně nadvýkonnosti je tedy velmi těžké, ne-li (podle některých studií) dlouhodobě nemožné. Srovnání s průměrnou mzdou tak poněkud pokulhává. Mzda většiny obyvatel země totiž jistě takto „neposkakuje“ a odráží zcela jiné faktory.

Nákup ETF tedy není rezignace na vlastní úsudek. Nákup ETF znamená, že investora vlastní úsudek přivedl k tomu, že je pro něj indexové investování výhodnější. Vlastní úsudek je také třeba k tomu, aby investor vybral to správné ETF, což není také věc zdaleka tak snadná, jak by se mohlo zdát. Navíc správa portfolia tvořeného indexovými ETF také vyžaduje určité „aktivní řízení“, minimálně z pohledu rebalancování.

Diskuze o tom, zda zvolit aktivní nebo indexový produkt, je tedy jistě pro investora přínosná a je dobře, že se vede. Ale veďme ji rozumně a s faktickými argumenty. Pokud chce někdo zvolit aktivně řízený fond, je to jeho rozhodnutí. Měl by si být ale vědom toho, kolik ho to bude stát, jaká je šance, že fond překoná trh – či toho, zda fond vůbec aktivně řízen je (podíl active share totiž stále není u mnoha fondů zrovna vysoký).

Spíše než na démonizaci indexového investování by se tak měli aktivní správci aktiv zaměřit na poučení z minulosti. Pokud by investoři byli spokojeni, asi by důvod pro změnu neměli. Volba indexového produktu samozřejmě automaticky nezaručuje nějaký výdělek, ale volba aktivně řízeného produktu znamená, že na tom můžete být ještě hůře. A dle historických dat s poměrně velkou pravděpodobností.

My můžeme slíbit, že se tématu indexového i aktivního investování budeme věnovat i nadále tak, aby si každý mohl udělat názor, ať už nakonec zvolí tu či onu cestu. A ostatně přivítáme i názor jiný, pokud se o něj s námi budete chtít podělit.

Jiří Mikeš, Igor Bielik

Vydáno dne 8.11.2018

Z dopisů

„Z českých časopisů jediný, který opravdu poctivě přečtu, je FOND SHOP. Není to ze sentimentality, ale jednoduše proto, že na našem trhu není kvalitnější investiční periodikum.“ (Petr Šimčák, člen představenstva Pioneer Investments)

„Za dobu, co vás čtu, jsem získal finanční gramotnost, kterou nemá 80% populace. Za to vám patří dík a uznání.“ (z dopisu čtenáře)

Graf čísla

Technologie dnes a v roce 2000


Obrázek aktuálně Procento technologických IPO ve ztrátě (12měs od IPO)


Rozvíjející se trhy a Fed


Obrázek aktuálně Průměrný vývoj indexu MSCI EM v rámci daných cyklů v USD



Doporučujeme

Jak je to s těmi ETF?
Stále rostoucí popularita ETF, která je čím dál více patrná i v ČR, přirozeně znamená, že se o tomto tématu stále častěji diskutuje. Střetávají se názory zastánců stock pickingu se zastánci indexového investování.

Pouze pro zkušené
Po snížení zákonné minimální investice v roce 2016 se v ČR zvedl zájem o fondy kvalifikovaných investorů. Nyní mají úplnou volnost ve složení portfolia a lze je tak doporučit jen zkušeným investorům.

Exotická ETF a jejich rizika
ETF jsou stále populárnějším produktem. Část z nich se ale již od „původního záměru“ vzdálila a stále větší počet inverzních a pákových ETF může značit problém.

Dividendy jsou důležité
Každý akciový index má vyšší výkonnost v dividendové než cenové verzi díky efektu reinvestování dividend. Ten je podstatně silnější u indexů pro Austrálii a Evropu než pro Japonsko a USA.