Stránky časopisu FOND SHOP

www.moneco.cz

Úvodní stránka

Hledání

Text:
Hledej

Reklama

MONECO Financial Training MONECO

Kompletní články | Máte stále akcie z kupónovky?

vytisknout článek...

Máte stále akcie z kupónovky?

Kupónová privatizace nemá mezi řadou lidí moc dobré jméno. Možná i proto leží stále „ladem“ nespočet akcií, které z této privatizace pocházejí. Nemáte taky nějaké?

Kupónová privatizace budí dodnes mezi lidmi nemalé vášně. Její zastánci poukazující na to, že byla v rámci možností provedena dobře, a že jakýkoliv model má i své problémy, se asi nikdy neshodnou s jejími odpůrci, kteří ji mají za jeden velký tunel.

Upřímně řečeno, dnes už je to tak trochu jedno a my to v rámci tohoto článku nijak řešit nehodláme. Mnohem zajímavější je totiž jiná věc. Zapomenuté akcie z kuponové privatizace podle různých odhadů vlastní jeden až jeden a půl milionů lidí. V Centrálním depozitáři cenných papírů je v nezařazené evidenci cca 1,3 milionů účtů tuzemských osob, byť není možné říci, kolik například patří osobám již zesnulým.

Tak či onak je tady relativně slušná šance, že nějakou tu zapomenutou akcii můžete vlastnit i vy. Web České akcie (který se na tuto problematiku specializuje) navíc odhaduje, že hodnota majetku připadajícího na drobné akcionáře z kuponové privatizace byla ke konci roku 2016 cca 51 miliard korun, a to do tohoto čísla nepočítáme například nevyzvednuté dividendy. Slušná sumička.

Než nicméně začnete po vzoru příběhů o zapomenutých účtech s bitcoiny či o lidech, kteří v době IPO nakoupili akcie Applu oslavovat skutečnost, že z vás budou milionáři, je potřeba se vrátit do reality. Ostatně čistě matematicky na vás v průměru připadá „jen“ pár desítek tisíc.

JAK ZJISTIT, JESTLI AKCIE MÁM?

Zjistit, jestli nějaké ty zapomenuté zaknihované akcie máte, je v základu vlastně velmi jednoduché. Stačí zajít na stránky Centrálního depozitáře cenných papírů (www.cdcp.cz) a tam pod odkazem „Existence majetkového účtu v nezařazené evidenci“ zadat vaše rodné číslo. Pokud na vás něco vyskočí, pak nějaké akcie vlastníte, pokud ne, pak máte smůlu, žádné zaknihované akcie již nemáte. V tomto bodě tak může dojít k „dvojitému zklamání“.

Pokud jste byli přesvědčeni, že žádné takovéto akcie nemáte a skutečně tomu tak je, pak je to sice smůla, ale zase ne až tak velká. Co když jste ale přesvědčeni, že byste nějaké akcie z kuponové privatizace měli mít?

Možná jste doma někde našli papír s modrým pruhem pocházející ze Střediska cenných papírů (SCP). Ten přitom může tvrdit, že nějaké akcie máte – tzn. akcie z pražské burzy resp. RM-systému, kde se původně obchodovalo všech cca 2000 emisí z kupónové privatizace (dnes jich na burze zůstalo jen pár). Takovýto dokument bude ovšem pěkně starý. Středisko cenných papírů totiž svou existenci ukončilo již v roce 2010 a jeho agendu převzal právě Centrální depozitář cenných papírů.

MĚL JSEM, ALE NAJEDNOU NEMÁM...

Jak je ale možné, že v SCP jste akcie měli a v CDCP již ne? Důvodů může být hned několik. Ten nejjednodušší samozřejmě spočívá v tom, že daná společnost již neexistuje, zkrachovala. Pak máte smůlu. Ze zkrachovalé společnosti skutečně nic nedostanete a je bohužel pravda, že počet zkrachovalých společností není zrovna malý.

Důvody ale mohou být i jiné. Majoritní akcionář se vás například mohl rozhodnout vytěsnit. Zjednodušeně řečeno, pokud nabyl majoritní vlastník 90 % a více akcií společnosti, má ze zákona zcela legální právo minoritní akcionáře vytěsnit. Samozřejmě za náhradu. Většinový vlastník prostě svolal valnou hromadu a rozhodl o přechodu akcií nebo jmění dané společnosti na jeho osobu. Protože ale naprostá většina lidí neví, že nějaké akcie má či měla, tak si bezesporu nevšimla ani této události a protiplnění za vytěsnění akcií si nepřevzala. V takovém momentě můžete a nebo nemusíte mít smůlu.

Od okamžiku vytěsnění totiž začíná běžet lhůta, po kterou si „můžete peníze vyzvednout“. Ta činí od 1.1.2014 rovné 3 roky, před tímto datem šlo o 4 roky. Vzhledem k tomu, že největší vlna vytěsnění proběhla podle webu České akcie v roce 2005 a následně jejich počet klesá, je bohužel dost dobře možné, že tato lhůta již uběhla a vy tak máte smůlu, společnost vám nic vyplácet nemusí.

Pokud víte, o jakou společnost jde (což byste dle dokumentu od SCP vědět měli), můžete informace o vytěsnění najít povětšinou v obchodním rejstříku případně na webových stránkách IN-SERVER.CZ, kde se ovšem musíte zaregistrovat a detailnější informace jsou navíc k dispozici jen pro předplatitele. K tomuto webu se nicméně ještě dostaneme. Každopádně, pokud zjistíte, že lhůta ještě neuběhla, pak se obraťte buď přímo na danou společnost, nebo na nějakého investičního profesionála.

Jsou zde ovšem i další možnosti, proč jste akcie dříve mít mohli, ale nyní již ne. Jak jsme uvedli, všechny akcie z kupónové privatizace byly původně vedeny jako tzv. zaknihované, tzn. byly v elektronické formě v nějakém depozitáři. Většinoví majitelé společnosti se ovšem mohli rozhodnout, že akcie převedou na listinné. Ač byla často uváděným důvodem k tomuto kroku snaha o snížení nákladů na evidenci, mnohdy byl skutečný důvod poněkud méně poetický. Opět šlo o snahu „zbavit“ se minoritních akcionářů.

Jak to? Postup je vlastně velmi podobný jako v předchozím případě. Většinový vlastník svolal valnou hromadu, kde rozhodl o tom, že změní zaknihované akcie na listinné. Minoritní vlastník má v takovém případě povinnost si tyto akcie vyzvednout. V nemalém procentu případů tak ale neučiní. Buď o tom neví, nebo celou věc ignoruje, protože byl/je např. přesvědčen, že má přeci akcie v SCP, tak co by to řešil. Chyba.

Pokud jste si své akcie nevyzvedli, pak je majoritní vlastník prodal v tzv. nedobrovolné dražbě, kdy balík akcií získal nového vlastníka, a to často, jak jinak, z řad majoritních vlastníků. Výtěžek z dražby vám samozřejmě náleží, tedy pokud se o něj přihlásíte. A tady je bohužel situace poněkud složitější. Vaše peníze totiž stále mohou i nemusí být k dispozici (podotkněme, že cena v dražbě se samozřejmě může a také liší od „tržní ceny“).

Stručně a jednoduše, některé společnosti mohly předat peníze do soudní úschovy (to se týká zejména starších dražeb), kde po několika letech propadnou státu. V tom momentě už vás může těšit jen to, že jste podpořili schodkový rozpočet ČR. Některé společnosti ale mohou závazky stále vést.

Jen pro představu. Dle webu IN-SERVER proběhly nedobrovolné dražby mezi lety 2001 až 2015 v 619 společnostech, což je takřka třetina z oněch cca 2000 společností zařazených do kuponové privatizace. Lidé si přitom stále nevyzvedli stovky milionů z těchto dražeb. Pokud tedy zjistíte, že společnost, jejíž akcie jste vlastnili, změnila podobu akcií na listinné, pak máte stále jistou šanci své peníze získat.

Informace o nedobrovolných a dobrovolných dražbách získáte např. na zmíněném webu IN-SERVER a můžete také rovnou kontaktovat společnost, jejíž akcie se dražily. Jak jsme ale uvedli, peníze již mohou být například propadlé státu.

Mimochodem, když už jsme u těch listinných akcií. Je dost dobře možné, že se vám doma nějaké „válejí“.

Pokud ano, tak si zkontrolujte, jestli jsou na jméno nebo na majitele. Listinné akcie na majitele totiž od 1.1.2014 již fakticky neexistují. Pokud je tedy doma máte, pak to opět může a nemusí být problém.

Obecně by měla být možnost si je u dané společnosti stále vyměnit, ale v každém případě jste přišli o potenciální dividendy, které již byly vyplaceny. Je zde ale také možnost, že valná hromada prohlásila tyto akcie za neplatné a opět prodala v rámci dražby.

Pro dražbu existují dle webu České akcie v zásadě následující důvody. Majitel si: nevyzvedl akcie při změně podoby akcií ze zaknihované na listinnou; nevyměnil si akcie při změně formy akcií na akcie na jméno; nevyměnil si akcie za nové se sníženou jmenovitou hodnotou při snížení základního kapitálu společnosti; nevyměnil si akcie za akcie nástupnické společnosti při fúzi nebo rozdělení společnosti; neodevzdal své listinné akcie při přeměně na zaknihované akcie; neprovedl jinou změnu akcií.

Tímto jsme tedy ve stručnosti vyčerpali základní důvody, které mohou stát za tím, že žádné akcie v CDCP nemáte. Co když ale na nějaké akcie v CDCP po zadání rodného čísla narazíte?

NĚJAKÉ AKCIE MÁM...

Zatím jsme probrali možnosti, proč na majetkovém účtu na vaše rodné číslo žádné zaknihované akcie být nemusí. Co když vám ale po zadání rodného čísla vyskočí informace, že na vašem majetkovém účtu nějaké akcie jsou?

Předně potřebujete zjistit, jaké akcie na majetkovém účtu máte. Po zadání RČ totiž zjistíte jen to, jestli váš učet „žije nebo ne“, nikoliv co přesně na něm je.

Abyste to zjistili, musíte zažádat o výpis z CDCP, a to buď přímo centrální depozitář (což je ovšem několika stokorunami zpoplatněná služba) nebo se k informacím můžete dostat přes jakéhokoliv účastníka centrálního depozitáře, který tyto služby poskytuje. Jejich seznam je uveden na stránkách CDCP.

Obecně jde prostě o banky, brokery atd. Možností může být např. Fio (kterou doporučuje již několikrát zmíněný web Česká akcie; ale znovu, možností je mnohem více), protože u této společnosti je vše zdarma. V zásadě je postup vždy velmi podobný. Prostě zajdete na pobočku, požádáte o zřízení účtu a e-broker účtu a přiřazení vašeho majetkového účtu z CDCP dle rodného čísla.

Pak už se doma jen v klidu podíváte, přes e-broker (nebo vám daná společnost informaci pošle), co vlastníte s tím, že byste měli rovnou vidět i to, jaké akcie jsou obchodované na burze (RM-systém) a jaké ne. Lze přitom očekávat, že pokud nějaké akcie vlastníte, tak nejspíše půjde o ty, které na burze obchodované nejsou, protože těch burzovně obchodovaných je opravdu velmi, velmi málo.

Pokud přesto zjistíte, že máte akcie, které jsou burzovně obchodované, pak je situace již velmi snadná. Vidíte jejich tržní cenu a prostě je za ni prodáte nebo ne.

Problém je, že je zde skutečně větší pravděpodobnost, že narazíte na akcie některé z několika stovek burzovně neobchodovaných společností. I ty mají přirozeně svou cenu, jen je těžké určit jakou.

Pokud nějaké takovéto akcie máte, můžete se zkusit obrátit na samotnou společnost, můžete akcie zkusit prodat na „internetovém tržišti“ jako např. IN-SERVER nebo kurzy.cz, pokud po nich bude poptávka (stejně jako kdybyste prodávali jakoukoliv jinou věc, třeba starou pračku, jde prostě jen o nabídku a poptávku, které určí cenu) nebo můžete zkusit najít někoho, kdo se investováním do takovéhoto typu akcií živí.

Ani v jednom z těchto případů nicméně samozřejmě nemáte jistotu, že vaše akcie někdo koupí a otázkou také zůstává cena, protože běžný člověk skutečně nemá šanci zjistit, jestli, když už si od něj někdo nějaké takovéto akcie koupí, je cena odpovídající nebo ne. Je to jen na vás, zda vám cena vyhovuje nebo ne.

Sečteno a podtrženo, co může každý z nás udělat, je zadat své rodné číslo do kolonky „Existence majetkového účtu v nezařazené evidenci“ v CDCP. Pakliže nic nenajdete a jste přesvědčeni, že by na vašem účtu něco mělo být, nebo naopak zjistíte, že na účtu něco máte, pak obecně doporučujeme obrátit se např. na vašeho finančního poradce nebo nějakého jiného investičního profesionála, tedy zejména pokud si v těchto věcech moc nevěříte.

Když celou věc zkonzultujete, méně riskujete, že někde nesmyslně vyhodíte peníze za poplatky za nic nebo případně prodáte akcie za nesmyslnou cenu.

Jiří Mikeš

Vydáno dne 26.4.2018

Z dopisů

„Z českých časopisů jediný, který opravdu poctivě přečtu, je FOND SHOP. Není to ze sentimentality, ale jednoduše proto, že na našem trhu není kvalitnější investiční periodikum.“ (Petr Šimčák, člen představenstva Pioneer Investments)

„Za dobu, co vás čtu, jsem získal finanční gramotnost, kterou nemá 80% populace. Za to vám patří dík a uznání.“ (z dopisu čtenáře)

Graf čísla

Kdo je levný a kdo drahý


Obrázek aktuálně Valuace dané země dle P/B a P/E


Ale vždyť CAPE nic neřekne...


Obrázek aktuálně Vývoj indexu S&P 500 (CAPE nad hist. průměrem - červená plocha)



Doporučujeme

Pouze pro zkušené
Po snížení zákonné minimální investice v roce 2016 se v ČR zvedl zájem o fondy kvalifikovaných investorů. Nyní mají úplnou volnost ve složení portfolia a lze je tak doporučit jen zkušeným investorům.

Exotická ETF a jejich rizika
ETF jsou stále populárnějším produktem. Část z nich se ale již od „původního záměru“ vzdálila a stále větší počet inverzních a pákových ETF může značit problém.

Dividendy jsou důležité
Každý akciový index má vyšší výkonnost v dividendové než cenové verzi díky efektu reinvestování dividend. Ten je podstatně silnější u indexů pro Austrálii a Evropu než pro Japonsko a USA.

Máte stále akcie z kupónovky?
Kupónová privatizace nemá mezi řadou lidí moc dobré jméno. Možná i proto leží stále „ladem“ nespočet akcií, které z této privatizace pocházejí. Nemáte taky nějaké?